Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jak by nás viděli mimozemšťané?

Astronomové v uplynulých 12 letech nalezli na 270 exoplanet, tedy planet obíhajících okolo cizích hvězd. Naše technika nám sice zatím neumožňuje najít planety zemského typu, ale již brzy budeme schopni i tohoto. Zkusme si ale představit situaci opačnou: jak by viděli obyvatelé vzdálené planety naši rodnou hroudu?

Přesně takovou otázku si položili vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology), Univerzity na Floridě a Kanárského astrofyzikálního institutu. Podle analýz by astronomové na vzdálené planetě pravděpodobně dokázali určit, že povrch Země je rozdělen na oceány a kontinenty. Rovněž je možné získat informace o povětrnostním systému naší planety. Zcela určitě by bylo možné určit základní orbitální parametry Země jako dobu oběhu okolo Slunce, délku dne, vzdálenost od Slunce apod.

Astronomové vzali v potaz, že jejich fiktivní kolegové na vzdálené exoplanetě používají mnohem větších dalekohledů, než kterými disponuje dnešní pozemská astronomie.

Ilustrační foto...
Obr.: Země

Ze současných 270 známých exoplanet je drtivá většina neviditelná. To neznamená, že by se před námi cizí světy někam úmyslně schovávaly. Planety jsou jednoduše přezářeny světlem svých mateřských hvězd a jsou pochopitelně také mnohem menší. O existenci exoplanet se tak dozvídáme nepřímo díky vlivu, který mají na svou mateřskou hvězdu. Ať už se jedná o změny radiální rychlosti hvězdy, pokles jasnosti hvězdy ve chvíli, kdy planeta přechází z našeho pohledu před ní apod.

V nepříliš vzdálené budoucnosti ale budou astronomové disponovat většími pozemskými i kosmickými dalekohledy a podívat se na exoplanetu přímo už nebude jen doménou sci-fi, ale každodenní realitou. Astronomové také budou moci studovat atmosféru vzdálených planet.

V nové studii se mezinárodní vědecký tým zaměřil především na to, jakým způsobem a do jaké míry je z takových případných snímků exoplanety možné vyždímat maximum informací. Nedělejme si totiž příliš velké iluze. Naše technika nebude moci nikdy pozorovat na vzdálených světech větší množství detailů. Odpovědět 100% na otázku, zda na dané planetě existuje život, nebudeme schopni nikdy, s tím je potřeba se smířit. Nalézt odpověď by bylo obtížné i pro hypotetickou kosmickou družici, která by okolo takové planety obíhala! Natož pak pro astronomický dalekohled, vzdálený několik světelných let. Jediné, co budeme moci, je stanovit, zda je daná planeta pro život vhodná či nikoliv. I zde ale nalézáme velké množství problémů. Jak totiž život na takové planetě vůbec vzniká? Zatím jedinou představu, a to ještě mlhavou, máme o vzniku života na naší planetě. Jeden vzorek…to je ale bídně málo na vytváření nějakých modelů vzniků života.

Vědecký tým si položil otázku: pokud už u nějaké planety rozlišíme kontinenty a oceány, je to maximum možného? Rozumějte…v otázce je jeden velký chyták – oceány a kontinenty. Ale z čeho? O vodě a pevné souši tady nikdo nemluví. Podívejme se třeba na naší Sluneční soustavu. Na jedné straně zde máme Zemi s kontinenty, na kterých se vyvinul život a oceány plné vody. Na druhou stranu je zde Saturnův měsíc Titan – ledový svět s moři a oceány kapalného metanu.

Klíčovým faktorem budou mraky. Pokud bude povrch planety beznadějné zakrytý oblačností, můžeme dělat co chceme a přesto neuvidíme nic. Příkladem je právě Titan, jehož povrch zkoumá sonda Cassini pomocí radaru. Posílat ale radarový signál několik světelných let daleko, to je samozřejmě čirá demagogie. Říkáte si, že mícháme jablka z hruškami? Že Titan je přece měsíc a my se celou dobu bavíme o planetách? Nepochybně máte pravdu, ale podobným příkladem může být rovněž Venuše, nepřetržitě zahalený svět v sousedství. Zkuste se na Venuši někdy podívat větším dalekohledem. Uvidíte na jejím povrchu nějaké detaily? Neuvidíte, její nepropustná atmosféra vám v tom zabrání.

Ilustrační foto...
Obr.: Venuše

Jedinou šancí je výzkum chemického složení atmosféry a vytváření modelů, které snad odhalí, jaké jsou na povrchu podmínky. Zda nás někdo na vzdálené exoplanetě takto zkoumá, nevíme. Co ale víme téměř určitě, je fakt, že my něčeho podobného už relativně brzy schopni budeme. V roce 2009 má do vesmíru odstartovat kosmický dalekohled Kepler, ten sice ještě detailní průzkum planet zemského typu provádět nebude…to bude úkolem až další generace obřích kosmických observatoří, nicméně to bude právě on, kdo bude hledat budoucí cíle těchto výzkumů. Kepler bude schopen najít sestry naší Země, tam někde...ve vzdálených končinách Galaxie.

Petr Kubala

| Zdroj: spaceref.com IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Mimořádný bolid nad Zakarpatskou Ukrajinou -- d
Ilustrační foto...
Kdo krmí kosmické sondy?
Ilustrační foto...
Moje milé obrázky: Mravenec
Ilustrační foto...
Našla se jehla v kupce sena!
Ilustrační foto...
Patagonský ledovec při pohledu z vesmíru
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691