Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mezi planetou a hvězdou

Hnědí trpaslíci nejsou špinavou ozdobou zahrady starší paní, která nevychází z domu a vadnou ji proto růže, ale vesmírnými objekty, jež byly donedávna ověnčeny příslovci tajemní či podivní. Jak se na ně díváme dnes?

Ilustrační foto...Na obhajobu mírně nadneseného úvodu dodejme jen tolik, že hnědí trpaslíci skutečně patří mezi velmi málo studované -- ani ne proto, že by o ně nebyl zájem, ale spíš proto, že není snadné je v temnotemném vesmíru objevit, natožpak prozkoumat. Nacházející se totiž na pomyslné hranici mezi definicí planety a hvězdy, jsou jenom málo svítiví a odhalit je lze pouze s využitím té nejmodernější techniky.

Pokud byste chtěli vymyslet definici hvězdy, dostali byste se do problémů. Pamatuji si na jeden dobrý pokus Zdeňka Mikuláška, který tvrdí, že "hvězdy jsou továrnou na výrobu fotonů". Přestože si možná řeknete, že je lepší mluvit o jaderných reakcích v jádře, vězte, že je i tohle v definici zahrnuto. Stejně jako fakt, že planety fotonů vyzařují naopak velmi málo. Stejně jako hnědí trpaslíci -- ti mají příliš malou hmotnost na to, aby se staly byť i podprůměrnou hvězdou, avšak ve srovnání s Jupiterem jsou mírně řečeno "velcí".

Interval hmotností hnědých trpaslíků se pohybuje od několika Jupiterů (řekněme patnáct) až po několik desítek násobků největší planety Sluneční soustavy (třeba i sedmdesát). Za vznik "běžného" hnědého trpaslíka může skutečnost, že smršťování "protohvězdné" látky tvořené hlavně vodíkem nemohlo překonat odpudivé elektrické síly mezi částicemi, které jsou jinak díky vysoké teplotě a tlaku uvnitř hvězdy donuceny se spojovat a dát tak za vznik termojadernému ohni. -- Motoru, který drží hvězdu v rovnováze a dopřává jí dlouhý život věnovaný hromadné výrobě fotonů.

Hnědí trpaslíci jsou tudíž ve stádiu, které předchází vzniku normální hvězdy spalující v nitru vodík na helium. Zároveň jsou ale příliš hmotní na to, aby byly běžně chápanou obří planetou.

Protože podobných objektů známe zatím málo, jsou jakékoli statistiky velmi nejisté. Inu, být hnědým trpaslíkem není nic moc. Přesto všechno jsou ale pro astronomy důležití mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Ilustrační foto...

Díky malé povrchové teplotě září především v infračerveném oboru elektromagnetického spektra -- to je staví do role objektů, které se studují velmi špatně. Hvězdáři si dokonce dlouho mysleli, že tato tělesa vůbec neexistují. V poslední době se jich ale podařilo nalézt a prostudovat už několik desítek (stovek).

A k čemu jsou nám dobří? No kupříkladu si s jejich pomocí můžeme udělat představu, jak vznikají hvězdy a planety. Podle posledních pozorování Hubblova kosmického dalekohledu se zdá, že podobně jako u planet, jsou i hnědí trpaslíci spíše osamocení než vázaní ve vícenásobných systémech. Naproti tomu hvězdy vznikají nejraděj po dvou a více kusech. Zatímco stálice se tvoří z mezihvězdných molekulových mračen hroucením, planety se asi nabalují ze "zhustků" prachových částic v protoplanetárních discích, tedy odpadu po kreací hvězdy.

Na prvotní zahuštěné kusy se nabaluje další a další materiál, až vznikne planeta. Zatímco poblíž Slunce se utvoří pevná (kamenná) tělesa, ve vzdálenějších částech sluneční soustavy na sebe naberou okolní vodík a helium a dají tak za vznik plynným koulím a'la Jupiter. Přestože hnědí trpaslíci jsou mnohem hmotnější, podobají se právě těmto tělesům.

Na tyto a další otázky hledali hvězdáři odpovědi relativně dlouho, díky infračerveným kamerám na palubě kosmického dalekohledu však mohli prohlédnout nejen známé hnědé trpaslíky v srdci mlhoviny M 42 (tedy známou Velkou mlhovinu v Orionu), ale také na několik desítek ve hvězdokupě IC 248.

S rostoucím počtem nalezených objektů a díky precizní práci astronomů, kteří mohli krom vzdálenosti těles určit také jejich hmotnosti, tak dostáváme do rukou statistiku, která začíná vykazovat některé podobné rysy, jako mají statistiky stelárních objektů. S klesající hmotností roste počet pozorovaných trpaslíků a jak se zdá, jejich úhrnná hmotnost je ve vesmíru příliš malá na to, aby bylo možné jejich existencí vysvětlit například problém tzv. skryté hmoty.

Přestože je na nějaké závěry ještě brzo (inu to je nevýhoda tiskových zpráv), můžeme čekat zajímavé výsledky výzkumu na poli objektů, které teprve nyní začínají vykukovat z nedohledna černého kosmu.

redakce

| Zdroj: STSCI News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Tisícročná haluška -- díl třetí
Ilustrační foto...
Češi bodují v Argentině
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2000 -- díl pátý
Ilustrační foto...
Traffic Jam
Ilustrační foto...
Letní trojúhelník aneb příběh tří hvězd
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691