Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Patnáct milníků v kosmonautice

Přinášíme vám přehled nejdůležitějších milníků v kosmonautice.

1. První umělá družice Země – Sputnik 1 (4.10.1957)

Více v článku Před 50 lety odstartoval Sputnik.

2. První živý tvor ve vesmíru – Sputnik 2 (3.11.1957)

Sputnik 2 odstartoval do vesmíru 3. listopadu 1957. Na jeho palubě byl první živý tvor ve vesmíru – pes Lajka. S návratem Lajky na Zemi se tehdy nepočítalo, nicméně se očekávalo, že vydrží při životě alespoň několik dní. Díky technické závadě ale pes zahynul už po několika hodinách na oběžné dráze vlivem přehřátí a stresu.

Ilustrační foto...
Obr.: Sputnik 2 a Lajka, zdroj: http://library.thinkquest.org

3. První kosmická družice – Luna 1 (2.1.1959)

Prvním lidským vyslancem, který opustil oběžnou dráhu Země se stala Luna 1, která startovala dne 2. ledna 1959. Průlet okolo Měsíce proběhl dne 4. ledna 1959 a to ve vzdálenosti 5995 km od měsíčního povrchu. K zajímavému experimentu došlo dne 3. ledna, kdy sonda vypustila jeden kilogram sodíku, jenž vytvořil za sondou ohon o délce několika stovek kilometrů, který bylo možno spatřit i na 113 000 km vzdálené Zemi po dobu několika minut. Luna 1 se po obletu Měsíce stala první umělou družicí Slunce, které oběhne za 446 dní.

4. První zásah Měsíce – Luna 2 (13.9.1959)

Luna 2 se stala první kosmickou sondou, která zasáhla Měsíc. Start proběhl dne 12. září 1959. Ke srážce s povrchem Měsíce došlo již 13. září v oblasti Palus Putredinis (Bažina hniloby).

5. První fotografie odvrácené strany Měsíce – Luna 3 (4.10.1959)

Start sondy Luna 3 proběhl dne 4. října 1959 a jejím hlavním úkolem byl průlet kolem Měsíce a pořízení vůbec prvních snímků odvrácené strany, kterou nemůžeme ze Země nikdy spatřit. Po dvou denní pouti sonda prolétla 6. října 1959 asi 6 200 km nad měsíčním povrchem. Od 7. října pak začala s fotografováním odvrácené strany Měsíce. Celkem Luna pořídila 17 snímků, které mapovaly asi 70 % povrchu odvrácené strany. Zpracování snímků probíhalo poměrně zajímavým způsobem. Luna 3 fotografie zaznamenávala na pětatřicetimilimetrový filmový pás, který byl následně na palubě zpracován a odeslán pomocí foto - televizního záznamu na Zemi. Přestože kvalita snímků byla nízká, jednalo se o historický okamžik – člověk poprvé spatřil odvrácenou stranu Měsíce.

6. První člověk ve vesmíru – Vostok 1 (12.4.1961)

Dalším významným úspěchem Sovětského svazu bylo vyslání prvního člověka do vesmíru. Start kosmické lodi Vostok 1 proběhl 12. dubna 1961. J.A.Gagarin učinil téměř jeden celý oběh kolem Země a úspěšně přistál. Více v článku J.A.G.

Ilustrační foto...
Obr.: J.A.Gagarin

7. První žena ve vesmíru – Vostok 6 (16.6.1963)

První ženou ve vesmíru se stala Valentina Těreškovová. Do vesmíru odstartovala na palubě lodi Vostok 6 dne 16. června 1963. Celkem strávila v kosmu téměř 71 hodin a učinila na 48 oběhů okolo naší planety. Více v Instantním pamětníkovi.

8. První měkké přistání na povrchu Měsíce – Luna 9 (3.2.1966)

Start sondy Luna 9 proběhl dne 31. ledna 1966 a cílem bylo měkké přistání na povrchu Měsíce. Zatímco předešlé pokusy selhaly, nyní slavila mise úspěch. Luna 9 přistála 3. února 1966 v oblasti Oceánu bouří. Den po přistání bylo zahájeno snímkování okolí. Luna 9 pořídila celkem čtyři panoramatické záběry okolí a to v průběhu dne (při různém slunečním osvětlení).

9. První umělá družice Měsíce – Luna 10 (4.4.1966)

Luna 10 se stala první umělou družicí Měsíce. Start proběhl 31. března 1966 a na oběžnou dráhu Měsíce se dostala Luna 4. dubna 1966. Vědecké výsledky byly však poněkud skromnější. Sonda z oběžné dráhy neodvysílala žádné záběry. Na palubě měla Luna 10 přístroje pro výzkum slunečního záření, infračerveného záření, magnetického pole Měsíce a gama záření. Luna 10 učinila 460 oběhů kolem Měsíce a pracovala až do 30. května 1966. Zajímavostí je odvysílání Internacionály ku příležitosti 23. sjezdu Komunistické strany a také detektor, který po dobu mise zaznamenával počet mikrometeoritů, jenž do sondy narazily. Měření probíhalo po dobu 49 dní, během nichž do sondy narazilo 198 mikrometeoritů.

10. První lidé na oběžné dráze kolem Měsíce – Apollo 8 (24.12.1968)

Start kosmické lodi Apollo 8 proběhl s úspěchem 21. prosince 1968 a posádku tvořili James A. Lowell, Frank Borman a William A. Anders. Úkolem mise bylo otestovat Apollo na oběžné dráze Země a po té se vydat k obletu Měsíce. K Měsíci se Apollo 8 dostalo na štědrý den 1968, během deseti obletů Měsíce pořídila posádka 600 černobílých a 720 barevných fotografií. Dne 25. prosince se pak vydala zpět na Zemi, kde přistála 27. prosince v oblasti Tichého oceánu.

11. První člověk na Měsíci – Apollo 11 (20.7.1969)

Start rakety Saturn V s lodí Apollo 11 proběhl 16. července 1969. Posádku lodi tvořili: Neil A. Armstrong, Edwin E. Aldrin a Michael Collins. Velitelská sekce nesla název Columbia a lunární modul Eagle (Orel). Dne 20. července 1969 ve 21:17:41 SEČ se Orel dotkl povrchu Měsíce – člověk poprvé přistál na povrchu jiného kosmického tělesa. K přistání došlo v oblasti Moře klidu (Mare Tranqullitatis). O tři a půl hodiny později - 21. července ve 3:56:21 SEČ se nohy Neila Armstronga dotkly povrchu Měsíce. Při této příležitosti pak pronesl patrně nejslavnější větu všech dob: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“. Krátce po něm vystoupil Edwin E. Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal ve velitelské sekci na oběžné dráze Měsíce. Astronauti rozmístili na Měsíci vědecké přístroje, odebrali vzorky měsíční horniny, vztyčili americkou vlajku a po 2 hodinách a 13 minutách se vrátili do lunárního modulu. Dne 21. července 1969 ve 21:36 SEČ opustil lunární modul povrch Měsíce. Apollo 11 přistálo na Zemi 24. července 1969 a přivezlo celkem 21,7 kg vzorků měsíční horniny.

Ilustrační foto...
Obr.: Apollo 11, zdroj: NASA

12. První orbitální stanice – Saljut 1 (19.4.1971)

První orbitální stanicí se stal ruský Saljut. Do vesmíru ho vynesla nosná raketa Proton-K z kosmodromu Bajkonur 19. dubna 1971. Příliš úspěchu ale stanice nepřinesla. První posádka v Sojuzu 10 se s ní nedokázala díky technickým problémům spojit. Posádce Sojuzu 11 se to s již povedlo a strávila na palubě Saljutu 1 více než 3 týdny. Při návratu atmosférou ale došlo k nehodě a všichni tři kosmonauti zahynuli. Jedná se o doposud nejvážnější nehodou této lodi. Po Saljutu 1 následovalo ještě dalších šest stanic stejného názvu.

13. První družice na oběžné dráze Marsu – Mars 2 (27.11.1971)

Mars 2 se měl stát nejen první družicí Marsu, ale dokonce na Marsu přistát. Sonda se skládala ze dvou částí: orbitální (ta která prováděla výzkum na oběžné dráze) a přistávací část. Přístroje na orbitální části měli za úkol jednak výzkum prostoru mezi Zemí a Marsem (výzkum slunečního větru) a pochopitelně výzkum samotné planety. Pro výzkum Marsu zde byly pochopitelně kamery pro fotografování povrchu, dále infračervený radiometr (pro zjištění teploty – teplotní mapa), infračervený fotometr (měření výškových rozdílů), zařízení pro měření rádiového záření, složení atmosféry, apod. Přistávací modul pak byl vybaven především technikou pro snímkování povrchu. Mars 2 se na oběžnou dráhu planety dostal 27. listopadu 1971. Hlavní cíle sondy se však splnit nepodařilo. Fotografie z orbitu byly nekvalitní (pravděpodobně přeexponované) a přistávací modul se kvůli chybné dráze ve stejný den, kdy bylo dosaženo orbitální dráhy roztříštil o povrch. Přesto by mohla být tato mise označena za úspěšnou. Další přístroje fungovaly dobře a sonda učinila více než 360 oběhů kolem planety. Navíc cenné zkušenosti se pak podařilo zužitkovat při misi Marsu 3.

14. První start raketoplánu – Columbia (12.4.1981)

První start amerického raketoplánu proběhl 12. dubna 1981. Na palubě byli dva astronauti. K přistání došlo 14. dubna 1981. Více v článku Obecně o projektu Space Shuttle

15. První vydání Instantních astronomických novin (9.10.1997)

Petr Kubala

| Zdroj: Archív IAN, http://history.nasa.gov IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Stometrová sova
Ilustrační foto...
Dr. Richard Binzel o definícií planéty
Ilustrační foto...
Test metanového motoru
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 30
Ilustrační foto...
Záhada v galaktickém měřítku
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691