Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Milan Wudia už jen v nebi

V pondělí 2. 7. 2007 po krátké těžké nemoci vyhasl život Milana Wudii, neuvěřitelně činorodého člověka, který svůj velký talent zasvětil podpoře hvězdáren, hlavně té své, brněnské.

Na hvězdárnu začal chodit v roce 1977, ve svých čtrnácti letech do kurzu Jarmily Zobačové (čili mladšího oddělení Klubu mladých astronomů). Prošel i dalšími dvěma kurzy a získal dobrý přehled o astronomii. Naučil se dobře orientovat na nebi, zacházet s dalekohledy, účastnil se pozorování meteorů, občas vedl i večerní veřejná pozorování. Ale především se projevila jeho náklonnost k technice a k takové práci, jejíž výsledky „jsou vidět“. Spolu s mladším kamarádem Jiřím Tomšíkem začali pomáhat Karlu Jehličkovi a Jaroslavu Medkovi s různými technickými pracemi. Už během učení se uplatňoval jako zručný a nápaditý odborník, který dovedl opravit, upravit či vytvořit téměř cokoliv potřebného, co bylo poháněno elektřinou. Na hvězdárně začal pracovat na částečný úvazek.

Od roku 1986 spolu s kolegou Medkem zkoumali každý detail projektu rozsáhlé dostavby naší instituce. Díky nim proběhla stavba bez vážných problémů a chyb. A pak se rozběhl i provoz v novém planetáriu, to už Milan pracoval na hvězdárně naplno jako elektroinženýr zodpovědný za vše.

Planetárium díky němu doznalo v dalších letech i rekonstrukce, kdy změnil ovládání z ručního na čistě počítačové, doplněné spoustou dalších promítacích a zvukových zařízení. Modernizoval také planetárium staré, to naopak na jednodušší ruční ovládání, než bylo to původní. Připojil celou hvězdárnu na internet. Hladkou funkci všech elektrických zařízení a instalací potřebných k provozu naší instituce zajišťoval až do konce roku 2006, kdy onemocněl.

To samo by stačilo na dobře naplněnou profesionální dráhu. Předeslal jsem ale, že Milan byl velmi činorodý. To uplatnil u projektů, které sice pro hlavní činnost hvězdárny nebyly nezbytné, ale jeho zajímaly a mnoha lidem umožnily začít s vědeckou dráhou. Tím myslím zprovoznění „naší čtyřicítky“, kterou spolu s Petrem Svobodou v roce 1984 proměnili v dobře fungující fotometr, jeden z mála v Československu. Detektor byl později zaměněn za CCD, a jako obří fotoaparát pracuje soustava dobře dodnes.

I jiné hvězdárny toužily od konce osmdesátých let mít tak dobře fungující moderní pozorovací vybavení. Ukázalo se, že v Česku a na Slovensku je stěží kdo jiný, kdo by dokázal vyvinout podobné unikátní přístroje nebo jejich ovládání. Spolu s Jaroslavem Medkem (už i pod hlavičkou samostatné firmy Astrolab) pomohli hvězdárně ondřejovské, ale taky na Skalnatém plese, v Tatranské Lomnici a v Hlohovci. Nebo Kamilu Hornochovi v Lelekovicích. Není nadsázkou říci, že česká a slovenská pozorovací astronomie se do značné míry opírá o Milanovu technickou invenci, houževnatost, pečlivost a spoustu práce.

Kromě velkých, pro dané instituce zásadních projektů zůstaly po Milanovi drobnější, ale pěkné realizace. Oblíbená je elektronická rozhledna, totiž pohyblivá kamera hledící z vršku kopule brněnského planetária. A také online meteorologická data, která se každých pět minut doplňují. Automatické snímkování nebe realizoval pro hvězdárnu na Petříně, levnější verzi pomocí webkamery a malinkého „rybího oka“ instaloval i u nás, to bohužel už do finální podoby nestihl dovést.

Zůstává po něm spousta dobře rozběhnutých projektů, i když mnohé teprve v počátcích. Milan totiž nikoho neodmítl, když se na něj obrátil o pomoc. To proto, že byl velmi vstřícný, že ho každý nový problém zaujal a práce ho těšila. Kdopak ho asi nahradí...

Cožpak na hvězdárnách, ty to nějak zvládnou. Zůstaly po něm ale čtyři malé děti, kterým byl laskavým, milým a obětavým tatínkem. Co se narodily, nebyl už v práci od rána do noci, ale věnoval se rodině, jak se patří. Až ale děti vyrostou, budou na to, co i v té době ještě vykonal, právem hrdí. Neměl každý takového tátu, ani manžela.

Osmého listopadu by se Milan dožil 44 let. Místo toho se s ním v úterý 10. července ve 13:15 rozloučíme v brněnském krematoriu.

S přispěním Nadi Kesslerové, Jiřího Tomšíka, Zdeňka Mikuláška a Ireny Vykoupilové

Jeník Hollan

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Rádio IAN: Otisky kosmických katastrof
Ilustrační foto...
Hvězdy největší z největších
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Let bolidu Morávka
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 14
Ilustrační foto...
Diamantový prach 7
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691