Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jak věci pracují aneb mají Iridia zpoždění?

Neúnavným pozorovatelům záblesků družic Iridium (tzv. Iridium Flare) se v posledním měsíci několikrát stalo, že předem spočítané záblesky sice viděli, ale v jiném čase a na jiném místě. Jedná se o odchylky okolo 10-20 časových minut a 10-20 úhlových stupňů. Mluvíme pak o tom, že záblesk měl zpoždění. Je ale taková věc v nebeské mechanice vůbec možná?

Iridia jsou rozprostřeny po obloze tak, že létají v šesti rovinách po 11 satelitech. Jedenáct satelitů tedy létá jeden za druhým po stejné dráze, jako korálky navlečené na jedné šňůrce. Jednotlivé roviny mají mezi sebou úhel 60 stupňů. Roviny drah jsou odkloněny od přesného poledníkového směru o 4 stupně, aby se nad severním a jižním pólem satelity nesrážely, ale míjely se v rozumných vzdálenostech. Tomuto principu se říká cross-linking.

Iridia obletí Zemi za 101 minut, tzn., že jedna po druhé přicházejí přibližně po 9 minutách na zdánlivě stejné místo na oběžné dráze. To vše 760 km nad povrchem Země. Zjasnění Iridia nastane, pokud jedna ze třech lesklých antén odrazí sluneční paprsek směrem k pozorovateli. Na úhlu natočení zrcadla a vzdálenosti pak závisí intenzita záblesku.

Z toho lze také odvodit jednoduchou poučku podle které poznáte, zda náhodně pozorované zjasnění některé družice je či není Iridium. Pokud dráha pohybujícího se záblesku nesměřuje téměř k Polárce nebo od ní, není to zcela jistě Iridium. Zjasnit totiž může i obyčejný vyhořelý raketový motor, kterých se na orbitu "povaluje" plno. Jejich velikost lze přirovnat k autobusu hromadné dopravy a jelikož na svých drahách porůznu rotují kolem vlastní osy, mohou periodicky, či zcela náhodně zjasňovat. Věřím, že k zajímavému tématu smetí na orbitu se ještě dostaneme, nyní zpět k Iridiu.

Ilustrační foto...Pro lepší představu, jak to okolo Země chodí, slouží ilustrační obrázek. Modrý kruh znázorňuje průměr Země, šedá čára pak výšku dráhy soustavy Iridium. Modré body jsou jednotlivé satelity. Poměr průměru Země a orbitu Iridií je podle skutečnosti.

Popsali jsme si vše, co je z pozorovatelského hlediska důležité (ostatně systém Iridium k ničemu jinému již není), víme tedy, jak věci fungují, resp. jak by měly fungovat. Pojďme se nyní zamyslet, co se děje, když předem spočítaný záblesk má tzv. zpoždění. Pozorujeme v přesně stanovený čas, očekáváme záblesk a ono nic. Přemýšlíme, co se děje, ale přesto koukáme po obloze, kde se co hýbe, hledáme další družice, nebo čekáme na nějaký ten meteorit a v tom náhle koutkem oka vidíme zjasňující se Iridium. Iridium pohasíná a my si ze samého překvapení v pominutí smyslů nejsme schopni zapamatovat přesný čas, ani polohu. Referované časy jsou cca 10-20 minut. Mluvíme pak o zpoždění Iridia. Je to ale možné? Družice není vlak Českých drah a zpoždění o 10-20 minut při zachování stejné dráhy není možné.

Zamysleme se, co se v nebeské mechanice za průměrných 15 minut stane. Během této doby Iridium, které mělo způsobit záblesk, ulétne 4073 km. Před šesti minutami prolétlo téměř stejným místem další Iridium. Další tudy poletí za 3 minuty a může nebo nemusí způsobit záblesk -- to záleží na pozici lesklých antén, Slunce a vás. Do této doby se však Země otočila o 3,75 stupně směrem k východu, což při poloměru Země udělá na rovníku 417 km. Bude-li pozorované Iridium přímo v nadhlavníku bude tato vzdálenost představovat pohyb zdánlivého obrazu Iridia na hvězdné obloze o 31 stupňů.

U obzoru a pro naše rovnoběžky to sice tolik není, ale nelze tento pohyb zanedbat. Postavení Slunce a zrcadel (resp. antén) Iridia mohou být dokonce v takové konstelaci, že k odrazům slunečních paprsků nastane již v další oběžné rovině, tj. na další šňůrce Iridií. Z toho vychází druhé jednoduché pravidlo. Následující záblesk se prakticky nikdy nemůže objevit na stejném místě jako předchozí. Jediné, co to může vyvrátit, je náhoda, protože ta může všechno. (Na stránce http://iridium.astronomy.cz můžete v galerii vidět dva následující záblesky velmi blízko u sebe.)

Ilustrační foto...Ilustrace vysvětluje obecnou viditelnost družic na noční obloze. Pozorovatel ve stínu (v noci) vidí sluneční světlo, odražené od povrchu družice, pohybující se nad obzorem. Žlutá kolečka -- viditelné družice, černá -- družice není vidět, je v zemském stínu a nic neodráží, bílá -- pozorovatel není ve stínu (jinými slovy: je den), družice jsou sice osvětlené, ale přes rozzářenou atmosféru to není vidět.

Ilustrační foto...Pro Iridia platí stejné principy jako pro ostatní družice s tím rozdílem, že družice jsou velice malé a pokud nejste právě tam, kam dopadá světlo odražené od jedné ze tří lesklých antén, nevidíte je. Žlutá oblast na obrázku znázorňuje oblast, kde je pozorovatelný záblesk. Poslední Iridium (zcela vpravo) odráží sluneční paprsek mimo Zemi. Dalším rozdílem je to, že sluneční odraz může být tak silný, že je možné jej vidět i ve dne.

Co se ale stalo, jestliže vidíme opožděný záblesk? Co se ve skutečnosti přesně děje nemůžeme vědět, ale můžeme se domnívat, že nastala některá z těchto situací:

  1. Vidíme záblesk jiného Iridia na stejné, či jiné dráze a jedná se vlastně o náhodu. Proč se předchozí záblesk neobjevil není jasné.
  2. Záblesk, na který jsme čekali být neměl a teprve ten, který jsme viděli byl ten pravý. Tato situace znamená, že předpověď záblesku byla chybná, nejspíše z důvodu nesprávného nebo neaktuálního TLE souboru.
  3. Satelity byly již seslány na nižší orbitální dráhu, případně jsou v procesu sestupu. Tento proces je značně proměnlivý a do ustálení drah (pokud k tomu dojde) a zveřejnění nových a čerstvých TLE dat nebude možno záblesky s jistotou předpovídat a stěží také fotit. Tuto hypotézu bude možné ověřit analýzou TLE souborů a vizuálním pozorováním.
Soubor TLE (Two-line elements, NORAD Two-line element set, elset) popisuje několika parametry přesnou dráhu jakéhokoliv objektu obíhající naši matičku Zemi, tedy především umělé družice. Jak již název napovídá, skládá se tento popis ze dvou řádek pro každý objekt. Satelity se kolem Země pohybují po eliptické dráze. Parametry v TLE popisují přesnou polohu této elipsy, její tvar, místo, kde je nejblíže Zemi, čas a také dobu obletu Země. Parametry TLE pro nevojenské satelity produkuje NASA a zveřejňuje je na internetu. Podrobně si ho vysvětlíme příště.

Proces zániku systému Iridium skýtá plno překvapení. Nedostatek potřebných oficiálních informací způsobuje, že situaci odhadujeme podle domněnek, zkušeností a odhadů tak, jak jste byli právě svědky. Další informace o průběhu likvidace přinesou snad oficiální místa, případně podrobná analýza TLE souborů. O této problematice a dalších souvisejících věcech se pozorovatelé Iridium Flare vzájemně informují a radí v otevřené konferenci na http://www.pandora.cz/list/Iridium. Pokud tedy máte co říci nebo jen chcete být v obraze, připojte se.

Martin Klíma

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Asteroid vystrašil astronomy
Ilustrační foto...
Kometa C/2004 Q2 Machholz u Plejád
Ilustrační foto...
Astronomové sní o velkém kosmickém dalekohledu
Ilustrační foto...
Čína u Měsíce
Ilustrační foto...
181 věcí, které můžete dělat na Měsíci
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691