Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Budoucnost Mezinárodní vesmírné stanice

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je v současnosti ve stavu výstavby. Co se s ní ale bude dít po jejím dokončení a hlavně po několika letech jejího plně aktivního provozu?

Hlavní podmínka pro aktivní fungování stanice je její zásobování a přítomnost stálé posádky. To v současnosti obstarávají americké raketoplány pomocí modulů MLPM a laboratoří SpaceHab - ty jsou sice primárně určeny k provádění pokusů ve vesmíru v případě, že by raketoplán letěl na samostatnou oběžnou dráhu a tam prováděl vědecké experimenty, ale po havárii raketoplánu Columbia byly všechny lety (s vyjímkou servisního letu k Hubblově vesmírnému teleskopu), které neměly nic společného s Mezinárodní vesmírnou stanicí zakázány. Kdyby totiž byla při samostatném letu nalezena závažnější poškození tepelné ochrany, tak by posádka za žádných okolností neměla možnost záchrany - v raketoplánu jsou omezené zdroje kyslíku a při samostatných letech je raketoplán na jiné oběžné dráze než stanice ISS. Neměl by tedy možnost změnit oběžnou dráhu tak, aby měl možnost se připojit ke stanici. Dále zásobování stanice zabezpečují ruské automatické lodě Progress. Na výměnách stálých posádek se podílí americké raketoplány a ruské pilotované lodě Sojuz a to vždy tak, že raketoplán přiveze jednoho člena stálé posádky a kosmická loď Sojuz dva. Z toho vyplývá, že v současnosti je na stanici vždy tříčlenná posádka, která se po zhruba šestiměsíčních intervalech vždy mění.

Ilustrační foto...
Obr.: Zdroj: www.spaceflightnow.com

V budoucnosti to ale bude jiné. Raketoplány ukončí svoji činnost po dostavění stanice a NASA bude pokračovat ve vývoji kosmické lodě Orion a nosných raket Ares I a Ares V. To znamená několikaletou pauzu v pilotovaném programu Ameriky. Stanice bude tedy potřebovat jiný zdroj zásob. V době dostavění bude navíc stanice tak velká a náročná na přísun kyslíku, vody a dalších surovin, že kosmické lodě Progress ji nemají šanci udržet zásobovanou ani kdyby Rusko zdvojnásobilo jejich počet. Do scény se tedy zapojí Evropská (ESA) a japonská (JAXA) kosmická agentura. ESA začne vypouštět své automatické lodě ATV a JAXA přispěje svými loděmi HTV. Tyto lodě společně s ruskými Progressy jsou již schopny stanici zásobovat. S dopravou vody, kyslíku, jídla a dalších podobných věcí tedy problém nebude. Horší to bude, pokud se na stanici porouchá nějaká z velkých komponent důležitých pro bezproblémový provoz stanice (např.jeden z řídících gyroskopů CMG). Ty již totiž nebude možné na stanici dopravovat, protože průměr stykovacích uzlů lodí ATV, HTV a Progress je moc malý na to, aby jím prošly do prostoru stanice. Takovéto díly je nejlepší přepravovat v "otevřeném nákladovém prostoru", protože je potom není nutné přenášet do hermetizované části stanice - ale takovýto nákladový prostor má jen raketoplán. Prozatím je to vyřešeno takto: raketoplány budou mít mezi poslednímy misemi zařazeny tři vybavovací lety (STS 129,131 a133), ve kterých se dopraví na stanici všechny takovéto nezbytné díly a umístí se na nehermetizované plošiny na nosnících ITS. Takže i tento problém je víceméně vyřešen. Po letu raketoplánu Endeavour STS-128 (podle plánů v roce 2009) bude možné rozšířit stálou posádku stanice na šest osob. V té době budou ještě létat raketoplány, takže se budou na výměnách posádek také podílet, ale až skončí, tak budou výměny závislé jen na ruských Sojuzech. To znamená, že bude Rusko muset zvýšit produkci Sojuzů ze dvou startů na čtyři za rok. Vždy budou asi s tříměsíční časovou prodlevou vypuštěny dva Sojuzy, každý se třemi kosmonauty na palubě. Obě lodě na ISS zůstanou šest měsíců jako záchranné. Výměny posádek budou vždy probíhat postupně: vždy ta posádka, která již na ISS dosloužila šestý měsíc odletí Sojuzem (kterým přiletěla) a její místo zaujme další tříčlenná posádka. A to se bude opakovat každé tři měsíce. Takže na stanici budou vždy minimálně tří lidé.

Ilustrační foto...
Obr.: Zdroj: www.spaceflightnow.com

Aktivní životnost většiny modulů stanice je odhadována na 15 let (nejstaršímu americkému modulu Unity by tedy ještě zbývalo necelých pět let), ale pravděpodobně budou moduly funkční ještě mnoho let po vypršení jejich plánované životnosti. Pokud tedy bude mít stanice ještě užití (a o tom není pochyb), tak bude fungovat ještě mnoho let. Její hlavní užití jsou bezpochyby vědecké experimenty. V budoucnosti se ale stanice může uplatnit i jako mezník pro lety dále než na oběžnou dráhu Země, atd.

Až jednou dojde k rozhodnutí, že stanice již není potřebná, tak bude uměle navedena do atmosféry (bržděním stejně jako raketoplán), kde částečně shoří a její zbytky dopadnou do oceánu.

Tomáš Kovařík

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
O svícení 38
Ilustrační foto...
Blíží se zatmění Měsíce
Ilustrační foto...
Návrat na Měsíc II (pilotovaný let)
Ilustrační foto...
Dar přítele Lejzra...
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 5
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691