Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Astronomové sní o velkém kosmickém dalekohledu

Astronomové přemýšlejí jak využít nové americké nosiče k astronomickým účelům. Dočkáme se kosmických dalekohledů o průměru 8 metrů?

Pokud chce dnes astronomie využívat skutečně špičkovou techniku a pomocí ní získávat kvalitní data, má na výběr v zásadě dvě možnosti. Buď umístit pozorovací techniku na zemském povrchu, nebo ji poslat do vesmíru. Pokud postavíte obří dalekohled na povrchu Země, pak se musíte potýkat s mnoha problémy, kterými jsou světelné znečištění, oblačnost a především zemská atmosféra. Mnohé z těchto vlivů lze minimalizovat vhodným umístěním observatoře někde vysoko v horách u moře a co nejdále od lidské civilizace. Také nevhodných účinků atmosféry se dnes umíme částečně zbavit prostřednictvím adaptivní optiky. Nic ale není ideální.

Ilustrační foto...
Obr.: Kresba: HST a dalekohled o průměru 6 až 8 metrů

Druhou možností je dalekohled poslat do vesmíru. Zde pochopitelně odpadají starosti se světelným znečištěním i vlivem atmosféry. Z některých míst ve vesmíru můžete dokonce daný objekt pozorovat nerušeně 24 hodin denně (viz třeba družice SOHO). Jenomže nic není ideální. Dostat 1 kg do vesmíru je velmi drahé, navíc nelze vyslat do vesmíru tak velké přístroje jak bychom si přáli. Kosmické dalekohledy nelze ve vesmíru opravovat, tedy až na jednu výjimku, kterou je Hubblův kosmický dalekohled. Také samotný provoz kosmických dalekohledů je velmi drahý. Není proto divu, že se náklady na stavbu, provoz a údržbu Hubblova kosmického dalekohledu šplhají na částku 2 miliardy dolarů a to je opravdu spíše mírný odhad.

Kolem roku 2010 mají jít současné raketoplány do výslužby a na scénu o pár let později nastoupí nový americký nosič, tak trochu poskládaný z těch dosavadních. Přesněji řečeno se bude jednat o dvě nosné rakety. Ta menší z nich bude na orbit vynášet především lidskou posádku v lodi Orion. Ta větší pak lunární modul a jiný náklad. A právě onen „jiný náklad“ nás teď bude enormně zajímat. Astronomové totiž již nyní reálně uvažují, že by raketa Ares V mohla do vesmíru vynést obří kosmický dalekohled.

Jak by mohl být takový kosmický dalekohled velký? Ares V bude schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu téměř 130 tun. Čistě teoreticky může do vesmíru vynést dalekohled s průměrem primárního zrcadla 8 metrů. Pro srovnání: slavný Hubblův kosmický dalekohled má průměr „jen“ 2,4 metrů.

Běžná praxe je taková, že postavíte obří dalekohled někde na kopci a pak postupně modernizujete jeho detektory a opravujete ho. Stejně tak to děláme i s Hubblovým kosmickým dalekohledem v rámci servisních misí raketoplánu. Hubblův dalekohled byl do vesmíru vyslán v dubnu 1990, ale to neznamená, že využívá 17 let starou techniku. Dalekohled byl při dosavadních 4 servisních misích modernizován, takže je nyní ve vesmíru v podstatě jiný přístroj. Ale astronomové chtějí dalekohled poslat ještě dál. Ideálním místem je jeden z libračních bodů v soustavě Slunce – Země. Librační neboli Lagrangeovy body jsou body v soustavě Slunce – Země. Do některých z nich můžete „zaparkovat“ kosmické plavidlo, které tam pak zůstává zafixováno stabilně vůči Zemi i Slunci. Celkem existuje 5 takových bodů (viz obrázek), ale ne všechny jsou vhodné a stabilní pro umístění družice.

Ilustrační foto...
Obr.: Kresba: pozice Lagrangeových bodů v soustavě Slunce – Země

Bod s označením L1 se nachází 1,5 milionů km od Země a je ideální pro umístění slunečních kosmických observatoří. Právě zde je umístěna družice SOHO, která umožňuje pozorovat naší nejbližší hvězdu stylem 24/7, tedy 24 hodin denně 7 dní v týdnu.

Pak je zde bod L2, který leží „opačným směrem“ ve vzdálenosti 1,5 milionů km od Země. Výhodou tohoto bodu je fakt, že z jeho pohledu jsou všechny jasné objekty (Země, Měsíc a Slunce) koncentrovány jedné malé části oblohy a tak by nerušily případný kosmický dalekohled v pozorování vzdáleného vesmíru. Právě zde se nachází kosmický dalekohled WMAP (Wilson Microwave Anisotropy Probe) a brzy přibudou další.

Astronomové také uvažují, že do vesmíru pošlou radioteleskop o průměru 150 metrů. Optický dalekohled by mohl mít průměr až 8 metrů. Mohl by hledat exoplanety o velikosti Země. Zrcadlo by mělo 11x větší sběrnou plochu než Hubblův kosmický dalekohled. Tohle není scifi, ale realita. Vždyť už nyní se aktivně pracuje na kosmickém dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope, jehož průměr bude 6,5 metrů. Dalekohled bude obíhat právě okolo budu L2. Teprve ve vesmíru se primární zrcadlo rozloží a zaujme konečný tvar.

Astronomové jdou ale ve svých úvahách ještě dál. Proč stavět kosmický dalekohled, který bude pracovat 10 až 15 let? Pojďme postavit dalekohled, který bude pracovat 50 let a bude postupně modernizován a zdokonalován. Pochopitelně tyto opravy v bodě L2 nebudou dělat astronauti ale roboti.


Související články:

Petr Kubala

| Zdroj: science.nasa.gov IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2006 - D
Ilustrační foto...
Rádio pro celý... Spojené státy
Ilustrační foto...
Jedenáctiměsíční Chandra
Ilustrační foto...
Odkazy svět
Ilustrační foto...
Ke hvězdám z Kleti
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691