Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Astronomické částky

Používání sousloví astronomická čísla nebo astronomické částky má asi své logické odůvodnění, přestože zvláště druhý ustálený výraz mohou především tuzemští astronomové s jistotou považovat za sousloví s dávno posunutým respektive přeneseným významem. Během svého života se s takto označitelnou finanční částkou patrně osobně neseznámí.

Ilustrační foto...Nicméně na počátku letošního roku vydala Česká národní banka velmi neobvyklou emisi běžných mincí v nominální hodnotě 10 Kč a 20 Kč věnovanou miléniu, čili konci 2. a počátku 3. tisíciletí. Líc obou mincí se shoduje s běžnou emisí, ale rubová strana na desetikoruně nese motiv kotvového hodinového strojku. V případě dvacetikoruny je to motiv části astrolábu.

Docela mi vrtalo hlavou, zda to byl záměr ČNB, vybrat astronomický motiv nebo se jednalo víceméně o náhodu. Proto jsem se obrátil na oddělení ČNB pro styk s veřejností. Velmi brzy jsem obdržel odpověď od paní Jaroslavy Vojtíškové: "...Podle vyjádření ředitele peněžní sekce bylo pro tyto mince vybráno téma času obecně, neboť přelom 2. a 3. tisíciletí je vnímán jako časový mezník. Autoři -- pánové Kozák (10 Kč) a Oppl (20 Kč) připravili nejdříve grafické návrhy, z nichž Komise pro posuzování návrhů na české peníze vybrala ty výtvarně nejkvalitnější. To, že je na nich hodinový stroj a astroláb je výsledkem výtvarného zpracování. Komise neměla záměr vybrat právě tyto objekty. Jejich motiv nebyl zadán. Zadáno bylo pouze téma času. Detaily o těchto mincích najdete na adrese www.cnb.cz/_platidla/aktuality/000103_10_20czk.htm a www.cnb.cz/_platidla/numismatika/10a20kc00.htm ... "

Takže k astronomickému motivu nepřispěla ani lobující česká astronomická obec ani náklonnost České národní banky k astronomii. Její tvůrce patrně k oběma motivům přivedlo správné vědomí souvislosti astronomie a měření času.

Ilustrační foto...Astroláb
Podle encyklopedického hesla lze za astroláb považovat jednak starověký přístroj k měření výšky, ale také souhrnný název skupiny astronomických přístrojů, které používají rtuťový horizont, systém zrcadel nebo hranolů na vytýčení almukantarátu (azimutální kružnice). První astroláb zkonstruoval pravděpodobně Hipparchos v polovině 2. století př. n. l. a ve středověku jej zdokonalili Arabové. Každý astroláb představuje sám o sobě kromě měřícího přístroje také nádherné umělecké dílo.

Shodou okolností během letošních prázdnin obdržela naše knihovna darem monografii o astrolábech v německých muzejních sbírkách. Kromě velmi detailních vyobrazení a rozborů řady astrolábů z různých historických období obsahuje také velmi podrobný obecný úvod a také matematické výrazy potřebné ke zkonstruování vlastního astrolábu. Celá kniha je v němčině: Die Astrolabiensammlungen des Deutschen Museums und des Bayerischen Nationalmuseums (Burkhard Stautz, ISBN 3-486-26479-6).

A na konec úryvek z pera Dr. Zdeňka Horského, CSc.: "Astroláb -- malý zázrak staré astronomie. Vznikl snad ještě v antice a přešel -- přes byzantskou i přes arabskou vědu -- jako přímé dědictví antiky do evropského středověku i počátků novověku. V Evropě se běžně užíval až do konce 17. století, v arabském světě ještě déle. Jeho tisícileté panství je výrazem jak jeho dokonalosti, tak ovšem i slabosti a možno říci i stagnace astronomie v době jeho vlády. Teprve v moderní době věda stejně rychle, jako vytváří nové, odvrhuje i staré přístroje.

Astroláb však osvědčil obrovitou životnost: v principu dnešní otáčivé mapy nebe přežívá stále, a znovu se utíkáme k této pomůcce pro rychlé řešení řady úloh ze sférické astronomie. Astronomie tak má proti ostatním oborům o jedno prvenství víc: vytvořila vůbec první nomogram, a to přímo nomogram s průsvitkou, tedy jednu z nejnáročnějších forem této moderní pomůcky pro grafické usnadnění výpočtů. Položíme-li vedle sebe řadu astrolábů z doby od 10. do 17. století, liší se od sebe pouze uměleckým provedením, vůbec ne principem. Umělecké zpracování bývalo velmi náročné, i v tom se odráželo, že přístroj byl stavěn "pro věčnost". Krása tvaru a tajemnost účelu učinila z astrolábu hledaný objekt mezi sběrateli. Astroláb však dokázal mnohem víc než jen jako nomogram řešit početní úlohy.

Ilustrační foto...Byl to rovněž a snad původně především pozorovací přístroj. Měl tu výhodu, že se sám vlastní vahou ustálil ve správné poloze. Bylo jím možno měřit výšku předmětů na zemi i výšku hvězd nad obzorem, určovat čas podle Slunce i podle hvězd, případně stanovit zeměpisnou šířku na moři. Jako nomogram mohl řešit četné úkoly: převádět hvězdný čas na sluneční a naopak, určovat kdy vyjdou či zapadnou jednotlivé hvězdy a planety, řešit astrologické úkoly, i převádět naše dnešní rovnoměrné hodiny na nerovnoměrné. (Doba od východu k západu byla dělena na 12 navzájem stejných hodin, ty však v průběhu roku měly různé trvání -- nejdelší v létě, nejkratší v zimě -- proto se jim říkalo nerovnoměrné). Sám astroláb je řešen v stereografické projekci, kdy všechny kružnice na nebeské sféře se do roviny promítají rovněž jako kružnice. To nesmírně usnadňovalo konstrukci. Řada rukopisů a později tištěných knih dávala návody, jak konstruovat astroláb a jak najít jednotlivé středy příslušných kružnic.

Nejumělejší a nejefektnější součástí byla vždy síť astrolábu. Je to vlastně mapa hvězdného nebe, kde výstředná kružnice představuje ekliptiku s 12 znameními a hroty představují jednotlivé jasné hvězdy. Síť je vlastně průsvitkou, kdežto kružnice stejných výšek a stejných azimutů jsou vyneseny na základní rovině celého normogramu. Někdy bývala síť redukována pouze na kruh ekliptiky, tak tomu je např. na pražském orloji." (Grygar, Horský, Mayer -- Vesmír, MF 1979, str. 247)

Tomáš Gráf

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Rádio IAN: Profesor Plavec vzpomíná II.
Ilustrační foto...
Bolid z Javoriny
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 59
Ilustrační foto...
Existuje planeta Tatooine?
Ilustrační foto...
Mise marsochodů opět prodloužena
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691