Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mariner 9

Mariner 9 (Mariner Mars '71 / Mariner-I / 1971-051A) byla americká planetární sonda určená pro průzkum planety Mars v rámci programu Mariner.

Sonda byla vyslána k planetě 30. května 1971 z Cape Canaveral Air Force Station a k Marsu dorazila 14. listopadu téhož roku. Po brzdícím manévru a navedení na oběžnou dráhu se stala první lidskou sondou, který se nacházela na orbitě jiné planety jen těsně před tím, než se u Marsu objevily sovětské sondy Mars 2 a Mars 3. Po měsících, kdy zuřila na povrchu Marsu prachová bouře, zaslala sonda překvapivě jasné fotografie povrchu, které sloužily pro pozdější plánování výzkumných misí.

Ilustrační foto...
Obr.: Sonda Mariner 9 Zdroj: nssdc.gsfc.nasa.gov

Sonda uskutečnila kolem planety 698 oběhů, během kterých se jí podařilo pořídit 7 329 snímků a zmapovat okolo 80% povrchu (jiné zdroje uvádějí 100%). Sonda přestala pracovat 27. října 1972, kdy došel plyn pro orientační trysky a bylo rozhodnuto o jejím vypnutí.

Mariner 9 zůstal na oběžné dráze, kde bude kroužit kolem planety asi do roku 2022, kdy se dostane do hustších vrstev Marsovské atmosféry. Vlivem zvyšujícího se tření se pak rozpadne a jednotlivé části shoří nebo dopadnou na povrch planety.

Náklady na misi dosáhly 137 miliónů amerických dolarů z celkových 554 miliónů dolarů, které byly použity na program Mariner od sond Mariner 1 až po Mariner 10.

Ilustrační foto...
Obr.: Start nosné rakety Atlas-Centaur se sondou Mariner 9 Zdroj:www.patrick.af.mil

Úkoly

Mariner 9 byl navržen, aby pokračoval ve výzkumu atmosféry Marsu, ve kterém započaly sondy Mariner 6 a 7 a aby současně doplňoval výzkum plánované sondy Mariner 8. Dalším úkolem (po neúspěšném startu Mariner 8) bylo mapování až 80% Marsovského povrchu z nižší oběžné dráhy ve výšce okolo 1500 kilometrů s nejvyšším možným rozlišením (od 1 kilometru na pixel až po detailní snímky o rozlišení 100 metrů na pixel). Sonda byla současně vybavena i infračerveným radiometrem, který byl schopen detekovat tepelné zdroje a případný probíhající vulkanismus na povrchu. Plán mise počítal i s výzkumem dvou měsíců Marsu.

Popis sondy

Ilustrační foto...
Obr.: Finální kontrola sondy a příprava na naložení do nosiče Zdroj: nix.larc.nasa.gov

Mariner 9 byla první sonda obíhající kolem jiné planety, která byla založena na konstrukci sond Mariner 6 a 7. Oproti těmto sondám byla ale hmotnější díky většímu řídícímu systému sondy, což v důsledku vedlo k tomu, že sonda Mariner 9 byla těžší než Mariner 6 a 7 dohromady.

  • přístroje na palubě
  • ultrafialový spektrometr (UVS)
  • infračervený spektrometr (IRIS)
  • infračervený radiometr (IRR)
  • širokoúhlá kamera (ohnisková vzdálenost 50 mm s maximálním rozlišením 420 metrů) vybavená 9 barevnými filtry
  • teleskopická kamera (ohnisková vzálenost 508 mm s maximálním rozlišením 42 metrů), vybavená žlutým filtrem

Technické vybavení

Mariner 9 byla planetární sonda osmiúhelníkového průřezu o průměru 1,384 metrů a výšce 0,457 metru tvořená z hořčíku, hliníku a laminátu. O dodávku elektrické energie se staraly čtyři solární panely o rozměrech 2,15 × 0,90 metru umístěné v horní části těla sondy na sklápěcích ramenech, které zajišťovaly dostatek energie pro chod komunikačních, řídících a povelových systémů. Celková plocha panelů po rozložení dosáhla 7,7 metrů čtverečních, jenž produkovaly 800 W u Země a 500 W u Marsu. Energie byla ukládána do NiCd baterií.

Mezi složenými solárními panely se nacházela i nízkozisková a vysokozisková parabolická anténa určená pro komunikaci s řídícím střediskem mise. Obě byly umístěny na 1,44 metru dlouhém stožáru. Vyjma antén se zde nacházely i dvě nádrže na palivo. Spodní část sondy byla vyhrazena pro vědecké zařízení, které na palubě tvořilo 63,1 kilogramu nákladu.

O stabilizaci sondy se staraly 2 sady 6 motorků na stlačený dusík umístěných na koncích slunečních panelů, sledovač Slunce a hvězdy Canopous, setrvačník, akcelerometr a inerciální jednotka. Hlavní motor určený pro korekce dráhy a navedení sondy na oběžnou dráhu Marsu byl raketový motor o tahu 1340 N s pětinásobným restartem. Motor spaloval směs oxidu dusičitého a monometylhydrazinu.

Celková výška sondy byla 2,28 metru se startovní váhou 997,9 kg, ze kterých bylo 439,1 kg postupně spotřebováno.

Řízení družice bylo realizováno pomocí centrálního počítače a řadiče, který měl zabudovanou paměť na 512 slov (1 slovo = 2 bajty = 16 bitů). Příkazový systém byl naprogramován pomocí 86 přímých, 4 násobných a 5 řídících příkazů. Data byla uložena v kotoučovém magnetofonu. 168 metrů dlouhá 8-stopá páska mohla uchovat až 180 milionů bitů nahraných rychlostí 132 kbit/s. Přehrávání bylo možné rychlostí 16, 8, 4, 2 a 1 kbit/s s využitím dvou stop současně. Telekomunikační spojení bylo realizováno pomocí dvou 10 a 20 W vysílačů v s-pásmu. Jediný přijímač přijímal signály z vysoce ziskové parabolické antény, středně ziskové trychtýřové antény a pomocí všesměrové antény s nízkým ziskem.

Mise

Ilustrační foto...
Obr.: Vrchol sopky Olympus Mons vyrůstající nad celoplanetární prachovou bouři Zdroj:www.jpl.nasa.gov

Mise Mariner v roce 1971 byla původně koncipována tak, že bude uskutečněna dvojicí sond Mariner 8 a 9. Každá sonda se měla zaměřit na jiný aspekt mise, kdy Mariner 8 měl mapovat až 70% porvchu planety a Mariner 9 se měla věnovat výzkumu přechodných změn v atmosféře a na povrchu planety. Sonda Mariner 8 havarovala během startu po selhání nosné rakety a tak bylo nutné sloučit program obou sond do jediné sondy, což mělo za následek omezení výzkumu polárních oblastí a redukci pozorování probíhajících změn povrchu na menší oblasti.

Start nosné rakety proběhl 30. května 1971 v 22:23:00 UTC úspěšně, následně o 13 minut později došlo k oddělení nosné rakety od sondy, o 4 minuty později se rozvinuly solární panely. Krátce poté, co se sonda dostala ze stínu Země, nalezlo orientační čidlo Slunce a 31. května ve 02:26 došlo k orientaci sondy směrem na Canopus (spolu se Sluncem jeden ze dvou orientačních bodů sondy). Během letu se 5. června uskutečnila korekce dráhy. 14. listopadu se sonda přiblížila k Marsu po překonaných 398 milionech kilometrů a započal brzdný manévr za pomoci hlavního raketového motoru, který trval 15 minut a 23 vteřin. Brzdění proběhlo v pořádku a sonda se dostala na orbitální dráhu Marsu po 167 dnech letu kosmickým prostorem s nejbližším přiblížení k planetě na 1398 km a oběžnou dobou 12 hodin a 34 minut. O dva dny později byl proveden další korekční manévr trvající 6 vteřin pro upravení oběžné dráhy na dráhu s oběžnou dobou těsně pod 12 hodin a přiblížením 1387 km. Závěrečná korekce byla provedena 30. prosince, kdy se již sonda dostala na konečnou oběžnou dráhu umožňující vysílat data na pozemský radioteleskop v Goldstone s oběžnou dobou 11 hodin 59 minut a 28 vteřin s přiblížením 1650 km.

Mariner 9 obíhal po 349 dní na orbitě Marsu dvakrát denně planetu s 12 hodinovou periodou během níž ho podrobně mapoval. Plánovaná životnost sondy byla 9 měsíců, které sonda překonala.

Při příletu sondy k planetě byl povrch Marsu zcela zahalen globální prachovou bouří, která zuřila v celé atmosféře. Bouře vypukla v oblasti Noachis 22. září, rozšířila se do celé atmosféry a brzy se stala největší pozorovanou bouří na povrchu Marsu všech dob. Množství prachu v atmosféře bylo příliš velké, než aby zaslané fotografie ukázaly něco z povrchu vyjma vrcholku nejvyšších sopek v oblasti Tharsis a tak byl z řídícího střediska vyslán příkaz, aby sonda vydržela z pořizováním mozaikových snímků ve vysokém rozlišení na dobu, kdy se atmosféra pročistí. V listopadu a prosinci začala bouře pomalu slábnout a na začátku roku 1972 skutečně ustala, což umožnilo sondě začít mapovat povrch a posílat na Zemi snímky povrchových útvarů.

Na získaných snímcích se objevil členitý terén, jenž nebylo možno ze Země pozorovat dalekohledy, složený z množství kráterů (včetně obrovské impaktní oblasti Hellas Planitia), obrovských sopek (včetně největší známé hory sluneční soustavy Olympus Mons), kaňony (včetně Valles Marineris - systém kaňonů táhnoucí se přes 4 000 kilometrů), útvary vzniklé větrnou a vodní erozí, říční koryta. V atmosféře objevila sonda důkazy o existenci proměnlivého počasí, postupu front, mlhu a další jevy.

Během oběhů kolem planety byly zkoumány i měsíce Phobos a Deimos, díky čemuž byly získány jejich první kvalitní fotografie povrchu.

Výsledky mise

Ilustrační foto...
Obr.: Přistávací modul sondy Viking, který využíval znalosti povrchu díky sondě Mariner 9 Zdroj: Commons.wikimedia.org

Sonda pravidelně během oběhů měřila základní parametry atmosféry (jako teplotu, tlak, chemické složení, či hustotu), což později umožnilo analyzovat základní chování atmosféry a vytvořit její první model.

Ze zaslaných snímků bylo konečně zcela jasné, jak povrch Marsu vypadá a že se jedná o mrtvou a suchou planetu, na které se nenachází velké oceány kapalné vody. Podrobné zmapování povrchu umožnilo využít tyto znalosti při dalších misích a pro výběr vhodných přistávacích míst u navazujícího programu Viking.

Mise Mariner 9 získala celkem 6437 MB vědeckých informací včetně 7329 fotografií pokrývající většinu povrchu planety. Tyto získané fotografie umožnily vytvořit první celoplanetární fotografickou mapu planety.

Zdroje

Petr Brož

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Zítřek nikdy neumírá
Ilustrační foto...
Sombrero vmáčklé do čela
Ilustrační foto...
Vstávajej Rosetto, je čas jít spát...
Ilustrační foto...
Nezmar Galileo
Ilustrační foto...
Vlajka ČSSR na povrchu Měsíce
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691