Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Obloha v říjnu

Ve čtvrtek 4. října v 19 hodin a 29 minut světového času uplyne přesně padesát roků od okamžiku, kdy se na cestu vydala první umělá družice Země – Sputnik 1. Bohužel, tento legendární satelit již na vlastní oči nezahlédneme. Jednak v zemské atmosféře zanikl již 3. ledna 1958, jednak nebyl pozorovatelný bez dalekohledu.

V prvních čtrnácti říjnových dnech však můžete nízko nad jihozápadním obzorem sledovat planetu Jupiter. Úhlově se však blíží ke Slunci, takže období její nejlepší viditelnosti je už dávno za námi. První, skutečně nápadná planeta vychází kolem 22. hodiny. Tehdy se nad severovýchodním obzorem objeví naoranžovělý Mars, nyní v souhvězdí Blíženců. Kvůli dalším dvěma planetám si pak musíte přivstat – Saturn a Venuše tvoří ozdobu ranní oblohy. Za pozornost přitom stojí především oslnivě zářící jitřenka. Už v menším dalekohledu zahlédnete její srpek, navíc se nachází v blízkosti hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. Venuše je nyní natolik nápadná, že je pozorovatelná i za svítání, již na velmi světlé obloze, těsně před východem Slunce. K pozorování všech zmíněných planet přitom nepotřebujete žádný dalekohled. Jsou natolik jasné, že je můžete sledovat jenom pouhýma očima.

Ilustrační foto...

Podíváme-li se v říjnu dál do vesmíru, najdeme nad jižním obzorem jeden z nejznámějších vesmírných objektů – galaxii v Andromedě označovanou jako M 31. Nachází se uprostřed souhvězdí Andromedy, deset stupňů severozápadně od hvězdy β Andromedae, známé též pod jménem Mirach. Galaxie je v podobě nápadně rozostřené stálice patrná bez dalekohledu dokonce i na světlejší městské obloze. V triedru vypadá jako oválná, mlhavá skvrnka o úhlovém průměru dva stupně s výrazným středovým zjasněním. Ve větším astronomickém přístroji jsou poblíž M 31 patrné dvě další satelitní galaxie označované jako M 32 a M 110.

Vzdálenost galaxie M 31 se odhaduje na tři miliony světelných roků, je tudíž nejodlehlejším vesmírným objektem snadno viditelným i bez dalekohledu. Jednotlivé stálice, hvězdokupy a další objekty, které tento systém obsahuje, jsou ale pozorovatelné až v dalekohledech o průměru objektivu alespoň třicet centimetrů. Plochý disk galaxie má průměr 250 tisíc světelných roků, jeho celková hmotnost přesahuje jeden bilionkrát hmotnost Slunce. Je tudíž větší než naše Galaxie (100 000 světelných roků), ale současně i řidší (1,9 bilionu hmotností Slunce). V centru tohoto systému se přitom nachází nejen obří černá díra, ale také jádro menší galaxie, kterou v minulosti pohltila.

Za chvilku pozornosti stojí i naoranžovělá Mirach (β Andromedae), pomocí které M 31 snadno naleznete. I když je označena řeckým písmenem beta, ve skutečnosti je z obrazce souhvězdí Andromedy nejjasnější stálicí. Byť jenom o několik setin magnitudy. Její nízká povrchová teplota (zhruba 4000 °C), poměrně značná vzdálenost a současně i nápadnost na pozemské obloze naznačuje, že se jedná o zářivou hvězdu s hmotností asi 4 Slunce. Kdyby se Mirach nacházela uprostřed Sluneční soustavy, sahal by její okraj až k dráze Merkuru.

Podle všeho již v nitru obsahuje degenerované kyslíko-uhlíkové jádro, takže časem vytvoří rozplývající se mlhovinu a pozvolna chladnoucího bílého trpaslíka. Čeká ji tudíž podobný osud jako naši denní hvězdu.

Ilustrační foto...
Obr.: Celooblohová mapka je nastavena na 1. října 2007 23 hodin letního středoevropského času (15. října tedy platí pro 22 hodin a 31. října pro 20 hodin středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou. Obdélníkový výřez zobrazuje výhled na večerní oblohu směrem na jih, kde lze sledovat galaxii M 31 a nápadnou hvězdu Mirach.

Díky Edwardu E. Barnardovi od roku 1898 víme, že Mirach doprovází asi milionkrát slabší průvodce – na pozemské obloze má jasnost 14 magnitud a leží 28 úhlových vteřin jihozápadním směrem. Jedná se o červeného trpaslíka, který ve vzdálenosti nejméně 2000 astronomických jednotek obíhá s periodou několika set tisíc roků kolem společného těžiště s Mirach. Kdybychom se tedy nacházeli na hypotetické planetě tohoto trpaslíka, viděli bychom Mirach jako stálici stokrát jasnější než Měsíc v úplňku.

Neméně zajímavá je i historie, jak tato hvězda přišla ke svému jménu. Základem bylo označení „al-mi’zar“, v překladu „podvazek“ a nebo „bederní pás“, kterým se hvězda honosila v arabské verzi Almagestu od Claudia Ptolemaia. Správný přepis do latiny, k němuž došlo ve středověku, by tedy měl znít „Mizar“. V podobě překlepu nebo spíše pravopisné chyby byl však špatně zapisován jako „Miract“, „Mirat“ apod. Náhoda tomu chtěla, že se nakonec prosadil právě jeden z chybných přepisů – „Mirach“.

Kromě skutečného průvodce se v těsné blízkosti Mirach nachází slabá galaxie NGC 404, kterou lze dokonce na vlastní oči spatřit i větším dalekohledem. Tento systém je přitom natolik blízko, že v něm můžeme rozeznat nejzářivější hvězdy, oblaka horkého vodíku a dokonce i zbytky po supernovách. Celková hmotnost galaxie sice nepřesahuje 30 miliard Sluncí, pouhou desetinu oproti našemu systému, přesto všechno se v jejím středu ukrývá masivní černá díra. Přicházející záření dokonce naznačuje, že je stále aktivní a pohlcuje horký plyn i celé hvězdy nacházející se v její bezprostředním okolí.

Ve skutečnosti se ale galaxie NGC 404 nachází asi 10 milionů světelných roků daleko – tedy někde na okraji Místní skupiny galaxií, zatímco na Mirach jako takovou, shlížíme ze vzdálenosti pouhých dvě stě světelných roků.

Psáno pro sobotní přílohu Lidových novin.



Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdný posel IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Tisícročná haluška -- díl druhý
Ilustrační foto...
Hvězdy používají opalovací krém
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 27
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 53
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Záhada kosmických paprsků
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691