Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

K Plutu teď a nebo nikdy!

Pokušení zrušit či o řadu roků odložit americkou výpravu k nejvzdálenější planetě Sluneční soustavy je momentálně více než veliké. Háček je ale v tom, že tak ztratíme unikátní možnost prozkoumat jak povrch, tak i řídkou atmosféru zapomenutého Pluta. Podobná situace se přitom naposledy nabídla ve čtyřicátých letech osmnáctého století a znovu se zopakuje až kolem roku 2230.

Ilustrační foto...Ponechejme nyní stranou diskuzi, kam vlastně Pluto patří. Zda je nedomrlou planetou či hrdým zástupcem těles tzv. Kuiperova pásu. Ať tak či onak, zaslouží si naši pozornost. Navíc v jeho případě nelze otálet ani chvíli.

Na Internetu, ale nejen na něm, se už dlouhou dobu proslýchá, že výprava "Pluto-Kuiper Express", při které se počítá s prvním těsným průletem kolem Pluta a dle nebeské konstelace i návštěvou jednoho či více těles vzdálenějšího Kuiperova pásu, má více než na kahánku. Důvod? Prostý, NASA na to prostě nemá peníze.

Původní domněnka, že právě odtud přijde finanční injekce nezbytná k reinkarnaci výzkumu Marsu (a současně tak provede euthanasii cesty na periferii našeho systému) se neukázala oprávněná. I tak má ale mise značné problémy. Skutečnou příčinou tkví v tom, že vývoj technologií nezbytných pro takový let, tedy elektroniky a dalších systémů odolných pronikavé radiaci na straně jedné a extrémně lehkých na straně druhé, naráží na řadu problémů a neustále se tak prodražuje.

Další nezbytnou součástí sondy je i nový typ radioizotopových generátorů, které by teplo uvolňované rozpadem plutonia přeměňovaly na elektřinu třikrát efektivněji než ty současné, a ruku v ruce s ním byly i radikálně lehčí. I když už jsou takové zdroje k dispozici, k důkladnému otestování a vychytání všech chyb bude potřeba ještě několik roků.

Stejně tak se protahuje dokončení nového modelu raketového nosiče, za které se považuje Delta 4 a Atlas 5. V obou případech to jde pomaleji, s více problémy a také za bohužel více peněz.

Podle původních plánů měla v rámci jednoho programu "Outer Planets/Solar Probe Project" jako první v listopadu 2003 odstartovat umělá družice Európy. V prosinci 2004 se našlo místo pro Pluto Express a nakonec v lednu 2006 došlo i na speciální sluneční sondu. Krize ve vývoji klíčových částí ale vedla k přehodnocení itineráře: výprava k Jupiterovu ledovému měsíci se posunula na rok 2006, Solar Probe na rok 2007, se startem expresu k Plutu se hýbat nemělo vůbec. Už nyní je ale zřejmé, že se tento kalendář -- bez značně nepravděpodobné masivní finanční injekci -- určitě dodržet nepodaří.

V takovém případě se ale celý program výzkumu periferie Sluneční soustavy dostane do pořádných problémů. A to hned z několika důvodů:

  • Snem odborníků není prozkoumat jenom povrch Pluta, ale též složení jemné, rozsáhlé atmosféry, která se při průchodu přísluním v roce 1989 vytvořila kolem planety. Plynný obal je natolik rozsáhlý, že se v jeho vnějších vrstvách pohybuje i satelit Charon. Složení atmosféry přitom charakterizuje i složení povrchových vrstev (s přistáním na povrchu se přitom nepočítá). Vzhledem ke sklonu rotační osy planety však na jižní polokouli přichází zima a někdy od roku 2015 bude celá polovina Pluta i Charonu na dlouhá desetiletí pohroužena do věčného stínu. S poklesem teploty atmosféra rychle zamrzne. Pokud se tedy k cíli nedostaneme do roku 2016, výrazně klesne vědecká výtěžnost celé mise.
  • Aby se Pluto Express k cíli dostal za rozumně krátkou dobu, musí využít gravitačního pole Jupiteru. Vhodná konstelace se však naposledy zopakuje v roce 2006. Poté, kdyby se stále trvalo na urychlení největší planetou Sluneční soustavy, musíme čekat dalších deset let. V takovém případě se ale k Plutu dostaneme až někdy ve dvacátých letech tohoto století. A to by bylo značně frustrující. Jistou možností je série manévrů kolem Venuše (to ale znamená tepelnou ochranu navíc) či připojení iontového motoru (a tedy i větší hmotnost a tedy i dražší raketový nosič). Ať tak či onak, splnit úkol potrvá déle a bude to stát i více peněz.
Není tedy divu, že současná patová situace vyvolává v řadě odborných kruhů nejen ve Spojených státech až nečekanou paniku, doprovázenou kampaní známé Planetary Society, která se snaží tlačit na představitele NASA a amerického Kongresu. Šance na úspěch ale nejsou nijak velké.

Jsou vlastně nějaké alternativní možnosti? Ano, například lze skrečovat výpravu k Europě a sluneční sondu, zbylé peníze pak přelít do plutonského expresu. Konkurence je však hodně veliká a nezdá se pravděpodobné, že by výprava k Plutu zvítězila nad umělou družicí Europy. Tento Jupiterův satelit je žhavým kandidátem na post druhého "živého" tělesa v okolním vesmíru a astrobiologie je více než mediálním hitem...

Letět se navíc nemusí s revoluční sondou nabitou novými technologiemi, ale sáhnout po osvědčeném modelu a radikálně tak zredukovat cenu za jeho vývoj. V tomto případě se hovoří především o Stardustu a chystané výpravě Contour.

Obě sondy jsou totiž konstruovány k dlouhodobému pobytu v kosmickém prostoru, druhá z nich dokonce s ohledem na to, že 94 procent letu stráví v tzv. hibernovaném stavu -- stabilizovaná rotací s občasným spojením s řídícím střediskem. Kromě příslušných detektorů, by se na ně musely pověsit radioizotopové generátory, které by nahradily "standardní" sluneční panely. Analýzy přitom ukazují, že se taková výprava, aniž by bylo nezbytné použít jedinou novou technologii, zvládne při ročních výdajích kolem 40 milionů dolarů.

Takže jak to celé dopadne? Nevíme, rozhodne se už brzo. Každopádně pokud NASA a komunita odborníků studujících tělesa Sluneční soustavy skutečně hodlají nahlédnout pod pokličku Pluta předtím, než zamrzne jeho atmosféra, je tohle jednoduché řešení zřejmě poslední šancí.

PS: Bohužel, zdá se, že přednost dostal výzkum Europy. Alespoň dle posledních vyjádření Eda Weilera, který má v NASA na starosti kosmický výzkum. Projekt Pluto Express sice zrušen (zatím) nebyl, jeho realizace se vša "odkládá". Do kdy? To nikdo neví... Škoda.

Jiří Dušek

| Zdroj: Spacer.Com, Space.Com a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Intergalaktická fata-morgána?
Ilustrační foto...
Za tajemstvím trpasličí galaxie
Ilustrační foto...
Blíží se zatmění Měsíce
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 40
Ilustrační foto...
Jak se točila Země?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691