Kdysi to bývala část naší země, pak nás rozdělila hranice. Naštěstí je tato hranice opravdu ze všech hranic tou nejtenčí a pocit, že Slovensko jsme ještě „my“, v mnohých z nás zůstává. Je to další okouzlující místo naší planety, zvlášť pro ty, kteří milují hory. Nemluvím jen o jediných velehorách ve střední Evropě, Tatrách, ale o i těch ostatních kopcích a skalách – ze slovenského území hory „zabírají“ více než polovinu.
Pieniny
Bílé štíty vystupující z hustých smíšených lesů, pro nás dost neobvyklých - z jehličnanů převažuje jedle (!), z listnáčů buk. Klikatá řeka Dunajec a na ní vory. To vše v délce přibližně 30 km. V současnosti je celá oblast národním parkem a podobně jako České Švýcarsko u nás, zasahuje zhruba polovinou za hranice – tady pochopitelně do Polska. Ze vzácných živočichů, kteří jsou tu doma, mohu jmenovat například rejska horského, orla křiklavého, vydru říční. Daří se zde rostlinám převážně teplomilným a Pieniny mají také několik unikátních subendemitů – např. huseník pieninský, chryzamtéma pieninská, trýzel pieninský a jiné.Více: http://www.pieniny.sk/
Pieniny jsou částí Západních Karpat, jsou tvořeny převážně vápencem a kromě již zmiňovaných bílých štítů vytváří i četné podzemní jeskyní systémy. Nejznámější vrchol je určitě Trzy korony (na obrázku), ale nejvyšší jsou Vysoké skalky – 1050m. Nejnavštěvovanější jeskyní je 300 metrů dlouhá Aksamitka, která je sama o sobě přírodní rezervací. Pro popis jejího kouzla jsem okopírovala kousek odkazu z Ottova slovníku naučného : „ ...menší sluje jeskyní Aksamítovou a bývá od lázeňských hostí szczawnických hojně navštěvována. Tato jest z bílého vápence, čistá a suchá, a rozvětvuje se v jeskyňky poboční. Jest plna vápencových krápníků, od čehož lid ji nazývá »jeskyní kamenného mléka“.Tolik o bílých Pieninách. Na závěr ještě jeden odkaz s kouzelnými fotografiemi: sharkan.net
Malá Fatra
Na Malé Fatře jsem byla pouze jednou. Odjížděla jsem odtamtud strašně nerada a byla přesvědčena, že „za rok se sem vrátím, určitě! “. Ve Váhu mezitím uteklo moře vody a já se ještě nevrátila ani do Vrátne doliny...
| |
 | | Obr.: Borišovo, Malá Fatra , autor : Martin Popek, http://ukazy.astro.cz |
| |
| |
Malá Fatra se nachází v severozápadní části Slovenska mezi Turčanskou a Žilinskou kotlinou. Ať si vyberete jakékoliv z jejích nepopsatelně krásných míst, všude najdete úžasná údolí a dech beroucí výhledy. Ačkoliv je tato oblast turisty hojně navštěvovaná, netrpíte tu pocitem masového turistického pochodu. Malá Fatra je také tvořena převážně vápencem, je však zcela jiná než bílé Pieniny. Tady najdete množství kaňonů, vodopádů, jeskyní, propastí. Říčky jsou tu skutečnými bystřinami – průzračné a živé. Na nejvyšších vrcholech rostou trsy kosodřeviny, níž nepřeberné bohatství rostlin, z větší části chráněných (alpská protěž, kozinec, vika velehorská). Jako zástupce říše živočišné tentokrát uvedu jen pár „šelmiček“ –kočka divoká, rys ostrovid, medvěd hnědý. A z celé té krásy předkládám několik fotek a odkazů: slovenske.cz, volny.cz/amia/cestovani/, http://www.outdooring.cz/mala-fatra.php.
| |
 | | Obr.: Vodopád, Malá Fatra, autor: Martin Popek, http://ukazy.astro.cz |
| |
| |
Slovenský ráj
Není to tak dávno, co jsem na těchto stránkách opěvovala Český ráj. Úplně jinou ale stejně obdivnou písničku musím zapět o Slovenském ráji. Ano, jiný ráj. Tvoří jej část Slovenského Rudohoří. Kromě typických vápenců je zde podloží tvořeno i břidlicemi a pískovci. 90% povrchu pokrývají lesy, z největší části jedlo-bukové nebo smrkové.
Členitost oblasti umožňuje výskyt rostlin i živočichů typických jak pro nižší tak pro vyšší horské oblasti i mnoha vzácných endemitů - např. lýkovec muránsky. Některá místa svými kaňony připomínají Fatru a také rozloha obou dnes již národních parků je podobná (asi 200 kilometrů čtverečních). Slovenský ráj je území členité, divoké, plné hlubokých roklí a vodopádů, s četnými krasovými jevy. Nejznámější je nepochybně Dobšinská ľadová jaskyňa (jediná veřejně přístupná jeskyně na celém území) nebo tradiční turistické cíle (pozor, tady nejde o žádné rodinné procházky!). Mnohem více se však člověku dostane toto místo do srdce při toulkách, ve kterých zavítá i do svérázných, mezi hory zapadlých, vesniček. Vraťme se však ještě k nejpůsobivějším pohledům několika odkazy : trapper.estranky.cz, outdooring.cz/klastorisko.php, oto-cestovani.own.cz.
Na úplný závěr musím vyjádřit lítost nad tím, jak špatně jsou tyto oblasti (a nejen ony) krásného Slovenska propagovány na internetu. Ke kvalitním informacím se téměř nedostanete ani po hodinách klikání na odkazy vedoucí převážně jen na ubytovací zařízení. Nemít možnost dozvědět se jak nádherná místa máme takříkajíc „za bukem“ je skoro kruté!
Minulé díly:
Zdroje:
