Výzkum exoplanet přináší každý den nové zajímavé objevy. Jedním z posledních se mohou pochlubit vědci z Arizonské univerzity. Při výzkumu protoplanetárního disku u hvězdy podobné Slunci nalezli v disku stopy neonu.
„Když jsem viděla neon, nemohla jsem tomu uvěřit. Byla jsem ohromená“, říká astronomka Ilaria Pascucci. „Nečekali jsme, že objevíme neon u hvězdy typu Slunce“, dodává Pascucci. Objev byl učiněn pomocí kosmického dalekohledu Spitzer v rámci projektu FEPS (Formation and Evolution of Planetary Systems). Tým astronomů prohlédl v infračervené části spektra dalekohledem Spitzer na 35 mladých hvězd o hmotnosti srovnatelné se Sluncem. Neon byl detekován poblíž čtyř zkoumaných hvězd, což bylo pro všechny nesmírným překvapením. Astronomové nikdy nepředpokládali, že by hvězdy podobné Slunci vyzařovaly dostatek záření o vysoké energii (rentgenové a ultrafialové), které dokáže ionizovat neon.
Neon se běžně objevuje v oblasti vzniku nových masivních hvězd, v galaktických centrech apod., tedy v místech velmi bouřlivých a aktivních. Jeho přítomnost v relativně klidném prostředí protoplanetárního disku, ve kterém se formují nové planety, je nicméně překvapením. Neon můžete běžně na Zemi vidět v nejrůznějších svítících reklamních tabulích, nápisech a ostatních nesmyslech, které nás v noci obtěžují. Plyn, známý od roku 1920, je ale v zemské atmosféře mimořádně vzácný. V jednom milionu atomů se jen 18 může honosit označením neon.
| |
 | | Obr.: Kresba: vznik exoplanet v představách malíře |
| |
| |
Jakmile atom neonu pohlcuje záření o vysoké energii ionizuje a září v infračervené oblasti spektra ve své charakteristické vlnové délce 12,8 mikrometrů. Většina plynů z disku okolo hvězdy se buď vypaří, nebo ho hvězda odfoukne. Vědci se proto přiklánějí k názoru, že pokud se plyn z okolí hvězdy vytratí příliš rychle, jde šance na zformování obří plynné planety k nule. Přítomnost neonu tak naznačuje, že disk prochází nebo prošel poměrně drsnými podmínkami a větší množství plynu to nejspíše „nepřežilo“.
Naproti tomu prachové částečky v disku se postupem času shlukují ve stále větší a větší útvary, které zvětšují svou hmotnost a tím pochopitelně i gravitaci a rostou až do velikosti skalnatých planet, podobných těm z vnitřních částí naší Sluneční soustavy. Skalnatý objekt pak může svou gravitací „vysát“ okolní plyn a utvářet atmosférou budoucí planety.
Z plynů se utváří atmosféra budoucí planety a to společně se vzdáleností planety od mateřské hvězdy rozhoduje, zda bude planeta obyvatelná.
Která varianta ale je pravděpodobnější u konkrétních hvězd? Zformuje se u hvězdy obří plynná planeta, nebo planeta zemského typu? Tam, kde nacházíme neon si můžeme být téměř jistí, že vyhraje varianta druhá. Neon říká, že disk byl vystaven intenzivnímu záření o vysoké energii a plyn, potřebný ke vzniku obří plynné planety tam budeme hledat asi jako šafrán, naproti tomu skalnatá planeta má ulehčenou pozici.
Vědci chtějí ve výzkumu vybraných hvězd pokračovat. S kosmickým dalekohledem Spitzer by měl spolupracovat i dalekohled VLT Evropské jižní observatoře (ESO).
