Ve dnech 17. – 18. října proběhla v Paříži schůze poradního sboru Evropské kosmické agentury, aby vytyčila dlouhodobé cíle organizace. Schůze se nepřímo dotýká také České republiky, která v současné době vyjednává o svém členství v ESA.
Ze seznamu 50 návrhů vybrali představitelé ESA několik nejlepších, které postoupili do dalšího kola. Zda se nakonec opravdu uskuteční ještě není zcela jisté. Vybrány byly tyto návrhy pro období 2015 - 2025:
Sluneční soustava
Laplace
Kosmická sonda Laplace by měla prozkoumat Jupiter a jeho měsíce. Při příletu k největší planetě sluneční soustavy se kosmické plavidlo rozdělí na tři části. První sonda prozkoumá měsíc Europa, který přitahuje pozornost vědců už řadu let. Je pod vrstvou ledu voda v tekutém stavu a dokonce život? Další sonda prozkoumá ostatní měsíce Jupiteru a třetí se zaměří na výzkum samotné planety – jeho atmosféry a vnitřní stavby. V případě schválení by mise probíhala nejspíše ve spolupráci s NASA a JAXA.
| |
 | | Obr.: Jupiter a jeho měsíce |
| |
| |
Tandem
Kosmická sonda Tandem by měla prozkoumat dva z měsíců planety Saturn. Enceladus a Titan jsou v současnosti častým cílem sondy Cassini a sonda Tandem by nám mohla o těchto dvou světech přinést další informace. Sonda se skládat ze tři částí. Kromě orbiteru bude do atmosféry Titanu seslán balón a tři sondy. Také tato mise bude v případě schválení uskutečněna v kooperaci s NASA.
| |
 | | Obr.: Měsíc Enceladus, foto: Cassini |
| |
| |
Cross-scale
Projekt Cross-scale počítá s vypuštěním tuctu menších sond, které by se zaměřily na průzkum prostředí mezi Zemí a Sluncem. Hlavním úkolem bude výzkum interakce zemské magnetosféry se slunečním větrem. Na misi by chtěla ESA spolupracovat s Japonskou kosmickou agenturou JAXA.
Marco Polo
Cesta do počátků sluneční soustavy by čekala sondu s příhodným názvem Marco Polo. Úkolem kosmického plavidla by byl systematický výzkum některé z planetek. Součástí bude i přistávací modul, který by měl odebrat z povrchu tělesa vzorky a dopravit je zpět na Zemi. Na projektu bude Evropa spolupracovat s Japonskem, pokud bude realizován přirozeně.
| |
 | | Obr.: Planetka Gaspra, foto: sonda Galileo |
| |
| |
Astronomie
Sluneční soustava je náš domov, ale vesmír je naším domovem a tak se chce ESA přirozeně zaměřit také na výzkum vzdálenějšího vesmíru. Do užšího výběru postoupily tyto projekty:
Dune a SPACE
Dvě kosmické družice by mohly zkoumat temnou hmotu a energii ve vesmíru. Dune by prováděla výzkum pomocí širokoúhlé kamery a SPACE by celou oblohu prozkoumala v infračervené části spektra. Vybrána bude zřejmě jen jedna z družic a to na jaře příštího roku.
| |
 | | Obr.: Zemská magnetosféra ovlivněna proudem částic ze Slunce |
| |
| |
Plato
Družice Plato by měla být určena ke hledání exoplanet pomocí transitní metody. Sekundárním výzkumným záměrem by mohl být výzkum seismických otřesů hvězd. Bude se v podstatě jednat o generačně lepší družici oproti dnešní družici COROT.
Spica
Výzkum oblohy v infračervené části spektra by mohl provádět kosmický dalekohled Spica. Hlavním zaměřením by se mohl stát výzkum planetárních disků a planet u cizích hvězd. K podobnému úkolu trochu nečekaně sklouzl dnešní kosmický dalekohled Spitzer. O generaci lepší Spica by měla být vybavena i koronografem, který odstíní rušivé světlo mateřské hvězdy a umožní nerušený pohled na rodící se planetární systémy. Na projektu Spica chce ESA spolupracovat s JAXA.
XEUS
Kosmický dalekohled XEUS by měl zkoumat vesmír v oblasti rentgenové části spektra. Vysokou citlivost projeví přístroj především v oblasti těch nejvyšších teplot, které ve vesmíru panují. Více bychom se tak mohli dozvědět o galaktických jádrech, černých dírách a dalších exotických objektech. XEUS by byl umístěn v jednom z libračních center – L2. Mise bude technicky nesmírně náročná, neboť se předpokládá vypuštění dvou samostatných družic. První bude plnit funkci hlavního zrcadla a duhá bude pracovat jako detektor. Obě družice poletí ve formaci několik desítek metrů od sebe.
Všechny uvedené projekty budou podrobeny hlubší analýze. O tom, které z nich budou nakonec uskutečněny, se z jistotou dozvíme až v roce 2011. S realizací se pak počítá v letech 2015 až 2025. Mise, které poletí na začátku tohoto období by měly být vybrány dříve než v roce 2011.
Související články:
