Družice AIM má na svém kontě první úlovky mezosférických mraků, které jste v minulých dnech mohli pozorovat na vlastní oči také s území České republiky.
Družice pro výzkum mezosférických mraků, které jsou známější pod názvem noční svíticí oblaka odstartovala do vesmíru 25. dubna 2007. Prvotní pozorování nočních svíticích oblaků družicí AIM pochází z 25. května, kdy byla sledována oblast okolo 70° severní zeměpisné šířky. Na vlastni oči mohli noční svíticí oblaka lidé v Evropě spatřit 6. června a pak i v dalších dnech. Úkaz byl dobře pozorovatelný i s území České republiky, což dokládá velké množství fotografií v naší Instantní pozorovatelně.
| |
 | | Obr.: Noční svíticí oblaka pohledem družice AIM z 11. června 2007. |
| |
| |
Noční svíticí oblaka se na severní polokouli vyskytují během sezony, která trvá od poloviny května do konce srpna. Vidět je lze během léta také na jižní polokouli.
Noční svíticí oblaka se výrazně odlišují od „normální oblačnosti“. Zatímco klasická oblačnost se nachází ve výšce do 12 kilometrů, noční svíticí oblaka se nelézají v mezosféře a tedy výšce až 80 kilometrů nad zemským povrchem. Kosmická družice AIM má tyto útvary v atmosféře pozorovat a odpovědět detailně na některé nezodpovězené otázky. Dosud není zcela přesně znám mechanismus, jakým tyto mraky vznikají a také není jasné, proč je lze v poslední době častěji pozorovat v nižších zeměpisných šířkách.
| |
 | | Obr.: Noční svítící oblaka ze 17.6.2007, 22:44. Foto: Jan Kondziolka |
| |
| |
Mraky nejspíše tvoří ledové částečky, které odrážejí sluneční světlo v době, kdy je už Slunce pod obzorem, ale stále osvětluje vrchní vrstvy atmosféry. Nejlepší podmínky jsou právě v době léta, kdy Slunce neklesá pod obzor více než 18°. Ze stejného důvodu je léto nejvhodnější i k pozorování umělých družic Země, které rovněž odrážejí sluneční světlo. Na jižní polokouli jsou nejlepší podmínky pro pozorování nočních svíticích oblaků v listopadu.
Související odkazy:
