Geovycházky 9

Jednou z prvních zkamenělin, co jsem našel, byl trs korálu na kusu vápence asi rodu Lithostrotion juncem z karbonského období jehož nálezy jsou známé i ze sousední vesnice. Tento drsnatý koloniální korál žil výhradně v teplých a mělkých vodách pobřežního pásma tehdejšího moře.

Při průzkumu břidlicového břehu jsem našel přes 30cm dlouhou lilijici kterou jsem našel bez ramen. Tito živočichové byli přichyceni k mořskému podkladu a lovili podobně jako koráli. Dlouho se mělo za to, že tento rod vyhynul, ale až při průzkumu mořského dna v karibské oblasti Atlantického oceánu byl objeven poslední přežívající druh z této kdysi obrovské skupiny.

Další zkamenělinou z břidlic byl konodont. I když tento živočich svým množstvím doslova tvořil doslova vápencové vrstvy, je dodnes záhadou jak vypadal protože to, co z něho nalézáme, je jen něco jako část vnitřní kostry a měkké části se až na jeden případ nikdy nedochovaly.

V pískovcovém valounu jenž volně ležel v korytě potoka jsem našel částečně zachovalého hlavonožce podobného loděnce snad rodu Ophioceras. Jde o dravého živočicha podobného olihni, avšak na rozdíl od ni, s pevnou schránkou. Z původních 2500 druhů se do dnešní doby zachovalo jen šest.

Obr.:

Docela překvapením pro mě byl nález páru menších zkamenělin ryb. Nějak jsem nenašel odvahu je blíže určit, ale myslím, že by mohly spadat až do druhohorní oblasti nebo později. Myslím že v okolních vesnicích se našly zkameněliny ryb i třetihorního stáří.

Poněkud záhadnou zkamenělinou jsou otisky snad zubů v pískovci. Šlo možmá o nějakého mořského ještěra rodu Euclastes. Zatím je to jen čirá spekulace. Tvarem by to odpovídalo, avšak zkamenělina je dost špatně zachovalá a navíc tento typ zkamenělin je dost vzácný.

Na závěr par zubů opravdových. První je od třetihorního žraloka rodu Odontaspis a druhý od druhohorního masožravého dinosaura Spinosaurus aegypticus, jež se proslavil v Jurském parku 3. Oba nálezy pocházejí z Maroka.

Minulé díly Geovycházek