Noc z 3. na 4. září 2000 bude v dějinách astronomie určitě zapsána jako jedna z historických. Poprvé po patnácti letech příprav a budování zasedli v řídicím středisku dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na hoře Paranal k terminálům astronomové a technici všech čtyř osmimetrových dalekohledů. Každý z týmů měl k dispozici svůj 8,2metrový dalekohled, kvartet Paranalu byl kompletní. Od tohoto okamžiku každou jasnou noc je k dispozici čtveřice dalekohledů s celkovou plochou zrcadel 210 čtverečních metrů.
První tři osmimetrové dalekohledy Evropské jižní observatoře (ESO) na hoře Paranal v Chile si slavný okamžik "prvního světla" odbyly již dříve: teleskop ANTU v květnu 1998, KUEYEN v březnu 1999 a MELIPAL v lednu 2000. Teď se k nim přiřadil i poslední přístroj -- YEPUN. Zatím dalekohledy pracují simultánně, ale počátkem příštího roku budou některé již spřaženy do unikátního systému VLT interferometru, což umožní získávat obrazy s nebývalým rozlišením a ostrostí.
Jak se vše tuto noc odehrálo? V 21.39 místního času (1.39 světového času) byl YEPUN natočen do oblasti Mléčné dráhy, na hranici souhvězdí Šípu a Orla. Zde se nachází planetární mlhovina Hen 2-428, první objekt tohoto přístroje. Byla nalezena pointační hvězda, systém aktivní optiky rychle optimalizoval optickou soustavu. V 21.44 se na 30 sekund otevřela kamera v Cassegrainově ohnisku. Výsledný obraz byl bez prodlení počítačově zpracován. Je přesně 21 hodin 45 minut a 53 sekund. "To není špatné! Moc pěkné!" ozývalo se ve středisku.
Pak obsluha přístroje pořídila sérii tří snímků s delšími expozicemi a s třemi různými barevnými filtry. Ty dohromady vytvoří překrásně barevný portrét mlhoviny. Potom už byla na řadě trpasličí galaxie NGC 6822 a spirální galaxie NGC 7793.
První pozorování sledovala i generální ředitelka ESO Catharine Cesarská. Její gratulace všem přítomným byla bezprostřední. Ocenila zejména vynikající optickou kvalitu, které se dosáhlo hned napoprvé. Měření totiž ukázala, že 80 procent světla je koncentrováno v plošce o průměru 0,22 úhlových vteřin.
Nakonec ještě krátkou poznámku k názvu YEPUN: jak známo, každý z přístrojů obdržel jméno nějakého astronomického objektu v jazyku původních domorodých obyvatel. Tento čtvrtý se tedy jmenuje YEPUN -- údajně to má být hvězda Sirius. Nyní však Prof. Carlos Gonzalez (Pontificia Universidad Católica) tento překlad zpochybňuje a tvrdí, že je to označení Venuše (konkrétně jde o Jitřenku).
