Program Discovery aneb levně, efektivně a bezpečně

Program Discovery má za cíl konstrukci levných a úzce zaměřených kosmických sond, které budou levně provádět seriozní výzkum Sluneční soustavy. Zavedením programu Discovery se měla nastolit zcela nová éra kosmonautiky. NASA si uvědomila, že posílat do vzdálených končin planetárního systému velké a drahé laboratoře není nejrozumnější. Větší počet menších kosmických sond za cenu jedné velké, může udělat nejen minimálně stejný kus práce, ale je také bezpečnějším řešením v oblasti financí. Neúspěch jedné malé sondy je snesitelnější, než nehoda špičkové drahé kosmické laboratoře kdesi u Marsu.

Obr.: Vozítko Sojourner při práci na povrchu Marsu

Pod nálepkou programu Discovery pracovali takoví velikáni jako vozítko Mars Pathfinder či sonda NEAR pro výzkum planetky Eros. Vzorky komety na Zemi dopravila sonda Stardust a „sáhnout si“ na sluneční vítr nám pomohla sonda Genesis. V neposlední řadě připomeňme sondu Lunar Prospector, která nakousla otázku existence vodního ledu v lunární hornině. Výčtem těchto úspěchů je snad každému jasné, že program Discovery splnil požadované požadavky do puntíku.

Vědci jsou pochopitelně na výsledky programu patřičně hrdí a přemýšlejí, kterou další sondu v rámci Discovery postavit. Záchytným bodem při rozhodování by mohla být konference Discovery@15, která se konala ve dnech 19. a 20. září v Marshall Space Flight Center. „My si společně připomínáme 15. výročí programu Discovery“, říká Michael New z NASA.

„Když jsme před 15 lety zahájili program Discovery, nebyli jsme si jisti, že to bude fungovat“, říká Michael New. „Nyní víme, že je to obrovská šance, jak prozkoumat Sluneční soustavu“.

Některé mise jsou obrovskými projekty, které mají získat odpovědi na celou škálu otázek. Jasným příkladem mohou být sondy Viking, nebo ze současné doby sonda Cassini. Ta pomohla dopravit na Titan modul Huygens, studuje dynamiku Saturnových prstenců, monitoruje dění v atmosféře planety, zkoumá početnou rodinu měsíců Saturnu apod.

Obr.: Speciální gel s částečkami prachu z komety Wild 2. Na Zemi je dopravila sonda Stardust.

Sondy z programu Discovery jsou zaměřeny obvykle na úzkou problematiku. I tak ale zaznamenaly velký úspěch a přinesly klíčové objevy. Nejnovější kosmickou sondou má být Dawn, jehož start se očekává tento týden. Dalším exemplářem bude příští rok kosmický dalekohled Kepler, který bude hledat planety u cizích hvězd.

Kosmické sondy programu Discovery

Název sondy – rok startu – hlavní úkol

• NEAR-Shoemaker – 1996 – výzkum planetky Eros z oběžné dráhy
• Mars Pathfinder (Sojourner) – 1996 – vozítko pro výzkum Marsu
• Lunar Prospector – 1998 – výzkum Měsíce z oběžné dráhy
• Stardust – 1999 – odebrání vzorků kometárního prachu
• Genesis – 2001 – odebrání vzorků slunečního větru
• CONTOUR – 2002 – výzkum několika komet (neúspěch)
• MESSENGER – 2004 – výzkum Merkuru z oběžné dráhy
• Deep Impact – 2005 – srážka impaktoru s jádrem komety
• Dawn – 2007 – výzkum dvou planetek hlavního pásu

Další informace o projektu Discovery naleznete na stránkách projektu a http://spaceprobes.kosmo.cz.