Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Satan půjde do nebe!

Do klubu majitelů umělých družic Země se už brzy zařadí další dva státy: Saudská Arábie a Malajsie. To ale není na chystaném startu do vesmíru ani zdaleka to nejzajímavější.

Ilustrační foto...Za prvé je unikátní samotná raketa: Půjde totiž o modifikovanou mezikontinentální střelu RS-20, přezdívanou vojáky NATO Satan, která byla od poloviny sedmdesátých let velkou hrozbou pro západní spojence: Na vzdálenost až jedenáct tisíc kilometrů, s chybou jenom pět set metrů, dokázala dopravit deset megatunových jaderných hlavic. Ve výzbroji jich bylo nejméně několik desítek, spíše stovek a cena jednoho kusu se odhaduje na nejméně deset milionů dolarů. O jejích kvalitách svědčí i fakt, že mohla s nášupem jaderných hlavic startovat za jakékoli teploty i vlhkosti a rychlosti větru do 90 kilometrů v hodině.

Nyní však Satan spadá pod mezinárodní ozbrojovací dohody a musí být do roku 2007 zcela zlikvidován. Už před několika roky se pro raketu nalezlo zcela nové, mírové a komerčně velmi zajímavé využití (povolené i úmluvou): Pod patronací rusko-ukrajinské společnosti Kosmotrans dokáže na nízkou oběžnou dráhu dopravit až tři a půl tuny materiálu. Záleží na konkrétních parametrech oběžné dráhy.

Celá úprava, pomineme-li řadu předstartovních testů, přitom spočívá pouze v tom, že Komotrans modifikoval avioniku horního stupně tak, aby místo suborbitálního letu typického pro mezikontinetální střely, dosáhl na oběžnou dráhu. Navíc se udělaly drobné změny v horním, nákladovém stupni.

Raketa sestává ze dvou nosných stupňů na kapalná paliva. Startuje se z Bajkonuru, kde je k dispozici několik upravených podzemních sil. Celý let zajišťují vojenští odborníci a zlí jazykové tvrdí, že si tak Rusové navíc testují kvalitu střel. Do vzduchu ji vyhodí stlačený plyn, teprve poté, co se SS-18 dostane nad povrchu, zažehne se i jeden výkonný motor se čtyřmi spalovacími komorami.

Navíc se připravuje nová verze Dnepr 3 s upraveným třetím stupněm, která vynese na geostacionární dráhu až půl tuny a také Dnepr-M, jenž bude mít díky malému motoru třetího stupně mírně vyšší nosnost, než stávající verze. Civilní využití přitom nemá ani tak za úkol získat nějaké větší částky peněz, jako se spíše vyhnout jejich jinak neužitečné likvidaci za cenu stovek tisíc dolarů za kus.

Ilustrační foto...

V tomto okamžiku má Kosmotrans k dispozici asi sto padesát Satanů, které lze do roku 2007 přestavovat na kosmické nosiče. Za odhadovanou cenu deset tisíc dolarů za kilogram je tak k dispozici velmi levný, pro řadu méně majetných organizací dostupný dopravní prostředek. Zvlášť když se k tomu připojí výhody miniaturní elektroniky a možnost, že každá raketa může vynést celou řadu satelitů. Šanci tak dostávají i jednotlivé univerzity a vědecké týmy živené grantovými agenturami či štědřejšími mecenáši. Tedy i "chudé" státy celého světa. Filozofií společnosti Kosmotrans je přitom postoj, že se u ní satelity (a tedy ani zákazníci) nedělí na "primární" a "sekundární" -- všichni jsou zcela rovnocenní.

Tím se ale dostáváme k druhému zajímavému momentu chystaného startu. Je totiž nádhernou ukázkou, kam už v těchto chvílích dospěly nanotechnologie. Při premiérovém letu Dnepru 1, v dubnu loňského roku, se na oběžnou dráhu ve výšce 650 kilometrů podařilo zavěsit britský UoSAT-12, jenž zkoušel některé detektory k dálkovému průzkumu Země, digitální komunikaci a inovovaný raketový systém.

Nyní je ale ve špici bývalá vojenské mezikontinetální střely kontejner, ze kterého měly původně ve vhodných intervalech odpadávat jednotlivé jaderné střely. Místo nich se ale tentokrát na oběžnou dráhu opět ve výšce 650 km (v pětikilometrových odstupech) dostane hned pět umělých družic:

  • Dva saudsko-arabské desetikilogramové satelity Saudisat 1-A a 1-B určené pro některé vzdělávací a vědecké účely. Půjde o první dva vesmírné vyslance tohoto pouštního státu.
  • Stejně těžký mikrosatelit Unisat z Římské univerzity, který má ve výzbroji mikročásticový experiment a malou kameru s rozlišením asi pět kilometrů.
  • MegSat 1 italské telekomunikační společnosti o hmotnosti asi padesát kilogramů, jenž bude přijímat a vysílat informace z mobilních i stacionárních senzorů. Například se pokusí odečítat elektroměry a vodoměry ve vybraných domácnostech... Navíc bude sledovat i ultrafialovou emisi polárních září a některé záležitosti kolem mikrogravitace.
  • Srovnatelný, co do hmotnosti, ceny i podoby je pak první výprava jednoho z asijských tygrů: Malajsie. TiungSat (což v jednom z místních jazyků znamená "malý pták") sice postavila na objednávku britská firma, pro malajské odborníky se však stane skutečným "horkým testem", na kterém se naučí provozovat budoucí, třeba už zcela vlastní satelity. Součástí palubních detektorů je čtveřice kamer, které poskytnou meteorologické záběry s rozlišením od 80 do 1200 metrů, digitální magnetofon pro přenos informací, detektor k monitorování kosmického záření a GPS pro zjištění polohy.
Relativně levná, dostupná raketa, s robusní vojenskou technikou a výhody, které skýtají nanotechnologie. Tedy velmi atraktivní kombinace pro malé a miniaturní satelity, které se rodí na univerzitách, ústavech kosmických agentur méně majetných států či malých soukromých firem.

Jediné, co může osud Dnepru-1 ovlivnit, je tak pouze dostatek zákazníků. U prvního se s tím nepočítalo, ale zatím ani druhý start Dnepru-1 neskončil s kladným zůstatkem. Ztrátu uhradila ruská vláda. Třetí let si raketa odbude v polovině příštího roku s několika zatím blíže nespecifikovanými malými satelity z různých států. Teprve čas tedy ukáže, jak moc bude tahle cesta do nebe, na křídlech satanových, pro zákazníky z celého světa přitažlivá. Peníze jsou totiž až na prvním místě.

Jiří Dušek

| Zdroj: Internet IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Hledání nebeských skel
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 15
Ilustrační foto...
Kam za astronomií a kosmonautikou v srpnu
Ilustrační foto...
Šen-čou nad námi!
Ilustrační foto...
Meteorologické družice - současnost a blízká
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691