Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Obloha v srpnu

V pondělí 13. srpna kolem poledne proletí planeta Země nejhustší částí proudu drobných částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska se strefí přímo do Země a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku: sloupec plazmatu, ionizované a excitované atomy rozprášeného kosmického prachu.

V případě proudu částic komety Swift-Tuttle se nám bude zdát, že tyto „padající hvězdy“ vylétají jakoby ze souhvězdí Persea, zhruba z téhož místa oblohy (tzv. radiantu). Právě podle souhvězdí Persea se těmto meteorům říká Perseidy, lidově též slzy svatého Vavřince.

Je samozřejmé, že Perseidy nemůžeme pozorovat na denní obloze. Pokud se však na oblohu podíváte v noci z 12. na 13. srpna, resp. z 13. na 14. srpna, můžete zahlédnout až několik desítek meteorů. Měsíc je totiž v novu a tak vás kromě pouličního osvětlení nic jiné rušit nebude.

Ilustrační foto...
Obr.: Zdroj: http://neo.jpl.nasa.gov

Z těles sluneční soustavy je v srpnu viditelný také Jupiter a Mars. První z nich najdete v souhvězdí Hadonoše, po setmění září nad jižním obzorem a zapadá kolem půlnoci. Ve středu 22. srpna se poblíž Jupiteru ocitne Měsíc v první čtvrti. Planeta Mars vychází až kolem jedné hodiny ranní. Zdobí souhvězdí Býka a v těsné blízkosti Plejád je pozorovatelný až do svítání. Navíc jej v úterý 7. srpna navštíví Měsíc krátce po poslední čtvrti. Bude 5,5 úhlového stupně od planety.

V průběhu srpna se můžete pokusit zahlédnout i planetu Uran. Nachází se v souhvězdí Vodnáře, tři čtvrtě úhlového stupně od hvězdy φ Aquarii. Je sice na hranici viditelnosti bez dalekohledu, snadněji ale Uran uvidíte loveckým triedrem a nebo jakýmkoli jiným astronomickým dalekohledem. Planeta se vykreslí jako drobný, zřetelně nazelenalý kotouček bez jakýchkoli dalších podrobností.

Uran leží uprostřed spojnice dvou nápadných hvězd – Sadalmelik (α Aquarii) z Vodnáře a Deneb Kaitos (β Ceti) z Velryby. Označení první z nich zřejmě pochází z arabského „sa’d al-malik”, v překladu “Štěstí krále”. I když byla Sadalmelik označena řeckým písmenem alfa, ve skutečnosti je o něco slabší než beta z téhož souhvězdí. Ta byla pojmenována Sadalsuun, v překladu „Nejšťastnější ze šťastných“. Interpretace obou jmen je ale značně nejistá.

Není přitom náhodou, že se na hvězdné obloze končícího léta a počínajícího podzimu usadilo tolik „vodních“ souhvězdí. Za všechno mohou mezopotamští hvězdáři z doby před šesti tisíci lety. Když se tehdy na přelomu roku ocitlo Slunce v této části oblohy, nastalo na Blízkém východě období dešťů. Zvýšené srážky a následné jarní záplavy na Eufratu a Tigridu odplavily neúrodné solné usazeniny a umožnily tak v dalším vegetačním období novou úrodu. Od těch dob je tudíž tato oblast hvězdné oblohy spojována s vodou a „usadila“ se zde taková souhvězdí jako Ryby, Vodnář, Velryba a Kozorožec, jenž byl kdysi zobrazován jako koza s rybím ocasem. Právě Vodnář patří mezi ty úplně nejstarší – zmiňují se o něm válečková pečetidla z třetího tisíciletí před naším letopočtem.

Ilustrační foto...
Obr.: Celooblohová mapka je nastavena na 1. srpna 2007 na 23 hodin letního středoevropského času (15. srpna tedy platí pro 22 hodin a 31. srpna pro 21 hodin letního středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou. Obdélníkový výřez zobrazuje pohled nad jižní obzor, kde můžete nalézt nejen několik zajímavých stálic, ale také planetu Uran.

Sadalmelik je umírající stálicí, v centrálních oblastech již vyčerpala veškeré zásoby vodíku a nyní zde přeměňuje helium na kyslík a uhlík. Hvězda se nachází zhruba 750 světelných roků daleko, na povrchu má teplotu kolem šesti tisíc stupňů Celsia, její průměr je 60x větší než průměr Slunce a celková hmotnost vychází zhruba na pětinásobek hmotnosti naší denní hvězdy. Nachází se na sklonku vývoje a zcela jistě vytvoří pozvolna se rozplývající planetární mlhovinu a chladnoucího bílého trpaslíka.

Prakticky stejně vypadá i Sadalsuun (β Aquarii) – co do hmotnosti, rozměrů i stáří. Pouze se na ní díváme z menší vzdálenosti 600 světelných roků. Podivuhodné však je, že Sadalmelik a Sadalsuun jeví podobné vlastnosti jako nedaleký Enif (ε Pegasi). Ten byl sice označen „až“ v pořadí pátým písmenem malé řecké abecedy, představuje však nejnápadnější stálici souhvězdí Pegase. Jméno stálice Enif přitom vychází z arabského označení „nos“, což odpovídá jejímu postavení v obrazci souhvězdí.

Moderní astrofyzikální měření napovídají, že se jedná o obří hvězdu s průměrem 150x větším než Slunce. Kdyby se tedy Enif nacházel uprostřed sluneční soustavy, sahal by jeho okraj až k dráze Venuše. Na pozemském nebi by v takovém případě zabral přes 40 úhlových stupňů a zcela by tak zakryl souhvězdí Pegase. Jeho hmotnost se odhaduje zhruba na 10 Sluncí, takže může explodovat jako supernova a nebo vytvoří podobně jako jiné stálice vzácného kyslíko-neonového bílého trpaslíka. Ať tak či onak, Enif se nachází 670 světelných roků daleko a nemůže dění na Zemi nijak ovlivnit.

Vzájemná souvislost Sadalmeliku, Sadalsaluunu a Enifu sice nebyla dosud prokázána, je však možné, že jsou geneticky spřízněny podobně jako například hvězdy v souhvězdí Orionu. Vznikly v jedné části vesmírného prostoru, pod vlivem okolních těles se však neudržely pohromadě a před 20 miliony roky se vydaly každá poněkud jiným směrem.

Psáno pro sobotní přílohu Lidových novin.

Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdný posel IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Když se řekne EVA
Ilustrační foto...
Oblast na Titanu se podobá Zemi
Ilustrační foto...
SOFIA poprvé letěla
Ilustrační foto...
NASA TV
Ilustrační foto...
Instantní pamětník 3
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691