Vraťme se k nedávno skončenému 24. Valnému shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Manchesteru. Tam se mimo jiné rozhodovalo o nových jménech v planetárním světě.
Relativně snadné to měli členové stálé pracovní skupiny pro pojmenování objektů v naší planetární soustavě. Ti na planetce Eros, kterou nyní zkoumá sonda NEAR (Shoemaker), pojmenovali 37 kráterů, jednu velkou oblast (regio) a horský hřeben (dorsum). Celkem snadno uhodneme, která jména se tu objevila: například Cupid, Don Juan nebo Don Quichote.
Také tři nové Uranovy satelity se dočkaly svých jmen: 1999 U2 je XVIII Prospero, 1990 U je XIX Sebetos a 1999 U2 se jmenuje XX Stephano. Nová družice Jupiteru (XVII) dostane jméno po některé z početných Diových milenek; má to ale jeden "háček" -- jméno musí končit na -e, protože satelit patří do skupiny těles pohybujících se po zpětných (retrográdních) drahách a všechna tato jména končí na -e (Ananke, Carme, Pasiphae, Sinope).
Komise dodala také několik jmen na Měsíc. Za všechny uveďme 60kilometrový kráter, v němž 31. července 1999 skončil let sondy Prospector, jež hledala stopy po podpovrchovém ledu (poloha kráteru: 87,7 stupňů jižní šířky, 42,8 stupňů západní délky). Od nynějška se kráter jmenuje Shoemaker, na počest význačného měsíčního geologa, který tragicky zahynul v létě 1997. Troška jeho popele dopadla spolu se sondou právě na toto místo našeho souputníka.
Zatímco pojmenování nových planetárních satelitů či povrchových objektů na různých tělesech v naší sluneční soustavě je již rutinní záležitostí, zcela jiná situace je v případě podobných těles mimo náš systém. Objevy exoplanet všeho druhu jsou na denním pořádku, přesto však zatím chybí pravidla pro jejich přehledné a pro širokou veřejnost přijatelné pojmenování. V průběhu astronomického Valného shromáždění v Manchesteru se sice sešla pracovní skupina dvou komisí (číslo 5 a 26), která na celodenním jednání diskutovala o systému označování hvězdných průvodců (tedy nejen planet, ale třeba i hnědých trpaslíků), jenže pokud vím, ve výslednou rezoluci Mezinárodní astronomické unie toto jednání zatím nevyústilo.
Není to tak zcela podružný pojem -- dát nově objeveným světům přijatelná jména. Znáte přece ten zvláštní pocit moci a převahy nad věcí, kterou jste si právě pojmenovali? Nevíte o ní sice ani o trochu víc než předtím (snad až na jméno vámi přisouzené), ale už nejde o něco bezejmenného, je tam přece kus něčeho z vás! Tak se zmocňujeme světa tím, že jednotlivostem přiřazujeme jména.
Je jasné, že například exoplanety nebudeme moci označovat (přinejmenším pro širokou veřejnost) nějak technicky -- třeba první planeta u nějaké hvězdy dostane písmeno b (a je vyhrazeno samotné hvězdě), druhá planeta pak c a tak dál podle abecedy. Země by podle tohoto pravidla byla označena jako "Slunce d". Strašné, viďte?
Což tak jiný návrh: označujme exoplanety podle postav z bájí různých kultur! Nejen antické, která je bezesporu velmi blízká všem Evropanům, ale i kultur z jiných částí naší zeměkoule. Jsou stovky takových kultur, a všechny oplývají četnými mytologickými postavami. Ty-to postavy se přece mohou přenést do vesmíru! Nezapomínejme, že exoplanety jsou z na-šeho pohledu pozemšťanů opravdu exotickými světy. Určitě si zaslouží poetičtějšího označení než jen nějaké strohé číslo nebo písmeno ve hvězdném katalogu.
