Na oběžné dráze kolem Země pracuje cela plejáda astronomických přístrojů. Přestože každý z nich má poněkud jiné zaměření, nebo pracuje v jiné části spektra, všechny spojuje jedno – nesmazatelně se zapsaly do historie astronomie.
Nejedná se přitom o žádné velké dalekohledy, vždyť i průměr Hubblova kosmického dalekohledu dnes trumfne kdejaká observatoř. Hlavní výhodou kosmických dalekohledů je nerušený pohled na oblohu – žádná atmosféra, žádné světelné znečištění ani mraky.
| |
 | | Obr.: James Webb Space Telescope (JWST) |
| |
| |
Přesto to dnes astronomům nestačí a chtějí větší dalekohled. Jak říká Rachel Somerville z Max Planck Institute v Německu: „Bez zvláštní pomoci nemůžeme rozluštit některé záhady vesmíru. Potřebujeme lepší pozorování, abychom mohli udělat naše modely lepšími“.
Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje v roce 2013 vyslat do vesmíru kosmický dalekohled JWST (James Webb Space Telescope). Tento kosmický dalekohled je považován za nástupce současného Hubblova kosmického dalekohledu (HST) i přesto, že bude pozorovat v mírně odlišné části spektra.
JWST se bude od HST také odlišovat svým zrcadlem. Zatímco HST má zrcadlo z jednoho kusu o průměru 2,4 metrů, JWST využije segmentové zrcadlo o průměru 6,4 metrů. To umožní astronomům lépe studovat strukturu a vývoj galaxií apod.
| |
 | | Obr.: Srovnání velikosti zrcadla dalekohledu JWST, Hubblova kosmického dalekohledu a člověka. Zdroj: space.com |
| |
| |
JWST vyvíjí společně NASA, ESA a Kanadská kosmická agentura. Teleskop vynese do vesmíru evropská nosná raketa Ariane 5. JWST bude obíhat okolo libračního bodu L2 ve vzdálenosti okolo 1,5 milionů km od Země, kde bude mít zcela nerušený výhled na vzdálené galaxie. Díky tomu se v žádném případě nepočítá s jakoukoliv servisní misí, jak jsme zvyklí u Hubblova kosmického dalekohledu.
Primární zrcadlo teleskopu se bude skládat z 18 segmentů, se kterými bude možno nepatrně manipulovat a regulovat tak kvalitu obrazu. Celková plocha zrcadla bude 25 metrů čtverečních, což je 7x více než v případě HST. JWST se zaměří na oblast infračerveného záření o vlnové délce 0,6 až 28 mikrometrů. A cena? Podle posledních odhadů se náklady vyšplhají na 4,5 miliardy dolarů, čímž se JWST stane nejdražším astronomickým přístrojem všech dob.
Související článek: Astronomové sní o velkém kosmickém dalekohledu.
