Nedávno jsem měl možnost na vlastní oči vidět a nafotit industriál kolem výroby železa ve Vítkovické malé huti. Výroba v této huti byla ukončena v roce 1998 a momentálně je celý areál udržován jako chráněná industriální památka s možnosti návštěvy hutě pro veřejnost. Kromě pár fotografií z Vítkovic vkládám i nerosty jež jsou běžně využívané ve vysoké peci. Neboť blízkost hutě využívající širokou škálu různých druhů nerostů k zpracování železných rud a následné výrobě železa mohou být poměrně zajímavou ukázkou jak přijít jednoduše k mnoha nerostům doslovně z celého světa.
| |
 | Obr.: Schéma vysoké pece, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Schema_kopie.jpg |
| |
| |
Začneme železnou rudou, která se využívá k výrobě železa.Hlavním kriteriem pro výrobu je obsah železa v rudě.
Magnetit (magnetovec)
Chemická značka-Fe3O4.
Obsah železa až 80%.
Vzniká nahromaděním v utuhlém magmatu nebo přeměnou horniny při styku s magmatem.
| |
 | Obr.: Magnetit z švédské Kirunavaary. |
| |
| |
Krevel (hematit)
Chemická značka-Fe2O3.
Obsah železa až 65%.
Vzniká magmaticky, metamorfně, sedimentárně hydrotermální činností.
| |
 | Obr.: Krevel z ruského naleziště Krivoj Rog. |
| |
| |
Siderit (ocelek)
Chemická značka-FeCo3.
Obsah železa až 45%.
Vzniká sedimentárně a hydrotermálně.
| |
 | Obr.: Siderit z Nýdku. Nýdek je první naleziště rudy kterého využívaly Třinecké železárny. Ložiska rudy zde byly objeveny roku 1770. |
| |
| |
Hnědel (limonit)
Chemická značka-Fe2O3+NH2O.
Obsah železa až 40%.
Vzniká rozpadem sideritu, hematitu a magnetovce nebo vyloučením z železitých roztoků působením mikroorganizmů.
| |
 | Obr.: Hnědel z Českého Těšína. |
| |
| |
Jako redukční činidlo pro zbavení oxidu z železné rudy se využívá koks. Ten se vyrábí z černého uhlí (lignitu) v koksárenských pecích. Nejkvalitnějším druhem uhlí je antracit, který obsahuje až 94% uhlíku.
| |
 | Obr.: Antracit z maďarské Tatabanyje. |
| |
| |
Dalšími důležitými chemickými prvky pro vysokou pec jsou vápenec a křemen. Slouží jako struskotvorný materiál a umožňují, aby popel koksu a hlušina z železné rudy mohly opustit vysokou pec jako kompaktní tavenina.
| |
 | Obr.: Vápencová zkamenělina plže Nerinea z naleziště Kotouč u Štramberka. |
| |
| |
Jedním z nejkrásnějších nerostů, jež je využíván při výrobě železa, je fluorit (CaF2). Při výrobě slouží společně s hliníkem jako tavidlo a je důležitým činitelem při zpracování kyselých rud. V přírodě jde o nerost se širokou škálou barev a tvarů. Spolu s hliníkem se někdy používá jako příměs do ferosilikátových přísad oxid hlinítý, syntetický korund (Al2O3).
| |
 | Obr.: Fluorit z ruské Andermy. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Syntetický korund. |
| |
| |
Dalšího zkvalitnění vytaveného kovu se dosahuje legováním, tedy přídávaním definovaných množství jiných kovů za vzniku slitiny. Hlavními prvky pro legování ocelí jsou nikl, chrom, vanad, mangan, wolfram, kobalt a ve speciálních aplikacích ještě mnoho dalších.
| |
 | Obr.: Burel (oxid manganu) z Jihoafrické republiky. |
| |
| |
Na závěr pár industriálních fotografii z malé hutě ve Vítkovicích.
| |
 | Obr.: Vysoká pec s vagony pro železo a strusku. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Velín. Z této místnosti se řídí chod vysoké pece. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Vagony na železo (vlevo) a strusku. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Vagon na železo znamý pod slengovým názvem Veronika. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Výtokový otvor s žlábkem pro odtok železa a strusky. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Trubky pro chlazení pece. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Potrubí pro přívod ohřátého vzduchu do pece. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Jeden z přívodů vzduchu do pece nazývaný podle tvaru Kačena. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Hlavní přívod vzduchu do pece. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Obří kompresor pro výrobu stlačeného vzduchu s výkonem 5300. koňských sil. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Srovnání s kompresorem z roku 1928 mluví za vše. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Píst kompresoru. |
| |
| |
| |
 | Obr.: Hnací kolo kompresoru. |
| |
| |
Minulé díly Geovycházek