Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Geovycházky 8

V předchozích článcích tohoto seriálu vyšla celá řada tipů na zajímavou geovycházku. Rád bych Vás v tomto článku seznámil s jednou velice zajímavou lokalitou v těsné blízkosti Rokycan. Nebudu Vás však lákat na výlet do samotné lokality, ale spíše bych Vás pozval do regionálního muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, kde si můžete prohlédnout velice hezkou expozici věnovanou právě Rokycanským kuličkám.

Rokycanské kuličky jsou prokřemenělé konkrece o velikosti 3 až 10 cm, které můžete nalézt i ve větších exemplářích v průměru až 20 cm . Uvnitř těchto kuliček se nalézají zkameněliny různých prvohorních živočichů jako jsou trilobiti, graptoliti, hlavonožci, plži, mlži, ostnokožci a další živočichové, kteří žili v mělkých mořích středního ordoviku zhruba před 465 miliony lety. Stratigrafická jednotka ve které se nacházejí tyto kuličky je známá pod geologickým označením šárecké souvrství, které dostalo svůj název podle Šárky v severní části Prahy. Toto souvrství se táhne v úzkém deseti až dvacetikilometrovém pruhu mezi Prahou a Plzní a vzniklo zhruba před 465 miliony lety.

Ilustrační foto...

Šárecké souvrství představuje sedimenty, které se ukládaly zhruba před 465 miliony lety v moři s četnými mělčinami a lagunami. Toto chladné střednoordovické moře bylo v tu dobu ještě obklopeno nezarostlou pevninou. Samotné laguny a mělčiny byly pokryty hustými porosty řas a na dně těchto lagun se usazovaly železné rudy. Typickým příkladem takovéhoto ložiska jsou např. Ejpovice, kde se během 60. let těžily tzv. chudé sedimentární rudy. Lom je dnes zatopený a můžete ho spatřit při cestě vlakem z Prahy do Plzně (asi 6 km za Rokycany ve směru na Plzeň).

Ilustrační foto...

Díky nepříliš rychlému proudění vody v zátokách docházelo k postupnému ukládání jílovitého bahna a zbytků organizmů na dně zátok. Kolem zbytků těl živočichů se v bahně začaly srážet karbonáty, které daly základ pro vznik těchto konkrecí. Z bahna se působením dalších geologických procesů stala jílovitá břidlice, ve které konkrece „ztvrdly“. Během dalších stovek milionů let se břidlice dostaly k povrchu, kde působením erozivní činnosti větrů a deště zvětrávaly, rozložily se a na hlinitém podkladu zůstávaly jenom tvrdé prokřemenělé kuličky. Podle místa výskytu konkrecí je sběratelé nazývají rokycanské nebo šárecké kuličky.

Ilustrační foto...

Dnes se tyto kuličky nejlépe hledají na rozoraných polích, ale jejich výskyt je omezen jen na několik lokalit. A jen s povzdechem můžeme vzpomínat na dobu, kdy se na těchto polích nacházely v hojném počtu. Většina nalezišť je již vyčerpaných, proto spíš doporučuji návštěvu muzea. Máte tak možnost se seznámit s jedním zajímavým paleontologickým nalezištěm světové úrovně. Pokud se ale mezi vámi najdou jedinci, kteří by chtěli vyrazit do terénu a přinést si nějaký úlovek, budu Vás muset varovat předem. Samotný obsah v kuličkách je dosti vzácný. Uvádí se, že asi jedna z patnácti konkrecí obsahuje částečně zachovalou zkamenělinu. Rád bych zde pro zajímavost uvedl informace z článku Antonína Friče z roku 1864, který byl uveřejněn v časopisu Živa a vypovídá o samotném výskytu zkamenělin v kuličkách. Tehdy nakoupil za cenu 60 zlatých ve stříbře asi 5000 kuliček a po roztlučení v nich našel 578 trilobitů a pouze 28 jich bylo kompletních.

Ilustrační foto...

Historie rokycanských kuliček je velice zajímavá. Jako první kdo upozornil na výskyt zkamenělin v kuličkách byl vrchní lesnický komisař zbirožského panství Johann Jirasek roku 1786. Ovšem brzy se na tuto informaci zapomnělo a znovu se objevila až v roce 1855, kdy Antonín Kartzer, otec významného geologa a mineraloga Bedřicha Katzera, upozornil odborníky na naleziště konkrecí na polích mezi Osekem a Rokycany. Popisem jednotlivých trilobitů z této lokality Barrande zaplnil velkou část svého druhého svazku, který byl součástí rozsáhlé encyklopedie Silurský systém středních Čech „Système silurien du centre de la Bohême“.

Ilustrační foto...

To co můžete spatřit na přiložených fotografiích je trilobit Ormathops atavus, kterého popsal Barrande roku 1872. Ormathops atavus patří do rodu Phacopina a jako všichni ostatní trilobiti tohoto rodu má schizochroální oči. Tyto oči se skládají z jednotlivých čoček „omatadie“, které leží v těsné blízkosti vedle sebe. Prostor mezi jednotlivými čočkami je potom vyplněn zvláštní můstkovou konstrukcí, která se nazývá „sklera“. V průběhu dalšího bádání bylo pojmenováno dalších pět variet tohoto druhu, které se od sebe liší právě počtem čoček. Kromě samotné části trilobita se v kuličce nalézají i schránky graptolitů. Graptoliti patří do skupiny vymřelých mořských polostrunatců s omezeným výskytem na prvohory. První graptoliti žili jako přisedle žijící živočichové. Postupným vývojem přešli i k volnému způsobu života jako plankton. Tento způsob života jim umožnil světové rozšíření.

Ilustrační foto...
Ilustrační foto...

Minulé díly Geovycházek

Josef Jíra

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Hvězdný posel -- díl sedmý (poslední)
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Vladimír Remek a jeho hosté
Ilustrační foto...
Připravit ke startu, pozor, TEĎ!
Ilustrační foto...
Výroční statistika projektu HOP
Ilustrační foto...
Svět vědy a víry
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691