Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Obloha v listopadu

V listopadu můžeme na nebi snadno zahlédnout hned čtyři planety: Mars, Saturn, Venuši a Merkur. Všechny jsou pozorovatelné ve druhé polovině noci a nebo dokonce až za svítání, těsně před východem Slunce. K nalezení všech čtyř planet dokonce nepotřebujeme žádný speciální dalekohled, jsou pohodlně viditelné i pouhýma očima.

První se nad severovýchodním obzorem objevuje planeta Mars, v současnosti zářící v souhvězdí Blíženci. Sice vychází již před 20. hodinou středoevropského času, nejlépe je ale viditelná až po půlnoci, kdy se ocitne vysoko nad jižním obzorem. Namíříme-li na Mars větší dalekohled, zahlédneme nejen kotouček planety, ale také polární čepičku a drobné, tmavé skvrnky přímo na Marsově povrchu.

Kolem půlnoci se na noční obloze objevuje druhá planeta – Saturn. V současnosti se promítá do souhvězdí Lev a i když není tak jasná jako Mars, už i v malém dalekohledu nabídne k obdivu ladné prstence a také měsíc Titan. Po třetí hodině ranní se na oblohu vyhoupne i jitřenka. Planeta Venuše je nyní v souhvězdí Panna a po Slunci a Měsíci představuje nejnápadnější těleso sluneční soustavy zdobící pozemské nebe. S jejím rozpoznáním tudíž nebudou žádné problémy – Venuše je jednoduše „ta nejjasnější stálice“, která je nad ránem pozorovatelná nad jihovýchodním obzorem. V první polovině listopadu máme nakonec velikou šanci zahlédnout i Merkur. Ten bude již za svítání nad jihovýchodním obzorem, nejméně hodinu před východem Slunce.

Ilustrační foto...

Při hledání všech planet samozřejmě pomůže Měsíc, který každý den na nebi urazí přibližně 13 stupňů. Pokaždé se tudíž promítá mezi jiné hvězdy a planety. V noci ze 3. na 4. listopadu se ocitne těsně u Saturnu. O den později jej najdeme u Venuše a v ranních hodinách 8. listopadu navštíví Merkur. Poté zmizí v záři Slunce, aby se v noci z 26. na 27. listopadu těsně přiblížil k Marsu. Nad ránem bude obě tělesa dělit pouze 1 úhlový stupeň – tedy dva průměry měsíčního kotouče.

Pokud se ten den podíváme malým dalekohledem, třeba divadelním kukátkem, na seskupení Marsu a Měsíce, můžeme poblíž zahlédnout i jinak zcela anonymní hvězdu „Mebsuta“, v odborné literatuře nazývanou též epsilon Geminorum. Podobně jako Mars určitě zaujme naoranžovělým odstínem.

Poněkud krkolomné jméno Mebsuta pochází z arabštiny, zřejmě zkrácením popisu „dhira al-asad al-mabsuta“, v překladu „Lví napřažená tlapa“. V dávné minulosti se totiž „obrazec“ Lva na obloze volně rozkládal od dnešního souhvězdí Panny až do Blíženců. Ostatně blízká zeta Geminorum se dodnes označuje „Mekbuda“, což původně znamenalo „Lví zkřížená tlapa“.

Epsilon Geminorum se nachází poblíž ekliptiky. Proto ji čas od času může zakrýt Měsíc a dokonce i některé planety sluneční soustavy. V případě Měsíce začne několik let dlouhá série zákrytů již počátkem příštího roku. Navíc v květnu 1855 hvězdu Mebsuta zakryla Venuše, v červnu 1881 a 1940 planeta Merkur a v dubnu 1976 i Mars. Ve všech případech úkazy posloužily k důkladnému studiu atmosféry planety Venuše. Bohužel, podobného zákrytu epsilon Geminorum se již za našich životů nedočkáme. Nastává totiž v průměru jednou za půl tisíciletí.

Zákryty hvězd jsou nejen zajímavé na pohled, ale umožňují i velmi přesně zjistit základní charakteristiky sledované stálice. Proto dnes spolehlivě víme, že se Mebsuta nachází asi devět set světelných roků daleko a její zářivý výkon je asi 10 tisíckrát větší než zářivý výkon Slunce. Jelikož má současně nižší povrchovou teplotu (4500 °C), musí být výrazně větší než naše denní hvězda. Z pozorování zákrytů Měsícem, stejně jako interferometrických měření vyplývá, že má 150krát větší průměr než Slunce. Pokud by se tedy nacházela uprostřed sluneční soustavy, sahal by okraj jejího velmi řídkého obalu až k dráze Venuše. Patří mezi výjimečně hvězdy, které již v nitru vyčerpaly prakticky všechny zásoby vodíku a nyní za teploty více než sto milionů stupňů Celsia přeměňují helium na kyslík a uhlík.

Ilustrační foto...
Obr.: Celooblohová mapka je nastavena na 1. listopadu 2007 na 22 hodin středoevropského času (15. listopadu tedy platí pro 21 hodin a 30. listopadu pro 20 hodin středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou. Obdélníková mapka ukazuje pohled nad jižní obzor ráno 27. listopadu (tj. v noci z 26. na 27. listopadu), kdy se k planetě Mars přiblíží Měsíc. Zátiší „dozdobí“ i hvězda epsilon Geminorum, označovaná Mebsuta. Kotoučky Měsíce i Marsu jsou oproti skutečnosti výrazně zvětšeny.
Odhady hmotnosti stálice Mebsuta kolísají mezi 7 a 9 hmotnostmi Slunce. Je tudíž téměř vyloučené, aby explodovala jako supernova. Čeká ji podobný osud jako Slunce – rozplyne se v podobě planetární mlhoviny a zanechá po sobě pomalu chladnoucí kyslíko-uhlíkové jádro, budoucího bílého trpaslíka.

Hvězda při pohledu ze Země tvoří dvojici se stokrát slabším průvodcem, kterého v menším dalekohledu zahlédneme asi dvě úhlové minuty západně od Mebsuty. Jde o méně hmotného trpaslíka, který pouze náhodou prolétá kolem zářivější hvězdy. Jejich aktuální vzdálenost sice nepřesahuje několik světelných roků, bez gravitačního pouta se však cesty obou stálic záhy rozejdou.

Poblíž epsilon Geminorum se také nachází radiant meteorického roje, kterým naše planeta každý rok prolétá v polovině října. Není vyloučené, že se jedná o drobné prachové částice uvolněné v minulosti z jádra komety C/1964 N1 Ikeya. I když se dnes jedná o prakticky vyhaslý roj, je pravděpodobné, že „epsilon Geminoridy“ v roce 950 našeho letopočtu vytvořily na obloze skutečný meteorický déšť, kdy se obloha nakrátko pokryla stovkami a možná i tisíci „padajícími hvězdami“. Podobné divadlo by se opět mohlo zopakovat na počátku listopadu roku 2950. Předpověď je to ale značně nejistá, nechejme se tudíž raději překvapit.

Psáno pro sobotní přílohu Lidových novin.

Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdný posel IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Raketoplán poletí znovu v březnu
Ilustrační foto...
The Piper At The Gates of Dawn
Ilustrační foto...
Deep Space 1: Trefa do černého
Ilustrační foto...
Press Kit k STS-120 v češtině
Ilustrační foto...
Vyhlášení soutěže o nejlepší bouřkovou fot
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691