07.00 moskevského času. To ráno bylo jasno a chladno, sedmadvacetiletý pilot jménem Jurij Alexejevič Gagarin se chystá uskutečnit krok, o kterém doposud psali jen spisovatelé sci - fi.
Bajkonurský kosmodrom v Kazachstánu, Gagarin se loučí a pomalu je odvážen k raketě Vostok 1, připravuje se obletět Zemi.
Zbývají dvě hodiny do startu.
07.50
Gagarin usedá na speciální katapultovací křeslo v kabině Vostoku, specialisté uzavírají vstupní otvor třiceti šrouby. Během tohoto čekání žertuje Pavel Popovič s Gagarinem: "Tak co, nenudíš se tam?"
Avšak Gagrin neměl čas se nudit, byl v očekávání prvního letu do vesmíru. Vostok byl ovládán plně automaticky, protože se nevědělo, jaké účinky bude mít stav beztíže na kosmonauta. Gagarin zadává kód a chystá se ke startu.
Pět minut před startem si Gagarin uzavírá svoji helmu, v kontrolním centru Sergej Koroljev, šéf sovětského kosmického programu byl tak nervózní, že si musí vzít uklidňující prášky.
S přibývajícími sekundami a blížícím se startem, zvyšuje se i Gagarinův tep na 157 úderů za minutu.
09.07
Zážeh, ozval se ohlušující řev motorů, v kabině bylo cítít vibrace a Gagarin do rádia řekl: "Tak, jdeme na to!"
Po dvou minutách letu odpadávají pomocné motory, kosmonaut cítí zrychlení, za další tři minuty se odděluje hlavní stupeň, přesně podle plánu.
09.18
11 minut a 16 sekund od startu, Gagarin je na oběžné dráze, minimální vzdálenost od povrchu Země (v perigeu) činila 175 km a maximální vzdálenost (v apogeu) 302 km; rovina oběžné dráhy svírala s rovníkem úhel 65 stupňů 4 minut.
Prolétá nad Sibiří, Tichým oceánem, Jižní Amerikou a Afrikou, zažívá beztížný stav a okénkem pozoruje povrch Země.
Ve stavu bez tíže konzumuje speciální jídlo vymačkané ze speciální tuby.
10.25
Zapalují se brzdící motory nad Kavkazem a nastává balistický sestup. Při brzdicím manévru kosmická loď nebezpečně rotuje, k havárii však nedojde. Pomocný modul se totiž odděluje až na poslední chvíli.
10.55
Gagarin se katapultuje a na padáku dopadá na Zem, tak jak je znázorněno na následujícím obrázku.
Po hodině a čtyřiceti osmi minutách první let člověka do vesmíru končí...
Kdysi pravidelně ,,omílal’’ se a připomínal tento důležitý krok k rozvoji pilotovaných kosmických letů, neustále rok co rok se ve všech sdělovacích prostředcích psalo o tom kolikátém výročí prvního člověka ve vesmíru - a dnes? Kolik lidí vůbec ještě ví, kdy do vesmíru první člověk letěl, koho to dnes zajímá?
Možná je to i tím, že ruský archív doposud nevydal svá tajemství. Neustále se spekuluje, zda byl Gagarin opravdu prvním nebo jen tím prvním, který přežil, popřípadě prvním, který úspěšně přistál, stále častěji padá v souvislosti s prvním kosmonautem jméno Iljušina.
Ať tak či onak, Gagarin ve vesmíru byl a to už před dlouhými dvaačtyřiceti lety.
Zemřel za dosud nevyjasněných okolností při havárii letadla 27. 03. 1968. Soudí se, že vinou katastrofy byl vadný výškoměr. V souvislosti s letem prvního člověka do vesmíru se vůbec hodně spekuluje. Jeho výkon byl každopádně v americké anketě o nejdůležitějších počinech minulého století až na šedesátém místě.
