Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Obloha v prosinci

Na Štědrý den se letos nedočkáme nadílky pouze pod vánočním stromkem. Zajímavé věci se budou odehrávat také na hvězdné obloze. V pondělí 24. prosince se totiž planeta Mars ocitne v takzvané opozici: bude právě na opačné straně Země než Slunce a bude pozorovatelná po celou noc. Na tom by nebylo nic výjimečného, kdyby ale planetu v ranních hodinách nezakryl úplňkový kotouč našeho Měsíce!

Naoranžovělou, jasně zářící planetu Mars najdeme v souhvězdí Blíženců. V těsné blízkosti Měsíce se přitom objeví již 23. prosince kolem 16. hodiny, kdy obě tělesa vyjdou nad severovýchodní obzor. V dalších hodinách bude možné sledovat, jak se Měsíc pozvolna přibližuje k planetě, vzájemná úhlová vzdálenost bude klesat až Mars zmizí za levým okrajem měsíčního kotouče. Stane se tak ve 4 hodiny a 48 minut středoevropského času. Přesný okamžik této události se přitom v rozmezí několika desítek sekund liší pro různé části České republiky.

Mars ale z oblohy nezmizí nadlouho. Neuplyne ani půl hodiny, aby se opět neobjevil u pravého spodního okraje Měsíce. Při pohledu z Prahy se tak stane v 5 hodin a 12 minut našeho času, z Valašského Meziříčí v 5 hodin a 16 minut. I když jsou obě nebeská tělesa pozorovatelná i bez dalekohledu, bude mnohem pohodlnější sledovat zákryt Marsu Měsícem přístrojem s dostatečně velikým zvětšením. To proto, že náš vesmírný soused bude skutečně hodně oslňovat, takže se v jeho záři snadno ztratí i jinak nápadný Mars.

Ilustrační foto...

Výhled na Mars však bude ideální po celý prosinec. I když se k Zemi přiblíží pouze na 88 165 500 km, což je méně než v minulých rocích, na povrchu této planety už středně velikým dalekohledem zahlédneme nejen polární čepičky, ale také další povrchové útvary.

Kromě planety Mars dominuje prosincové obloze jasná Capella (α Aurigae) ze souhvězdí Vozky. Je šestou nejjasnější stálicí, nejsevernější z pětadvaceti nejnápadnějších hvězd a dokonce nám, obyvatelům střední Evropy, nikdy nezapadne pod obzor. Patří totiž mezi tzv. cirkumpolární hvězdy. Capella své jméno nezískala od Arabů, nýbrž od Řeků. V překladu přitom nezní nijak libozvučně – Koza. Odkazuje se tak na Amatheiu, božskou kozu, která odkojila nejvyššího boha Dia, když ho jeho matka Rheia porodila na Krétě.

Capella je nápadná žlutým odstínem, který je patrný i při pohledu bez dalekohledu. Má totiž povrchovou teplotou podobnou Slunci, na rozdíl od něj je ale mnohem zářivější. Nachází se ve vzdálenosti 42 světelných let, z takové dálky by naše denní hvězda byla na hranici viditelnosti pouhým okem. Jestliže má ale Capella a Slunce tutéž povrchovou teplotu, pak její větší zářivý výkon naznačuje, že musí být mnohem rozměrnější. Capella patří mezi vzácné hvězdné obry, ke kterým patří už jenom dvě další stálice – Arcturus z Pastýře a Pollux z Blíženců. Navíc je vícenásobným systémem!

To, že je Capella dvojitá, zjistil roku 1899 americký astronom William W. Campbell. Na Lickově observatoři v Kalifornii pořídil sérii spekter, na kterých se objevily dvě soustavy podobných absorpčních čar, jež s periodou 104 dní neustále měnily polohu. Bylo zřejmé, že Capella je tzv. spektroskopickou dvojhvězdou složenou ze dvou velmi podobných stálic. První složka – Capella A – má hmotnost 2,5 hmotnosti Slunce, zářivý výkon 65 Sluncí a teplotu asi šest tisíc kelvinů. Druhá – Capella B – je sice na povrchu o něco chladnější (4900 kelvinů), je však zářivější (75 Sluncí) a hmotnější (2,6 Slunce). Kolem společného těžiště obíhají v průměrné vzdálenosti 110 milionů kilometrů. Capella A je devětkrát větší než Slunce a chladnější Capella B asi dvanáctkrát. Stáří Capelly A i B se odhaduje na zhruba 600 milionů roků. Obě jsou tudíž pozvolna umírajícími obry. Zářivější z nich dokonce v centrálních oblastech spaluje helium na uhlík a kyslík, takže ji v brzké době čeká neodvratný osud rozplývající se planetární mlhoviny a pozvolna chladnoucího bílého trpaslíka.

Podivuhodné ale je, že Capelly jsou ve skutečnosti hned čtyři! Poblíž zmíněné dvojice se ve vzdálenosti dvou desetin světelného roku nachází dva další červení trpaslíci. Kolem společného těžiště se pohybují v periodě přesahující stovky tisíc roků. Možná se dokonce jedná pouze o tzv. pohybovou soustavu, ve které stálice vykazují jen volnou gravitační vazbu. Hvězdy sice vznikly v jednom oblaku plynu a prachu, dodnes se pohybují v kosmickém prostoru stejným směrem, ale kolem sebe nikdy neobíhaly.

Ilustrační foto...
Obr.: Celooblohová mapka je nastavena na 1. prosince 2007 na 21 hodin středoevropského času (15. prosince tedy platí pro 20 hodin a 31. prosince pro 19 hodin středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou. Obdélníková mapka ukazuje pohled nad západní obzor 24. prosince (tj. v noci z 23. na 24. prosince), kdy dojde k zákrytu planety Mars naším Měsícem. Kotoučky Měsíce i Marsu jsou oproti skutečnosti výrazně zvětšeny.

Capella se nachází natolik blízko Země, že dokonce můžeme předpovědět, jak by vypadala hvězdná obloha při pohledu z hypotetické planety obíhající kolem jedné z dvojice jasnějších hvězd. I když se v kosmickém prostoru přemístíme pouze 42 světelných roků daleko, změní se nám souhvězdí k nepoznání. Posuneme se totiž o 42 světelných let od středu Galaxie, díky čemuž se souhvězdí jižní oblohy úhlově sevřou a na nebi přibudou stálice, které se nachází mezi Zemí a Capellou. Nejvýraznější proměny by se ale dočkaly objekty podzimní a zimní oblohy. Například důvěrně známý Velký vůz a nebo souhvězdí Kasiopeji díky jiné perspektivě zcela zmizí.

Zatímco pozemské obloze dominuje Sírius z Velkého psa, který má hvězdnou velikost -1,5 magnitudy, při pohledu od Capelly bude pouze nevýraznou hvězdou druhé velikosti. Sírius totiž není nijak výjimečně zářivou hvězdou. Za to, že je při pohledu ze Země tak zřetelný, vděčíme pouze jeho malé vzdálenosti. Zatímco od Slunce je necelých devět světelných let daleko, od Capelly je o více než třicet světelných roků dál. Proto je mnohem slabší. Na Capellině obloze budou mezi nejjasnější hvězdy patřit Canopus ze souhvězdí Lodního kýlu a Aldebaran z Býka. V okolí Aldebaranu však budeme marně hledat hvězdokupu Hyády. Aldebaran totiž není součástí Hyád, leží jen v poloviční vzdálenosti a na otevřenou hvězdokupu se pouze promítá. Při pohledu z Capelly tudíž Hyády nechá osamocené zhruba 20 stupňů severním směrem.

A co dvojice červených trpaslíků, kteří jsou součástí systému Capelly? Na hypotetické obloze by patřily mezi nejnápadnější stálice. Kde přesně by se nacházely, jak úhlově daleko by od sebe byly a jak moc by dominovaly hvězdnému nebi, však říci nedokážeme. Na to musíme znát jejich přesnou polohu vůči jasnější dvojici a tak precizní měření nejsou při pohledu ze Země zatím k dispozici.

Psáno pro sobotní přílohu Lidových novin.

Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdný posel IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vesmírný týden 2005 / 5
Ilustrační foto...
Druhý Měsíc planety Země
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky VIII
Ilustrační foto...
Mise Cervantes
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2006 C
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691