Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Zbrusu nové rádiové ucho

Astronomové dostali novou hračku: Na celičkém světě největší pohyblivý radioteleskop o průměru sběrné plochy 100 krát 100 metrů.

Ilustrační foto...Podivuhodná observatoř Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT), jak zní oficiální název antény, se nachází v americké Západní Virginii a patří do armády detektorů provozovaných Národní radioastronomickou observatoří. (V její stáji je VLA či Arecibo.) První signál jí prošel za účasti politické i vědecké smetánky v pátek 25. srpna -- šlo o rádiovou galaxii ze souhvězdí Lva s nezajímavým názvem 1140+223.

Přestože se radioteleskop dočká rutinního vědeckého pozorování až za půl roku, už nyní je úctyhodným dílem. Na výšku má 150 metrů a s hmotností více než sedm milionů kilogramů (tj. necelá dvacítka letadel Boeing 747) se dokáže natočit s přesností na jednu úhlovou vteřinu! Pod takovým úhlem spatříte lidský vlas ve vzdálenosti dva metry!

Hlavní odraznou plochu o rozloze dva akry seskládalo na dva tisíce hliníkových panelů. Ty -- navzdory větru, chladu či horku a také gravitaci naší planety, v ideálním tvaru drží speciální systém přítlačných motorků neustále monitorovaných sérii laserů. Odchylka od ideálního tvaru tak činí nejvýše 0,25 milimetru. Jeho stavba GBT začala v roce 1990 a přišla na 75 milionů dolarů.

Ať už je den nebo noc, na tom radioastronomům příliš nezáleží, GBT dokáže vesmír sledovat v rozmezí vlnových délek od tří metrů po tři milimetry. Zachytí přitom signál zhruba miliardkrát slabší než jaký do éteru pouští typická AM radiostanice. Ostatně právě z tohoto důvodu se v okolí observatoře nachází zvláštní "zóna rádiového ticha", ve které jsou pod přísnou kontrolou jakékoli potenciálně rušivé zdroje.

"Nejdůležitější vlastností tohoto teleskopu je jeho celková sběrná plocha," komentoval přednosti čerstvě otevřené observatoře Lloyd Higgs (Dominion Radio Astrophysical Observatory). "Dovolí nám velmi precizní pozorování jednotlivých spektrálních čar, včetně neutrálního vodíku na vlnové délce 21 centimetrů." Na rozdíl od konvenčních dalekohledů totiž nemá ve středu sérii podpůrných zařízení, které snižují velikost přijímací plochy. Navíc se tak eliminují rušivé odrazy a difrakční jevy. Stejně tak netradiční je i montáž. "Domníváme se, že se jedná o největší pohyblivý objekt na souši," shrnul jeho mechanickou stránku tamní astronom Jay Lockman. Dodejme, že největší celistvou (avšak nepohyblivou) anténu najdete na Portoriku: Arecibo, 300 metrů.

GBT tak nahradí stometrový dalekohled (i on byl rekordní), který na tomto místě pozoroval téměř čtvrt století, avšak v listopadu 1988 se díky únavě materiálu nečekaně zřítil. I tento přístroj byl největší svého druhu na světě, ale na rozdíl od současného dalekohledu neměl tak dobrou pohyblivost a bezproblémový přístup k libovolnému místu oblohy. Nechejme se překvapit, na co zajímavého přitom narazí.

Jiří Dušek

| Zdroj: NRAO News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
O svícení 8
Ilustrační foto...
Jméno pro planetku 17702 vybráno
Ilustrační foto...
Vesmírný šampus
Ilustrační foto...
Kraví hora
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky V
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691