Nástup kosmických sond počátkem 60. let minulého století měl kromě jiného za cíl, odpovědět na jednu z nejožehavějších otázek současné vědy. Existuje, nebo existoval život ve Sluneční soustavě kromě naší rodné hroudy také na jiných tělesech? Favority, kteří se dostali do užšího výběru, byli především Mars a Jupiterův měsíc Europa. Zatímco na rudou planetou se létá jako o život (příhodné rčení, že?), Europa zůstává spíše stranou, i když…
Výzkum Jupiterova měsíce Europa není jednoduchou záležitostí. Nejen že je Europa dál než Mars a cesta k ní je náročnější, výzkum samotný skrývá spoustu překážek. Pokud chceme skutečně vyloučit, nebo potvrdit, přítomnost primitivního života na Europě, musíme se dostat skrz tlustou ledovou obálku měsíce. Jak tlustou a co je pod ní? To je předmětem vášnivých spekulací a debat již řadu let.
| |
 | | Obr.: Chronologický plán výzkumu Europy. |
| |
| |
Kdysi se astronomové domnívali, že pod tlustou ledovou slupkou se skrývá oceán, dnes jsou si tímto tvrzením už téměř jistí. Říká to alespoň William McKinnon z Washington University. Vědci se domnívají, že k získání některých údajů o oceánu není potřeba se dostat skrz ledovou slupku. Mnoho informací lze získat na základě kombinace výzkumu magnetického a gravitačního pole měsíce z jeho oběžné dráhy. Vědci jsou schopni získat informace o tloušťce ledu a dokonce i o tom, kolik soli obsahuje oceán pod ním.
| |
 | | Obr.: Co se ukrývá pod vrstvou ledu na Jupiterově měsíci Europa? |
| |
| |
Zatím nejpodrobnější informace o Jupiterově měsíci získala sonda Galileo v 90. letech. Vědci nyní přepracovali data, které sonda získala a „vyždímali“ nové a přesnější informace o chemickém složení Europy. Podařilo se prokázat přítomnost oxidu uhličitého, důležitého elementu pro život, který se nejspíše dostává na povrch z oceánu.
Budoucím misím k Europě mohou významně pomoci také data, získaná sondou Cassini u Saturnova měsíce Enceladus. Ten je pověstný svými ledovými gejzíry.
„Europa je mladé, geologicky aktivní těleso stejně jako Enceladus“, říká McKinnon. Galileo sice na Europě neodhalil žádné ledové gejzíry jako Cassini u Enceladu, nicméně k tomu také neměl potřebné vybavení. „Nyní už víme, co máme hledat a měli bychom očekávat neočekávané“, dodává McKinnon.
Klíčovým přístrojem na palubě budoucího návštěvníka Europy bude radar. Jedině on může určit tloušťku ledové skořápky. Zkušenosti s radarovým průzkumem podpovrchových vrstev mají planetologové pro změnu z Marsu.
Až budou známy podrobnější informace, budeme moci k Europě vyslat také sondu, která se dostane skrz ledovou skořápku a prozkoumá tajemný oceán. Jaké má kapalina v něm složení, vlastnosti? Existuje na Europě alespoň primitivní bakteriální život? Nejen na tyto otázky bude sonda hledat odpovědi. Jeden z jejích možných předchůdců bude již v únoru 2008 testován pro průzkum jezer v Antarktidě. Robot s názvem Wisconsin bude schopen vytvořit trojrozměrné mapy antarktického jezera.
Související články:
