Už tento pátek odstartuje k Marsu sonda Phoenix. O sondě se sice ještě rozepíšeme později, ale nyní se podíváme ve stručném přehledu, které sondy u rudé planety v současnosti pracují a které se k Marsu chystají.
Aktivní sondy u Marsu
Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)
Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) odstartovala k rudé planetě 12. srpna 2005 a na oběžnou dráhu kolem Marsu byla navedena 10. března 2006. Poté začal několikaměsíční brzdící manévr a postupné navádění na nižší oběžnou dráhu. Sonda k brzdění využila vrchní vrstvy atmosféry planety. V listopadu 2006 začala oficiálně primární část mise. Výzkum z oběžné dráhy má trvat minimálně do konce příštího roku, ale životnost sondy by měla skončit až kolem roku 2010. MRO je nejkvalitnější a nejlepší kosmickou sondou, která kdy letěla k Marsu. Vysoce převyšuje po technické stránce své kolegy, což se také odráží v ceně sondy – 720 milionů USD.
Podrobnější informace:
Mars Odyssey
Americká sonda Mars Odyssey odstartovala na svou misi 7. dubna 2001 a na oběžnou dráhu Marsu byla navedena 24. října téhož roku. Jejím hlavním úkolem je studium mineralogického a chemického složení povrchu planety. Hlavním vědeckým vybavením je gama spektrometr a kamera pro infračervenou a viditelnou část spektra.
Podrobnější informace:
Mars Express
Třetí sondou na oběžné dráze rudé planety je evropský Mars Express. Sonda odstartovala 2. června 2003 a se skládala ze dvou částí. Orbitální část a dále pak výsadkový modul, který měl samostatné označení Beagle 2 a byl postaven Velkou Británií. Dne 25. prosince 2003 se sonda dostala na oběžnou dráhu planety. Ve stejný den měl na povrchu přistát Beagle 2. Přistávací manévr probíhal po oddělení modulu od sondy (19. 12. 2003) až do vstupu modulu do atmosféry Marsu dobře. Po přistání na povrchu dne 25. prosince 2003 se měl Beagle 2 ozvat a ohlásit tak úspěch přistávacího manévru, ale nestalo se tak. I přes veškeré úsilí se s přistávacím modulem nepodařilo navázat spojení. Je možné, že modul přistál příliš rychle. Orbitální část do dnešního dne funguje perfektně. Mezi její největší úspěchy zatím patří prokázání dávné přítomnosti vody na Marsu, a nebo také spojení s americkým vozítkem Spirit (6. 2. 2004).
Podrobnější informace:
Vozítka na Marsu
V polovině roku 2003 vyslala NASA na Mars dvě prakticky identická vozítka. Spirit (Duch) odstartoval pomocí rakety Delta II 10. června 2003 a Opportunity (Příležitost) jej následoval 7. července 2003. Nejdříve přistál Spirit a to v oblasti kráteru Gusev dne 4. ledna 2004 a po té v oblasti Meridiani Planum 25. ledna 2004 i Opportunity. Obě vozítka se zaměřují především na výzkum chemického složení povrchu, hledání stop vody a studium magnetických vlastností hornin (hledání minerálů s obsahem železa). Primární část mise trvala tři měsíce. Za čtvrt roku tedy měly vozítka splnit základní úkoly. Vědci pochopitelně věřili, že obě vozítka vydrží ještě alespoň o pár měsíců navíc. Snad nikdo ale nečekal, že Spirit i Opportunity budou ještě ve funkčním stavu i v polovině roku 2007. V současnosti se oba potýkají s problémy, které způsobila velká písečná bouře na Marsu. Zda oba těžkosti vydrží, zatím není jisté.
| |
 | | Obr.: Pokud Opportunity přežije současnou písečnou bouři na Marsu, sjede do kráteru Victoria. |
| |
| |
Podrobnější informace:
Budoucí sondy
Phoenix
Jak jsme již uvedli, v pátek 3. srpna se má k Marsu vydat sonda Phoenix. Přistání je naplánováno na květen příštího roku v oblasti severní polární čepičky. Podrobnosti přineseme v připravovaném článku.
Fobos-Grunt
V červnu 2004 ohlásilo Rusko plán vyslat sondu Fobos-Grunt. Jak již název napovídá, hlavním úkolem bude výzkum měsíce Phobos. Na měsíci má sonda přistát a odebrat 400 gramů vzorků, které pak dopraví zpět na Zemi. Předběžný termín vyslání sondy je stanoven na říjen 2009. Společně s ruskou sondou má letět i čínská sonda pro výzkum Marsu Yinghuo-1. Obě kosmická plavidla se rozdělí až u Marsu.
Mars Science Laboratory
Jedná se o velkou pojízdnou laboratoř, která má odstartovat ke konci roku 2009 a na povrchu rudé planety pracovat minimálně po dobu jednoho marsovského roku (687 dní). Mise v hodnotě 1,5 miliardy dolarů bude vybavena celou škálou vědeckých přístrojů.
| |
 | | Obr.: Mars Science Laboratory |
| |
| |
MAVEN nebo Great Escape
Koncem letošního roku vybere NASA jeden ze dvou projektů, který se uskuteční v roce 2011. Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) je sonda pro výzkum atmosféry a ionosféry Marsu a má přinést odpovědi na otázky, týkající se klimatu a dynamiky vrchní části atmosféry. Great Escape je sonda ke studiu procesů v atmosféře Marsu, struktury atmosféry a k detekci biogenních látek (metanu).
ExoMars
Jedná se o misi Evropské kosmické agentury. Start sondy se očekává v roce 2013. Sonda bude mít tři části – orbiter, přistávací modul a především pojízdnou laboratoř, která ponese špičkové vědecké vybavení.
| |
 | | Obr.: Pojízdná laboratoř ExoMars |
| |
| |
