Česká republika zahájila vstupní rozhovory s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). S otázkami jsme se proto obrátili na ředitele České kosmické kanceláře - pana Doc. Ing. Jana Koláře, CSc.
V českých sdělovacích prostředcích se objevila zpráva, že Česká republika zahájila s Evropskou kosmickou agenturou vstupní rozhovory. Pokud vím, tak se o členství ČR v ESA příliš neuvažovalo z toho důvodu, že by se to naší zemi příliš nevyplatili. Je proto zahájení vstupních rozhovorů „blesk z čistého nebe“, nebo se k tomu schylovalo delší dobu?
V okamžiku, kdy se zmiňovaná zpráva objevila v českých sdělovacích prostředcích, nebyla zcela přesná, protože rozhovory ještě zahájeny nebyly. Stalo se tak až 15.6., tedy minulý pátek. Toto datum bylo stanoveno s několika týdenním předstihem poté, co Rada ESA schválila žádost vlády České republiky o zahájení přístupových rozhovorů. Příslušný dopis odeslala na základě usnesení vlády ještě předcházející ministryně školství koncem minulého roku 2006. I když se o potřebě členství v ESA vedly diskuze již dříve, přispělo k tomuto kroku i rozhodnutí předložit kandidaturu Prahy na místo sídla Úřadu pro dohled nad evropským navigačním systémem Galileo.
Za jak dlouho si myslíte, že by Česka republika mohla vstoupit do ESA a jakou finanční částkou bychom měli do rozpočtu ESA přispívat?
Přístupové rozhovory, přesněji řešeno příprava České republiky na splnění podmínek vyplývající s podpisu pod Úmluvou ESA, by mohly trvat zhruba rok. Minimální povinný roční příspěvek České republiky bude činit asi 5,3 milionů euro. Ten bude navýšen o případnou účast ve volitelných programech, jejíž rozsah bude stanoven během přípravného období.
Kdo vlastně povede vstupní rozhovory z ESA? Bude to Česká kosmická kancelář?
Spolupráce ČR s ESA je od počátku vzájemných vztahů před více než deseti lety v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vedením české delegace byl pověřen náměstek ministryně školství Pavel Komárek a kromě zástupce České kosmické kanceláře jsou v ní zastoupena ministerstva průmyslu a obchodu, dopravy, zahraničních věcí a financí a dále Národního bezpečnostního úřadu a Akademie věd ČR.
Rozšíří případný vstup ČR do ESA náš podíl na kosmických projektech agentury?
Bezpochyby ano, protože současný rozsah české účasti na aktivitách ESA v rámci našeho členství v programu PECS (Plan for European Cooperating State) se pohybuje kolem 1,3 milionu euro s plánovaným ročním nárůstem zhruba 30%.
Co můžeme ESA nabídnout, zapojení kterých organizací lze očekávat?
Toto je klíčová otázka, která je i hlavním bodem přístupových jednání s ESA, protože na ní závisí jak dalece bude Česká republika schopna získávat svůj finanční příspěvek zpět v podobě průmyslových kontraktů. Členství v ESA otevře českým firmám a organizacím přístup k zakázkám ze všech programů, do kterých bude Česká republika přispívat. Bude záležet na schopnostech našich institucí a jejich zájmu se o tyto zakázky ucházet. V současné době je naše zapojení především ve vědeckých programech včetně výroby několika přístrojů, vývoje software pro řídící letové středisko a zpracování obrazových dat z družic pro pozorování Země nebo signálů z navigačních družic.
| |
 | | Obr.: Evropská nosná raketa Ariane-5 ECA při startu |
| |
| |
Evropská kosmická agentura
Evropská kosmická agentura ESA (= European Space Agency) vznikla počátkem sedmdesátých let minulého století spojením dvou organizací – ESRO (European Space Research Organization) a ELDO (European Launcher Development Organization). Ředitelství ESA je v Paříži, ale její centra jsou rozesetá po celé Evropě. V současné době má ESA 17 členských států: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.
ESA provozuje kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guayaně. Právě odtamtud startuje do vesmíru nosná raketa Ariane 5 ECA. ESA v současnosti provozuje několik kosmických sond a další připravuje. Planety Sluneční soustavy zkoumají Venus Express a Mars Express. V roce 2004 přistála evropská sonda Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. Nejambicióznějším současným projektem je kosmická sonda Rosetta, která má zkoumat kometu z její oběžné dráhy a modul sondy má dokonce na kometě přistát. ESA se také mimo jiné podílí na provozu Hubblova kosmického dalekohledu, spolupracuje na mnoha projektech s NASA a Evropskou jižní observatoří, jejímž členem je Česká republika od 1. ledna letošního roku. ESA se také podílí na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice. Vyvíjí automatickou zásobovací loď ATV pro ISS, v prosinci vynese Atlantis k ISS vědecký modul Columbus aj. V současnosti ESA připravuje navigační systém Galileo, což bude civilní obdoba amerického GPS. V budoucnu hodlá ESA poslat člověka na Měsíc a na Mars.
Doporučené odkazy:
