Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Areografie Marsu 2

Tento díl nás zavede do oblastí jižně od sopky Elysium Mons, o které (a dalších pohořích v jejím okolí) pojednával díl předchozí. Všechny popisované hory a pohoří se nachází poblíž rovníku severním směrem v oblasti vymezené Elysium Planitia na západě a vybouleninou Tharsis na východě.

Ilustrační foto...
Obr.: Sopka Apollin Patera s kalderou | zdroj: http://www.solarviews.com/cap/mars/apollin.htm

První zastávkou je stolová hora Aeolis Mensae (2.9S × 140.4E), která se nachází jižně od štítové sopky Elysium Mons v oblasti Aeolis. Na plošině stolové hory je dobře známá oblast s větrem erodovanými útvary (množství údolí, tektonických zón a dalších celků). Stolová hora má délku přes 820 kilometrů.

Oblast Aeolis Mensae je umístěna na hranici mezi planinou Elysium Planitia na severu a vrchovinou Terra Cimmeria na jihu. Je protkána značným množstvím tektonických zlomů. Převýšení mezi planinou a vrchovinou dosahuje až 3 000 metrů.

Pojmenována byla v roce 1976 dle klasického albedového jména. Oblast byla v roce 2007 podrobně zkoumána kamerou HRSC na sondě Mars Express. Výzkum přinesl množství kvalitních fotografií umožňujících vygenerování 3D snímků.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Aeolis Mensae | Autor: Martin Pauer Zdroj: cs.wikipedia.org

Východně od stolové hory Aeolis Mensae se nachází štítová sopka Apollinaris Patera (9.3S × 174.4E). Leží jen 9 stupňů od rovníku na planině Elysium Planitia – jihovýchodním směrem od sopky Elysium Mons a severně od kráteru Gusev. Velikost základny je 296 kilometrů (jiné zdroje uvádějí velikost základny 180 × 280 kilometrů). Na vrcholku sopky je mělký kráter s nepravidelným okrajem, u kterého se předpokládá, že je pozůstatek vulkánu vzniklého explozivním vulkanismem. Vyjma projevů exploze vrcholku sopky, se zde nachází i projevy výlevného vulkanismu v podobě rozsáhlé výlevné plošiny vzniklé převážně v jižním až jihovýchodním směru. Vzhled vulkánu naznačuje, že explozivní erupce jsou staršího data a že výlevný vulkanismus následoval až po explozi vulkánu (spodní hesperian či pozdní noachian). V západní části sopky jsou viditelné projevy skluzů, které napovídají o složení sopky (materiál je nejspíše sopečný popel).

Stáří sopky se odhaduje mezi 3 až 3,5 miliardy let. I když se tyčí pouze 5 kilometrů nad nulovou nadmořskou hladinu Marsu, je vrcholek většinu času zahalen v mracích. Největší kráter, nacházející se na vrcholku sopky, dosahuje průměru 80,5 kilometrů s nejhlubším místem okolo 1 kilometru. Na některých snímcích se dá pozorovat vzájemné působení magmatismu a půdního ledu. Díky uvolněnému teplu z magmatu docházelo k roztání ledu v regolitu, což vedlo k lokálním záplavám.

Pojmenována byla v roce 1973 po horkém pramenu nacházejícím se severozápadně od italského Říma v oblasti Etruria.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Apollinaris Patera | Autor: Martin Pauer Zdroj: cs.wikipedia.org

Dalším zajímavým útvarem je nepravidelný kráter Orcus Patera (14.1N × 178.5E), který se nachází východně od pohoří Tartarus Colles, jižně od Erebus Montes, v západní oblasti Amazonis Planitia tvořící hranici mezi Elysium Planitia. Tvar kráteru není kruhový, jak tomu většinou bývá, ale má tvar elipsy orientované ve směru jihojihozápad - severseverovýchod a zužující se v jižním směru. O původu kráteru dlouho nepanovala shoda. Předpokládalo se, že kráter mohl vzniknout impaktem, sopečnou erupcí vzniklou kalderu či kombinací obou těchto jevů.

Hlavní osa kráteru dosahuje délky 367 km, vedlejší osa 107 km s celkovou plochou 38 900 kilometrů čtverečních. Okraje kráteru mají tvar písmene U, což napovídá o impaktním původu. Hloubka kráteru se pohybuje od 1,4 do 2,4 km, nad okolní krajinu vystupují okraje od 1 do 1,8 km.

Orcus Patera byl pojmenován roku 1973 dle klasického albedového jména, když byla oblast prvně pozorována americkou sondou Mariner 4, která díky omezené kapacitě množství fotografií nepořídila snímky celého útvaru. Oblast byla později podrobně prozkoumána sondou Mars Global Surveyor za pomoci Mars Orbiter Laser Altimeter (laserový výškoměr). Tato měření poskytla nová a přesnější data umožňující podrobnější výzkum. Na základě nových dat pak vznikl závěr, že kráter je impaktního původu.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Orcus Patera | Autor: Martin Pauer Zdroj: cs.wikipedia.org

Jihozápadním směrem od kráteru Orcus Patera se nachází pahorkatina Avernus Colles (1.6S × 171E), ležící ve východní části oblasti Elysium Planitia. Pahorkatina se táhne do vzdálenosti 244 kilometrů. Existují i 3D fotografie oblasti. Pojmenována byla v roce 1985.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Avernus Colles | Autor: Martin Pauer Zdroj: cs.wikipedia.org

Jižně od Apollinaris Patera se nachází malá sopka Apollinaris Tholus (17.7S, 175.7E) se základnou velkou pouhých 35 km. Oblast se sopkou leží jižním směrem od kráteru Gusev, který je prozkoumáván automatickým vozítkem Spirit, jenž v oblasti přistálo. Sopka byla pojmenována v roce 1997 dle klasického albedového jména.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Apollinaris Tholus | Autor: Martin Pauer Zdroj: cs.wikipedia.org

Poslední zastávkou tohoto dílu je stolová hora Amazonis Mensa (2S × 147.5W), které se nachází nedaleko rovníku, jihozápadním směrem od sopky Olympus Mons v jižní části Amazonis Planitia, téměř na okraji Tharsis. Velikost základny hory je 500 km. Pojmenována byla roku 2003 dle země Amazonek. Západně od Amazonis Mensa se nachází Gordii Dorsum, u kterého začne další díl krátké prohlídky pohoří Marsu.

Ilustrační foto...
Obr.: Topografická mapa Amazonis Mensa | Autor: Martin Pauer Zdroj: cs.wikipedia.org

Minulé díly seriálu Areografie Marsu najdete zde.

Petr Brož

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Energetický záblesk z hlubin vesmíru
Ilustrační foto...
Tam za řekou je Argentina
Ilustrační foto...
Merkuru na dostřel
Ilustrační foto...
Planeta Země IV - za nejtenčí hranicí
Ilustrační foto...
Vesmír vybledl
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691