Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Evropské plány v kosmonautice

Ve dnech 17. – 18. října proběhla v Paříži schůze poradního sboru Evropské kosmické agentury, aby vytyčila dlouhodobé cíle organizace. Schůze se nepřímo dotýká také České republiky, která v současné době vyjednává o svém členství v ESA.

Ze seznamu 50 návrhů vybrali představitelé ESA několik nejlepších, které postoupili do dalšího kola. Zda se nakonec opravdu uskuteční ještě není zcela jisté. Vybrány byly tyto návrhy pro období 2015 - 2025:

Sluneční soustava

Laplace

Kosmická sonda Laplace by měla prozkoumat Jupiter a jeho měsíce. Při příletu k největší planetě sluneční soustavy se kosmické plavidlo rozdělí na tři části. První sonda prozkoumá měsíc Europa, který přitahuje pozornost vědců už řadu let. Je pod vrstvou ledu voda v tekutém stavu a dokonce život? Další sonda prozkoumá ostatní měsíce Jupiteru a třetí se zaměří na výzkum samotné planety – jeho atmosféry a vnitřní stavby. V případě schválení by mise probíhala nejspíše ve spolupráci s NASA a JAXA.

Ilustrační foto...
Obr.: Jupiter a jeho měsíce

Tandem

Kosmická sonda Tandem by měla prozkoumat dva z měsíců planety Saturn. Enceladus a Titan jsou v současnosti častým cílem sondy Cassini a sonda Tandem by nám mohla o těchto dvou světech přinést další informace. Sonda se skládat ze tři částí. Kromě orbiteru bude do atmosféry Titanu seslán balón a tři sondy. Také tato mise bude v případě schválení uskutečněna v kooperaci s NASA.

Ilustrační foto...
Obr.: Měsíc Enceladus, foto: Cassini

Cross-scale

Projekt Cross-scale počítá s vypuštěním tuctu menších sond, které by se zaměřily na průzkum prostředí mezi Zemí a Sluncem. Hlavním úkolem bude výzkum interakce zemské magnetosféry se slunečním větrem. Na misi by chtěla ESA spolupracovat s Japonskou kosmickou agenturou JAXA.

Marco Polo

Cesta do počátků sluneční soustavy by čekala sondu s příhodným názvem Marco Polo. Úkolem kosmického plavidla by byl systematický výzkum některé z planetek. Součástí bude i přistávací modul, který by měl odebrat z povrchu tělesa vzorky a dopravit je zpět na Zemi. Na projektu bude Evropa spolupracovat s Japonskem, pokud bude realizován přirozeně.

Ilustrační foto...
Obr.: Planetka Gaspra, foto: sonda Galileo

Astronomie

Sluneční soustava je náš domov, ale vesmír je naším domovem a tak se chce ESA přirozeně zaměřit také na výzkum vzdálenějšího vesmíru. Do užšího výběru postoupily tyto projekty:

Dune a SPACE

Dvě kosmické družice by mohly zkoumat temnou hmotu a energii ve vesmíru. Dune by prováděla výzkum pomocí širokoúhlé kamery a SPACE by celou oblohu prozkoumala v infračervené části spektra. Vybrána bude zřejmě jen jedna z družic a to na jaře příštího roku.

Ilustrační foto...
Obr.: Zemská magnetosféra ovlivněna proudem částic ze Slunce

Plato

Družice Plato by měla být určena ke hledání exoplanet pomocí transitní metody. Sekundárním výzkumným záměrem by mohl být výzkum seismických otřesů hvězd. Bude se v podstatě jednat o generačně lepší družici oproti dnešní družici COROT.

Spica

Výzkum oblohy v infračervené části spektra by mohl provádět kosmický dalekohled Spica. Hlavním zaměřením by se mohl stát výzkum planetárních disků a planet u cizích hvězd. K podobnému úkolu trochu nečekaně sklouzl dnešní kosmický dalekohled Spitzer. O generaci lepší Spica by měla být vybavena i koronografem, který odstíní rušivé světlo mateřské hvězdy a umožní nerušený pohled na rodící se planetární systémy. Na projektu Spica chce ESA spolupracovat s JAXA.

XEUS

Kosmický dalekohled XEUS by měl zkoumat vesmír v oblasti rentgenové části spektra. Vysokou citlivost projeví přístroj především v oblasti těch nejvyšších teplot, které ve vesmíru panují. Více bychom se tak mohli dozvědět o galaktických jádrech, černých dírách a dalších exotických objektech. XEUS by byl umístěn v jednom z libračních center – L2. Mise bude technicky nesmírně náročná, neboť se předpokládá vypuštění dvou samostatných družic. První bude plnit funkci hlavního zrcadla a duhá bude pracovat jako detektor. Obě družice poletí ve formaci několik desítek metrů od sebe.

Všechny uvedené projekty budou podrobeny hlubší analýze. O tom, které z nich budou nakonec uskutečněny, se z jistotou dozvíme až v roce 2011. S realizací se pak počítá v letech 2015 až 2025. Mise, které poletí na začátku tohoto období by měly být vybrány dříve než v roce 2011.


Související články:

Petr Kubala

| Zdroj: ESA IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Fotografie zatmění Měsíce - AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto...
Stelární biliár
Ilustrační foto...
Astronomické částky VIII
Ilustrační foto...
Můj největší životní zážitek
Ilustrační foto...
Pozor! Přijdou Geminidy!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691