Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jak vypadá neutronová hvězda?

Člověk naprostou většinu informací o světě přijímá prostřednictvím zraku. Není proto divu, že se snaží vše spatřit na vlastní oči, nebo alespoň prostřednictvím nějakého obrazového média. Astronomové mají oproti svým kolegům z jiných vědních disciplín tu výhodu, že mohou svému publiku ukázat, jak objekty jejich zájmu vypadají.

Ilustrační foto...Toto pravidlo však má i své výjimky. Nikdo z laiků, ani z astronomů profesionálů, doposud nespatřil třeba černou díru nebo neutronovou hvězdu. Je to proto, že tyto zhroucené objekty jsou nesmírně maličké, o mnoho řádů menší než běžné hvězdy. K tomu, abychom si je mohli prohlédnout, museli bychom se k nim přiblížit na vzdálenost jen několika tisíc kilometrů. Takové blízké setkání se skomírající suprahustou hvězdou by ale pro nás nemuselo dopadnout dobře. Prostor kolem ní je vyplněn smrtonosným rentgenovým zářením v takové míře, že bychom zde ve zlomku sekundy onemocněli na nemoc z ozáření. Proto bude bezpečnější vypravit se k těmto tělesům jen ve své fantazii.

Dejme tomu, že jsme se nějakým časoprostorovým potrubím dostaneme do 31. století. Tehdy se lidé ve své příslovečné chytrosti a lstivosti naučí obcházet i přírodní zákony. Hračkou pro ně bude překonávat jakékoli kosmické vzdálenosti, lhostejno zda v prostoru či v čase. Asi nejvíce budou prosperovat cestovní kanceláře, které se začnou navzájem předhánět v nabídce těch nejkurióznějších cest, slibujících nejpodivuhodnější zážitky. Nás ovšem bude zajímat cestovka Kosmotúr, která ve své nabídce astrofyzikální turistiky nezapomněla ani na osobní návštěvu neutronové hvězdy. Cesta vedená pod poetickým názvem: "Za blankytem neutronových hvězd" samozřejmě nepatří k těm nejlevnějším a dovolit si ji mohou jen ti zámožnější.

Cílem poznávací výpravy je jedna osamělá, vyžilá neutronová hvězda, která se do své nynější podoby zhroutila před několika stovkami milionů let. Co do hmotnosti i co do rozměrů je zcela průměrnou, fádní představitelkou svého typu. Poloměr hvězdy činí 14 kilometrů, je tedy právě padesáttisíckrát menší než Slunce a 460krát menší než naše Země. Její hmotnost je jen o 30 % větší než hmotnost naší denní hvězdy. Je pak hračkou vypočítat, že špendlíková hlavička uhnětená z látky z jejího nitra bude mít hmotnost žulové kostky o hraně 5 metrů.

Jako každá neutronová hvězda se skládá i ta naše převážně z neutronů. Ty jsou však nepřístupně uloženy hluboko v centrálních oblastech hvězdy. Rozměrná neutronová pecka je obalena kůrou z elektronově degenerovaného plynu, ze zvlášť upěchovaného materiálu, z něhož jsou složeni bílí trpaslíci. Mocnou vrstvu degenerovaného plynu obepíná pár centimetrů tenká slupička obyčejného plynu, zahřátá asi na 1,5 milionu stupňů.

Dejme se tedy zlákat Kosmotúrem a vydejme se na pouť za blankytem neutronových hvězd. Krátce po startu poznávacího zájezdu je naplánována první povinná zastávka v místě vzdáleném od naší neutronové hvězdy necelých 31 bilionů kilometrů. To je právě ona vzdálenost, z níž se poměřují skutečné světelné výkony hvězd. Slunce by se z této vzdálenosti jevilo jako objekt páté velikosti a bylo by na hranici viditelnosti pouhým okem. Cílová neutronová hvězda tu však má hvězdnou velikost 19,2 magnitudy. Na spatření něčeho tak slabého je nutné si vzít už řádně veliký dalekohled.

Při druhém zastavení kosmobus zastaví ve vzdálenosti 300 astronomických jednotek od hvězdy, což odpovídá desetinásobku vzdálenosti Neptunu od Slunce. Neutronovou hvězdu spatříte snadno, je nyní jasná jako Vega nebo Arkturus. Liší se však od nich zřetelným namodralým odstínem, který skutečně připomíná blankyt vymetené oblohy.

Potřetí se parkuje ve vzdálenosti jedné astronomické jednotky. Tam už je cílová hvězda zcela nepřehlédnutelná, protože svítí tak jasně jako měsíční úplněk. Blankytný přísvit je ovšem ten tam, světlo neutronové hvězdy je ostře bodové a oslňující. Ani velmi silně zvětšujícím dalekohledem však hvězdu jako kotouček nespatříte. Není divu, vždyť její úhlový průměr činí jen 4 setiny vteřiny. V kosmobusu se už také mohlo vypnout vytápění, protože neutronová hvězda pěkně zatápí. Jakkoli ve viditelném světle svítí 630 000krát méně než Slunce, její celkový zářivý výkon je právě výkonem slunečním. Naprostá většina záření hvězdy k nám ovšem přichází v podobě měkkého záření gama, na něž naše oči nejsou citlivé. Je přísně zakázáno vycházet z lodi, i pouhý zlomek sekundy pobytu v takové rentgenové lázni by mohl být osudný.

Poslední nejriskantnější bod výpravy je samozřejmě nejlákavější. Přiblížíme se nyní ke hvězdě na vzdálenost pouhých 3000 kilometrů. Odtud je totiž neutronová hvězda viditelná pod stejným úhlem, pod nímž vidíme i sluneční kotouč ze Země. Naše zastávka může trvat jen krátce, protože je velice energeticky náročná. Uznejte sami, chladit celý kosmobus z teploty 87 000 oC na rozumnou pokojovou teplotu je pěkná fuška i v 31. století.

Světelný výkon hvězdy je nesnesitelný. Hvězda, ač úhlově stejně veliká jako Slunce, září čtyřtisíckrát více. Její světlo je čistě bílé, žádný slibovaný blankyt. Do našeho pozorovacího okénka se rychle vsouvá temný, neutrálně zbarvený filtr, který uvádí světelný tok z hvězdy do snesitelných mezích. Teprve nyní je možné opět spatřit charakteristické světlemodré zabarvení hvězdy. Jinak ovšem na ní nelze najít nic, ani náznak nějaké struktury. Dokonale kulová hvězda se podle prospektů i otáčí a to dosti svižně, její povrch je však tak dokonale stejnorodý, že si ničeho nevšimnete. Jedinou zábavu poskytuje sledování hvězd na pozadí. Jak mezi nimi neutronová hvězda pluje, hvězdy se kolem ní rozestupují do uctivé vzdálenosti. Nemusím snad připomínat, že při této kratochvíli se díváte na oblohu bez filtru a s vhodným stínítkem, které je s to oslepující kotouček neutronové hvězdy odstínit. No, řeknete si, nic nového pod sluncem, tento efekt popsal a pozoroval při zatmění Slunce již Albert Einstein -- a to bylo hodně dávno.

Takže co, nalákal jsem vás? Vrazíte své úspory do tak pochybného podniku? Nebo si raději koupíte poznávací zájezd po Turecku a Izraeli? Horko i poučno tam bude taky.


Převzato z šestého dílu Záludných otázek z astronomie, autoři J. Dušek, Z. Mikulášek, Z. Pokorný, Paráda 1998

Zdeněk Mikulášek

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
O svícení 29
Ilustrační foto...
Planetka na vlastní oči
Ilustrační foto...
Nový snímek Krabí mlhoviny
Ilustrační foto...
Rozpadající se kometa 73P
Ilustrační foto...
Spadl nad ČR opět prach?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691