Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Zmařená meteorářská expedice – srpen 1968

Této expedice jsem se zúčastnil jako její řadový člen. Jako student jsem se intenzivně zajímal o astronomii a působil jsem na hvězdárně v Jičíně, která se právě dobudovávala. Jako amatér jsem se zúčastnil v roce 1967 expedic v Úpici a na Javořině a v roce 1968 jsem se přihlásil znovu na tuto celostátní akci.

Účast na ní byla pro amatéra terno. Konala se v Ondřejově a byla tu možnost seznámit se s nejvěhlasnějšími lidmi i přístroji na poli astronomie u nás. Vedl ji doktor Grygar a měla to být první expedice, kde se mělo pozorovat najednou ze dvou vzdálených stanovišť a současně radarem. Já jsem byl přidělený do skupiny, která působila v Průhonicích. Tábořili jsme na osamoceném oploceném prostoru pod anténami Radioastronomického ústavu.

Začátek expedice byl velice příjemný. Pozorovali jsme asi dvě noci a přes den dělali výpravy do nedalekého Průhonického parku. O napjatou politickou situaci jsme se zajímali jen okrajově. Spojení se světem představovalo jedno malé tranzistorové rádio, které tam kdosi měl.

Ilustrační foto...
Obr.: 21. srpna 1968 - Zcela vlevo klečí na jedné noze Ing. Gurňák a v tom chumlu lidí poslouchajících rádijko zcela vlevo v bílém tričku a s bibrem je dr.Vojtěch Kyas z Brna.

V to osudné ráno 21. srpna, ještě za svítání k nám do stanu vlezl kolega z Brna (jméno už jsem bohužel zapomněl), vzbudil nás a s vážnou tváří nám oznámil, že naši republiku obsazují Rusové. Byla to tak neuvěřitelná zpráva, že jsem myslel, že chce z legrace vystrašit moje podstatně mladší spolubydlící a poslal ho někam. Opakoval, že to hlásí rádio a ostatně, že už je vidět letadla. Odhrnul stanový dílec a v dálce bylo vidět velké dopravní letadlo, jak stoupá po startu asi z Ruzyně. V životě jsem tak velké letadlo neviděl. Ta letadla létala asi v půlhodinových intervalech a každé další bylo blíž a níž, takže před polednem už létaly právě nad námi asi ve stometrové výšce. Všechno se třáslo, když letěly. Celou tu dobu jsme poslouchali naše jediné rádio. Průběžně tam informovali, jak Rusové a ostatní „spřátelená vojska“ postupují a co se kde děje. Vrcholilo to přímou reportáží z boje o budovu rozhlasu a končilo oznámením, že končí vysílání státní hymnou, protože se už bojuje za jejich dveřmi. Tenkrát jsme všichni stáli v pozoru a nebylo v tom nic strojeného. Atmosféru dokresloval obrovský mrak kouře nad Prahou a do toho bylo občas jasně slyšet dávky ze samopalů.

My jsme se drželi všichni pohromadě na tábořišti a čekali, kdy k nám Rusové přijdou. Čekali jsme, že až uvidí antény, budou tam jak na koni. Ale nebyli. Zřejmě měli dobré informace o co se jedná. Vojenské kolony už dávno jezdily po hlavní silnici okolo nás a nic. Pak se zastavily a hodiny stály bez pohnutí. Tak když nešli oni k nám vypravili jsme se na ně podívat my. Šli jsme okolo kolony a s malou dušičkou se vzájemně okukovali s vojáky, kteří v plné polní seděli na autech vyplašení asi stejně jako my. Byli to samí mladí kluci většinou asijského typu, kteří očividně nevěděli kde jsou a co můžou čekat. Na znak družby měla všechna auta na blatnících papírové státní vlajky, jak na Prvního máje, ale už i jim asi bylo jasné, že o té družbě to moc nebude.

Ilustrační foto...
Obr.: Průhonice - úplně vpravo stojí ondřejovský šofér Mirek Šejk a za karimatkou si kleká Jiří Grygar. Jiří Gurňák je ve stanu a vlevo opět dr. Kyas. Obě fotky byly pořízeny na stanici v Průhonicích.

Takto jsme strávili v Průhonicích dva nebo tři dny, než se cesty uvolnily natolik, že pro nás přijel z Ondřejova doktor Grygar se šoférem a s dodávkou a odvezli nás do Ondřejova. Do té doby jsme neměli o sobě žádné zprávy, protože telefony nefungovaly. Cestou bylo jasné proč. Celé kilometry vedení podél cesty byly strhané. V Ondřejově jsme byli v centru pozornosti, protože oni tam ruského vojáka ještě neviděli. Expedice, jako taková, byla předčasně ukončená, a všichni jsme jen čekali, až se obnoví vlakové spojení, aby jsme mohli jet domů. Čekání to bylo velice podnětné. Bylo plno času a tak kromě politických debat jsme se věnovali i odborné části a exkurzím. Nejvíc mě zaujal dvoumetr a koronograf.

V den, kdy se prezident Svoboda vracel z jednání v Moskvě, jsme se i my vypravili domů. Autobusem nás vezli do Prahy, odkud měl už každý pokračovat sám. Před Prahou nás čekala ještě jedna epizoda. Zastavila nás ruská vojenská hlídka podporovaná tankem. Všichni jme museli vystoupit, zkontrolovali nám doklady a pak nás pustili dál. Do Prahy jsme přišli okolo poledne a rozloučili se. Řekl jsem si, že by bylo škoda hned jít domů z místa, kde se právě tvoří dějiny, a tak jsem do večera bloudil po městě. Z toho mi zvláště dva momenty utkvěly v paměti. Šel jsem Nerudovou ulicí na Hradčany s tím, že půjdu až kam se bude dát. Skončil jsem, když napříč ulicí „Ke Hradu“ stály těsně jeden vedle druhého ruští vojáci a za nimi tank. Ani myš by neproklouzla. Nevím, čeho se tak moc báli. Potom, navečer, jsem byl před Muzeem, když nad Václavákem, směrem k Můstku, přeletěla ruská helikoptéra a z ní vyhazovali Rudé právo, to ilegální, kolaborantské, jak se říkalo. Spousty lidí se na to vrhlo a v momentě, po celé délce náměstí, hořela řada ohňů. Než se helikoptéra stačila otočit, bylo všecko v plamenech. Ani jeden výtisk se mi nedostal do ruky.

Doma mně potom čekalo další překvapení. Jičín obsadila, pro změnu, polská armáda, měli jsme ji utábořenou přímo pod okny a její velitelství se usídlilo na naší hvězdárně, kterou tak zdevastovali, že zůstala dlouhá léta zavřená. Já osobně jsem se už do ní nikdy nedostal.

Ilustrační foto...
Obr.: Ondřejov - vlevo zády ke kameře stojí dr. Jiří Papoušek z Brna, pod ním na karimatce vlevo se usmívá Věra Pilcová [Scheirichová] z Úpice a proti kameře sedí s obličejem téměř zcela zakrytým černými vlasy Marie Molliková [Papousková +] z Brna. Vpravo sedí dr. Luboš Kohoutek, za jehož hlavou je stažena na znamení smutku z invaze na půl žerdi vlajka dobrého ducha expedicí Zazela. Tato fotka byla pořízena na hvězdárně v Ondřejově na tzv. radarové louce.

Expedice tedy nakonec dopadla jako jedno velké dobrodružství, ze kterého si člověk odnese vzpomínky na celý život. Jen ty vzpomínky přece jen časem blednou a člověk si je podvědomě přizpůsobuje po svém. Bylo by proto možná zajímavé je porovnat se vzpomínkami jiných účastníků. Jenomže já jsem se expedice účastnil jako jednotlivec. Před tím jsem poznal jen pár lidí od vidění a potom jsem se už také s nikým nesešel. Zůstaly mi jen tři fotografie, které přikládám. První dvě jsou z Průhonic, na první společně posloucháme vysílání rozhlasu, na druhé je, jak jsem se až nedávno dozvěděl, doktor Grygar a šofér, kteří pro nás přišli z Ondřejova, nalevo je ten kolega z Brna, já jsem ten ve stanu a třetí fotografie je z Ondřejova. Věděl jsem jen, že je na ní doktor Kohoutek, pozdější objevitel slavné komety. Jak jsem uvedené fotografie získal, ani kdo je jejich autorem si už nepamatuji. Dlouhé roky ležely zapomenuté spolu s jinými starými rodinnými fotografiemi v jedné krabici. Byly vyvolané zřejmě ještě v Ondřejově v čase čekání na návrat domů. Mají špatnou kvalitu, ale na to, aby se na nich zainteresovaní lidé našli, stačí. Snad se někdo takový najde a připojí se k této vzpomínkové akci. Myslím, že by to bylo zajímavé nejen pro její přímé účastníky.


Dr. Jiří Grygar k článku dohledal zápis celé akce z péra kronikáře meteorických expedicí Mgr. Miroslava Šulce na stránkách Historické sekce České astronomické společnosti:

V srpnu [1968] probíhaly přípravy na celostátní expedici. Přístroje apřikrývky byly zabaleny do bedny s celkovou hmotností 100 kg a tato bylaposlána jako spěšnina. Přípustná hmotnost byla překročena 2,5x, což si vynutilo podplacení železničního personálu 10 Kčs. Expedice PRŮHONEX nazákladně Ondřejov - Průhonice (XXIII. dle brněnského datování, XIV.celostátní) byla zahájena 16. 8. Programem bylo simultánní teleskopické pozorování meteorů s radioelektrickým pod vedením Dr. L. Kohoutka.Stanici v Průhonicích vedl M. Šulc. Toho času se již projevil nedostatekschopných pozorovatelů v ČSSR. Expedice však byla násilně přerušenaokupací vojsky Varšavské smlouvy dne 21. 8. Z pochopitelných důvodů muselbýt vypnut radar. Někteří pozorovatelé v Ondřejově se zabývali psanímprotisovětských nápisů na silnice. V Průhonicích se věnovali pozorování transportních letadel Antonov 12, která v 30 s intervalech přelétávalapřes jejich stanici. To byla jediná pravidelnost v pohybu Sovětské armády.Jinak bylo zaznamenáno, že z motorových vozidel SA bylo asi 20%porouchaných. 22. 8. Přijel J. Grygar a odvezl osádku Průhonické stanicedo Ondřejova. L. Kohoutek sice navrhoval, aby se pozorovalo alespoňteleskopicky, ale psychologicky to bylo neprůchodné. Expedice sezúčastnilo 10 pozorovatelů z Brna. Expedice byla ukončena 6. den okupace. V. Znojil později dospěl k názoru, že použitá metodika by opět nepřineslavýsledky, tak, jak se to již stalo v r. 1962. V září se nepozorovalo,místo toho byly uspořádány dva výlety. 30. den okupace - 19. zářínavštívil J. Boldiš a Č. Greger v Ondřejově J. Grygara, aby odvezli zbyloučást brněnského materiálu. Bohužel to bylo večer po 22 h, takže navštívenýse domníval, že si pro něho přišla NKVD ( byl totiž politicky činný v KAN - Klub angažovaných nestraníku)a uvažoval o útěku oknem. Brněnský materiál byl nakonec dovezen zOndřejova 23. září.

Jiří Gurňák

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Let raketoplánu II (záznam on-line přenosu)
Ilustrační foto...
Geovycházky 12
Ilustrační foto...
Běsnící Slunce
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 16
Ilustrační foto...
Příběh nesmrtelných poutníků -- díl druhý
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691