V informaci od Mika Mackowskiho, pracujícího přímo na projektu Iridium, se hovoří o tom, že satelity budou navedeny na nižší oběžnou dráhu (o několik set kilometrů) již v září tohoto roku. Iridia obíhají kolem Země ve výšce cca 700 km, stažením na nižší dráhu se satelity dostanou do hustších vrstev atmosféry, která je bude dále brzdit, snižovat jejich rychlost a měnit dráhu na uzavírající se spirálu končící ve středu Země. "Atmosféra práci dokončí, avšak tato druhá část pádu Iridií bude nepředvídatelná", doplňuje zpráva.
Mike věří, že bude snahou navést vstupní bod nad severní polokouli, kde je větší šance vstupu nad oceánem a pádu do oceánů jižně od rovníku, kde je vodní plochy více. Nikde však není garantováno, že tomu skutečně tak bude a že trosky Iridií by měly raději padat do moře. Je možné, že budeme v brzké době sbírat na zahradách úlomky komunikačních satelitů místo meteoritů.
Pro pozorovatele Iridium Flares informace udává, že záblesky či zjasnění družic Iridium by měly pokračovat tak dlouho, dokud budou satelity funkční. Stabilizace družic v pozici osou směrem k Zemi zůstává zachována, i když komunikační služby jsou přerušeny a dokonce i přesto, že družice budou navedeny na nižší dráhu. Tato základní orientace družic Iridium by měla být funkční, dokud nebude atmosférické brždění natolik silné, že tuto schopnost přemůže. Potom začnou satelity rotovat. Tento předposlední příznak zániku satelitu způsobí, že skončí předvídatelné záblesky. Fotografie záblesků Iridií na českém území můžete vidět či posílat do galerie na adrese http://iridium.astronomy.cz.
Pozorovatelům záblesků Iridií doporučuji, aby častěji (nejlépe každý den) aktualizovali TLE soubory, pokud používají pro výpočet záblesků speciální software. Další (a patrně poslední) kapitolou pozorování záblesků Iridií by měl být záblesk poslední při oxidaci v atmosféře. K předvídání vstupů družic do atmosféry slouží stránka Alan Pickup's SatEvo Page, kterou tímto doporučuji k bližšímu studiu.
Pro úplnost dodávám, že zemská atmosféra sahá velmi vysoko a nemá žádnou zřejmou hranici, kde končí a začíná vesmír. Budou-li proto satelity navedeny např. na výšku 300 - 400 km, bude brždění v atmosféře sice neodvratné, ale může trvat ještě poměrně dlouho, než satelity dosáhnou nízkých hustých vrstev atmosféry. Takže pozorujme a foťme, dokud máme co!
