Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Několik vět: Karel Dobeš – projekt Galileo

Evropa vyvíjí svůj vlastní navigační systém, který má starý kontinent zbavit závislosti na americkém systému GPS. Před několika dny schválili ministři sedmadvacítky financování celého projektu s názvem Galileo. O umístění ředitelství tohoto projektu usiluje také Praha. Několik otázek jsme proto položili tomu nejpovolanějšímu. Karel Dobeš je vládní zmocněnec pro kandidaturu ČR na umístění Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy.

1. Jak to vůbec v tuto chvíli vypadá s projektem Galileo? Pokud vím, tak se ministři sedmadvacítky dohodli na jeho financování. Kdy budeme moci tady v Evropě začít systém využívat?

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 21. až 22. června 2007 opakovaně potvrdila mimořádný význam programu Galileo jako klíčového projektu Evropské unie, který bude mít strategický význam pro další rozvoj úrovně evropské ekonomiky. Uskutečnění projektu Galileo je pro Evropskou unii nepostradatelnou investicí do infrastruktury. Makroekonomické efekty programu jednoznačně předčí nominální výnosy.

Rada ministrů financí ECOFIN rozhodla v pátek 23. 11. 2007 o vyčlenění finančních prostředků z rozpočtových zdrojů EU pro dokončení projektu ve výši 2,4 miliardy €, což umožní dosáhnout celkového potřebného objemu 3,4 mld. € (finanční perspektiva EU na léta 2007 – 2013 již počítá s jednou miliardou Euro).

Dne 30. listopadu 2007 přijali ministři dopravy závěry, které se staly projevem politické vůle členských zemí EU, jak projekt dokončit. Ministři dopravy členských zemí EU - nad již vymezený rámec finančních zdrojů - doplnili obsah integrovaného rozhodnutí EU o úpravu řízení projektu, podchycení rizik, identifikaci výnosů, přípravu trhů, zlepšení struktury správy projektu a o zadávání veřejných zakázek. Tím bylo dosaženo všech předpokladů pro efektivní pokračování programu.

Systém GALILEO bude možné využívat od roku 2013. Je založen na rozmístění 30 družic, které vysílají soubor signálů ve velmi vysoké kvalitě. Od března 2009 však již bude funkční systém EGNOS, což je soustava 3 geostacionárních družic, která doplňuje a rozšiřuje funkčnost GPS zejména v Evropě. Tři geostacionární družice evropského systému EGNOS se následně stanou integrální součástí systému GALILEO. Signál systému Egnos významně zpřesňuje údaje GPS (z 21m na 5m) a ve stejném duchu bude doplňovat systém Galileo.

Ve srovnání s jinými kosmickými programy či projekty dopravní infrastruktury se nejedná o nijak horentní sumu. K dnešnímu dni představují optimalizované náklady řádově 3,4 miliardy, přičemž 1 miliarda je již alokovaná v rozpočtu EU. V něm každoročně přebývá více neutracených peněž, než bychom na dokončení systému potřebovali. Hledaly se proto především právní tituly, jak tyto existující peníze uvolnit a zachovat tak institucionálně čisté řešení.

Evropský projekt GALILEO není jen o navigaci, je o nových technologiích, strategických aspektech ekonomického rozvoje, o růstu konkurenceschopnosti, o vnitřní, vnější a energetické bezpečnosti, o kvalitativním rozvoji občanské společnosti, o kvalitě života, k níž patří nezávislost.

Projekt GALILEO se nenachází v krizi, nadále se vyvíjí a měsíčně se v něm proinvestuje 20 milionů €. Problémem projektu GALILEO není nedostatek financí, ale jeho management. Evropská unie již nechce připustit další zdržení projektu a i proto přikročila k radikálnímu řešení a dosavadní jednání o koncesi ukončila, protože soukromý sektor nebyl schopen adekvátně reagovat na zajišťování potřeb projektu.

Ilustrační foto...

2. Přestože do uvedení systému je zřejmě ještě spousta času, mnohé čtenáře by asi zajímalo, jakým způsobem budou moci systém využívat. Půjde využít současné navigace, které jsou na trhu dnes pro systém GPS, nebo si budou muset lidé koupit novou navigaci, popř. něco dokoupit? Slyšel jsem, že oba systémy mají být kompatibilní?

GALILEO je kompatibilní s GPS od samého začátku. Dne 26. července 2007 se mezi EU a USA dohodlo, že signály otevřené služby obou systémů se v radiovém spektru "posunou" k sobě na společnou modulaci MBOC. Pokud by se tak nestalo, otevřená služba GPS III by se v budoucnosti modulovala jinak a u GALILEa by zůstala na modulaci BOC. Řešení je o pro obě strany výhodnější. MBOC se stane společnou modulací jen pro tu službu, která bude volně dostupná bez poplatků a šifrované ochrany, tedy pro cyklisty, běžné řidiče apod.

Zmíněná dohoda znamená významný krok k realizaci kompatibility a interoperability obou systémů, neboť takovou kvalitu předpokládá již smlouva EU USA z června 2004. Nová dohoda završila úsilí EU, aby systém GALILEO byl kompatibilní a interoperabilní se všemi družicovými navigačními systémy, včetně ruského GLONASS. Tímto účelem je motivována i dosavadní spolupráce s Čínou, chceme předejít nežádoucím interferencím s jejím budovaným systémem COMPASS.

Běžný uživatel služby volného signálu bude moci využívat jeden přístroj pro určování své polohy díky unifikované frekvenci družic obou systémů. Lze si představit, že časem dojde ke sladění i frekvencí dalších služeb a družicová navigace se stane globální nejen ve smyslu pokrytí celé planety signálem, ale i ve smyslu globální unifikace využití v civilní sféře.

Způsob využití družicové navigace bude nejširší, jaký si člověk dokáže představit, prakticky všude, kde je třeba časoměrný a poziční údaj. Motivací k přemýšlení o využití signálu je Zelená kniha Evropské komise o aplikacích družicové navigace [1]. Od dopravy, v níž přispěje k ohromným úsporám a k zefektivnění, až po bankovnictví, přesné a ekologičtější zemědělství, energetiku, logistiku nemocnic, oblast bezpečnosti a prosazování práva, správu, ochranu a dostupnost památek atd. Ve spojitosti se systémem GMES k ochraně životního prostředí a bezpečnosti vůbec.

3. Jaký hlavní rozdíl pro běžného uživatele bude znamenat systém Galileo v porovnání s americkým GPS?

GPS nemá a ještě dlouho nebude schopen nabídnout kvalitu časoměrného signálu, kterou potřebuje ekonomický rozvoj Evropské unie a kontinentu. Nejen pro svou menší přesnost, ale především pro nemožnost poskytnout garanci služby, což jinak zajistí podnikatelskému subjektu dosud chybějící předpoklad, aby finančně netratil na využívání signálu, pokud signál bude dočasně nedostupný.

Dnes poskytuje GPS v Evropě u mobilních cílů přesnost 21 m. Na obvyklých 3,5 m jej zpřesňují signály pozemních stanic. To neplatí ale na jiných kontinentech a v jiných geografických lokalitách, kde je signál proměnný i v čase. GALILEO bude mít přímo z kosmu přesnost cca 1 m.

Uživatel otevřené služby rozdíl mezi GPS a GALILEO nepocítí, měl by si však být vědom, že jej lokalizuje „společný“ signál 60 družic (GALILEO a GPS). Jakmile by bylo dosaženo interoperability všech navigačních systémů [2] – což je cílem – bude uživatel schopen určovat svou polohu pomocí řádově 120 družic. Tedy mnohem přesněji, rychleji a s přesahem od outdoorové navigace i k indoorové.

Specifické cíle programu Galileo mají umožnit, aby signály vysílané systémem mohly být využívány k plnění těchto pěti funkcí [3] :

  • Nabídnout „otevřenou službu“ (tzv. „Open Service“ nebo OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a která je určena k masovému používání družicové navigace;
  • nabízet „službu pro zajištění bezpečnosti života“ (tzv. „Safety of Life Service“ nebo SoL) pro uživatele, pro které je nejpodstatnější bezpečnost, zejména požadavky kladené leteckým , námořním a železničním odvětvím, tato služba rovněž splňuje požadavek nepřetržitosti a obsahuje funkci integrity, která v případě selhání systému umožňuje předem upozornit uživatele.
  • nabízet „obchodní službu“ (tzv. „Commercial Service“ nebo CS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby,
  • nabízet „veřejnou řízenou službu“ (tzv. „Public Regulated Service“ nebo PRS) určenou pouze uživatelům schválenými vládami pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby, „Veřejná řízená služba“ používá silné a šifrované signály.
  • Spolupracovat se službou pomoci a záchrany (tzv. „Search and Rescue Support Service nebo SAR) systému COSPAS-SARSAT odhalováním nouzových signálů vysílaných bójemi a zpětným posílání zpráv.

Pokud by v tuto chvíli signál GPS z jakýchkoliv důvodů selhal, např. do 30 minut zkolabují všechny sítě evropských operátorů mobilních telefonních služeb. GALILEO tedy zajistí nejen nezávislost, ale i potřebné zdvojení a vytvoření akční zálohy.

Ilustrační foto...
Obr.: Družice Giove-B. Zdroj: www.esa.int/esaNA/galileo.html

4. Česká republika usiluje o to, aby ředitelství Galilea sídlilo v Praze, jaké jsou naše šance, kdy se rozhodne a které další státy mají o umístění ředitelství zájem?

Kandidatura České republiky na umístění sídla Evropského úřadu pro dohled nad družicovými navigačními systémy (agentura GSA) do Prahy si nadále udržuje svou vysokou kvalitu a ČR je jednou z 11 členských zemí, které se o získání sídla ucházejí. Kandidatura ČR je v EU považována za jednu z nejslibnějších. Další moment, který ji favorizuje, je vůle Evropské rady umisťovat sídla nových agentur v nových členských zemích.

Je vhodné si uvědomit, že agentura GSA, o jejíž umístění v Praze naše vláda usiluje, získá i exekutivní pravomoci, aby mohla efektivně řídit všechny souvislosti programu, které odpovídají úrovni regulačního a správního úřadu. To ale neznamená, že se stává jednou z čistě exekutivních agentur Evropské komise, pro něž je stanoveno sídlit v Bruselu. Agentura GSA bude vykonávat řadu pravomocí ve své výhradní kompetenci a jen vedle toho bude spolupracovat s EK. Nadále bude řízena správní radou, složenou ze zástupců členských zemí.

Praha by se stala sídlem nejprestižnější evropské agentury. Vše ostatní je od tohoto faktu odvozeno. Od vizitky, že EU sem umístila svou agenturu pro správu nejmodernější technologie, což vypovídá o kvalitě infrastruktury země a její technologické vyspělosti, až po životní podmínky, dopravní dostupnost, bezpečnostní prostředí, vzdělanostní zázemí, vyspělost kosmického průmyslu. Praha se stane klíčovým místem družicové navigace v celosvětovém rozměru. Pokud kdokoliv ze třetích zemí bude chtít jednat o využití signálů a služeb GALILEO, musí vědět, kde Praha leží.

Česká republika musí v zájmu národního průmyslu konstruktivně podporovat dokončení obou projektů (GALILEO a EGNOS) a musí se vyvarovat veškerých kroků, které by degradovaly kandidaturu ČR na umístění sídla GSA v Praze a vyřadily tak ČR jako velmi slibného kandidáta. Klíčovým zájmem ČR je otevření přístupu národnímu průmyslu k nejmodernějším technologiím, spjatým s družicovou navigací.

Důležitým předpokladem, aby hlavního cíle – přístupu českých firem k moderním technologiím - bylo dosaženo, je vytvořit propracované legislativní prostředí, které bude mezinárodně právně kompatibilní pro manipulaci s citlivými informacemi. I v civilních službách systému GALILEO se bude pracovat s určitou mírou utajení, neboť nabídka služeb bude podstatně širší než u stávajícího amerického systému GPS.

Klíčovým momentem veškerého snažení ČR na daném směru je vytvoření předpokladů pro přístup českého průmyslu k nejmodernějším technologiím, spjatým s funkčním spuštěním programu GALILEO. Úspěšně zahájené negociace o vstup ČR do Evropské kosmické agentury, kandidatura ČR na získání sídla Evropského úřadu pro dohled nad družicovými navigačními systémy do Prahy, vytvoření národní koordinační struktury pro veřejně regulovanou službu a realistický postoj ČR při dokončování projektu GALILEO jsou spojité nádoby komplexně pojatých aktivit, které mají přispět k danému, jednoznačně nejpřínosnějšímu cíli.

Děkujeme za rozhovor...


Dipl. Ing. Karel Dobeš je vládní zmocněnec pro kandidaturu ČR na umístění Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy.

Rubrika Několik vět - ptáme se odborníků z ČR i zahraničí na aktuální témata, které hýbou současnou astronomií a kosmonautikou.



Charakteristika služeb systému Galileo z hlediska přístupu k nim

Otevřená služba (OS) nebude nijak složitě kódována. Bude dostupná bez poplatků a povolení, přijímače budou levné a běžně dostupné na veřejném trhu. Jde o službu pro běžné daňové poplatníky, kterým se přiznává právo na polohový signál, který financují. Signál služby OS bude však možné poměrně snadno rušit, příp. bude možné snadno vytvářet falešné signály a způsobit tak nesprávné měření polohy uživatele, či dokonce bude možné jeho záměrné navedení do místa podle přání původce falešných signálů (tzv. spoofing). V uživatelském přijímači lze tyto rušivé signály potlačit a jejich vliv vyloučit speciálními opatřeními, avšak přijímač odolný proti úmyslnému rušení bude poměrně komplikovaný, drahý a rozměrnější. OS bude protiváhou služby SPS u systému GPS.

Komerční služba (CS) je určena pro uživatele, kteří ke své vlastní práci potřebují spolehlivý a bezpečný signál (typicky zeměměřické a geodetické kanceláře) a využívají jej pro svou komerční činnost s tvorbou zisku. Služba nesmí dovolit klamavou manipulaci se signálem. Signál musí proto být generován složitějšími modulačními postupy, musí být kódován tak, aby dostatečná redundance umožnila jeho příjem i v podmínkách rušení, data budou šifrována, aby je nebylo možné bez znalosti šifrovacího klíče použít právě proto, že signál této služby je předmětem obchodní činnosti. Je proto přirozené, že přístup ke službě bude placený. Poplatek je oprávněný i pro vyšší náklady na provoz této služby (zvýšení placeného nákladu družice, vyšší energetické nároky na obvody a vysílač). Poplatky budou také pokrývat náklady provozovatele systému. Lze očekávat regulovanou distribuci přijímačů za speciální poplatky, které bude třeba obnovovat. Pokud nebude zaplacen poplatek, ztratí přijímač (tedy i uživatel) přístup ke službě. Nicméně prozrazení modulačních postupů a šifer, umožňující neoprávněný přístup k signálům, neohrozí strategický zájem státu, resp. evropského společenství. Naopak ztráta signálu a z toho plynoucí špatné určení polohy může mít za následek nanejvýše ekonomickou ztrátu uživatele (relativně snadno nahraditelnou), které lze zabránit porovnáním údajů s jinými zdroji, komplikovanějším přijímačem atp.

Služba se zárukou bezpečnosti, pro aplikace, kdy je ohrožen lidský život (SoL) bude podobná komerční službě CS. Odlišnost však spočívá v tom, že nejde o zabezpečení z hlediska komerčního zájmu, ale o zabezpečení činností a provozů, kde chybné určení polohy může mít za následek ohrožení lidských životů. Jde tedy zejména o vysokou spolehlivost a integritu. Tato služba bude patrně využívána nejen integrovanými záchrannými sbory, ale v některých komerčních aplikacích, především v letecké, příp. i námořní a železniční dopravě. Bude zajištěna užitím robustní modulace a takového kódování, které zabezpečí příjem signálů i v obtížných podmínkách s vysokým útlumem, příp. rušením signálů. Služba bude rovněž zpoplatňována, přijímače, resp. kódy budou distribuovány oprávněným uživatelům, ale opět případné indiskrece neohrozí bezpečnost a strategické zájmy států.

Služba pátrání a záchrany (SAR) není službou určování polohy v klasickém slova smyslu, ale jde v podstatě o zařízení inovovaného záchranného systému COSPAS/SARSAT, instalovaného na družici. Pozemský provoz na tísňovém kmitočtu 406 MHz je družicí monitorován, je určena poloha zdroje signálu a jeho souřadnice jsou předány střediskům pátrání a záchrany.

Veřejně regulovaná služba (PRS) je obdobou služeb CS a SoL. Služba však je zabezpečena proti záměrnému rušení i proti neoprávněnému používání. Služba musí být dostupná i tehdy, když bude z bezpečnostních důvodů zablokován přístup uživatelům k ostatním třem službám (kromě služby SAR). Služba je určena především pro bezpečnostní a ozbrojené složky státu, respektive pro aplikaci ve státní správě. Cílem služby PRS je zlepšit pravděpodobnost kontinuální dostupnosti „signálu v prostoru“ pro státní uživatele, vyžadující kontinuitu služby.




Poznámky:

[1] Dokument COM(2006) 769 final/2 publikovaný dne 12.12.2006 v Bruselu

[2] včetně GLONASS a COMPASS

[3] včetně charakteristiky v příloze

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pohled druhým okem
Ilustrační foto...
Z Lyry budou padat hvězdy
Ilustrační foto...
Co může za anomálii sond Pioneer?
Ilustrační foto...
Vánice v disku kolem červeného trpaslíka
Ilustrační foto...
Raketoplán Endeavour na českém nebi
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691