Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Stopy astronomie II

Tentokrát Mezopotámie, Anglie a další.

Starověká Mezopotámie rozhodně nebyla místem klidu. Na území se během čtyř tisíciletí vystřídalo několik říší a vládu si nepředávaly nijak láskyplně. Zdálo by se, že v půdě rozryté kopyty koní dobyvatelů se stopy žádných věd najít nedají. Naštěstí tak dramatické to zase nebylo. Dochovaly se tisíce hliněných tabulek s texty literárními, hospodářskými, politickými (například známé Chammurapiho zákony), historickými (chronologie vládců), s matematickými vzorci a příklady, s poznatky lékařskými a - pro nás to hlavní - astronomickými.

Ilustrační foto...
Obr.: Sumerská hliněná tabulka, zdroj: Wikipedie

Zatím nejsou všechny rozluštěny a ani z těch, které své tajemství již vydaly, není patrné, jak staré dané znalosti jsou - velmi často šlo o přepis mnohem starších originálů. Za vlády již zmiňovaného krále Chammurapiho (1800 př.n.l.) pravděpodobně vznikla „astronomická příručka“, z obsahu které se zachoval jen zlomek na dvou tabulkách z Aššurbanipalovy knihovny. Více zde. Samotný originál příručky však vycházel z ještě mnohem starších poznatků. Podle těchto tabulek probíhá středem nebeské klenby rovník, nad nímž panuje bůh Anu. Severně od něj je obratník Enlilův a jižně obratník Eův. Dále jsou tu údaje o východu hvězd a souhvězdí. První názvy dali Sumeřané čtyřem souhvězdím, charakterizujícím jednotlivá roční období patrně někdy kolem roku 3000 př. n.l. Jsou jimi Nebeský býk pro jaro, Velký lev pro léto, Štír pro podzim a Kozoroh pro zimu. Není náhodou, že vám něco připomínají - později (asi 13. stol. př.n.l.) z tohoto základu vzniklo 12 zvířetníkových souhvězdí se jmény, která až na dvě výjimky (dnešní Panna bývala Brázdou a Skopec Čeledínem) užívají dodnes. Na druhé tabulce jsou také záznamy o pozorování Slunce, Měsíce a planet. Opět narážíme na problém „od kdy“, ale jisté je, že na Blízkém východě již dlouho před počátkem našeho letopočtu znali lidé Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn - samozřejmě pod vlastními jmény.

Ilustrační foto...
Obr.: Souhvězdí Lev (a Měsíc s halem); zdroj – Instantní pozorovatelna 18, snímek Pavla Karase

Přesuňme se však do starověké Anglie. Tam byla zanechána snad nejpopulárnější „astronomická“ stopa vůbec – Stonehenge. Přes veškerou pozornost, které se Stonehenge dostávalo a dostává, moc důkazů o skutečném účelu stavby neexistuje – ostatně ze samotných kamenů se mnoho vyčíst nedá a ani jejich okolí mnoho neprozradilo. Na místě současné kamenné stavby původně stávala dřevěná svatyně. Náboženský účel nepochybně měla i její kamenná podoba – vždyť nebeských jevů využívali odpradávna nejrůznější kněží ke svým obřadům. Proč mluvím o nebeských jevech? Cituji část článku Josefa Kořenského z roku 1916 (celý článek na http://druid.euweb.cz/texty/stonehenge.htm):

„Posouditi orientaci dávnověkých staveb anglických vzal si za úkol kromě zmíněného egyptologa Sir Norman Lockyer, nepřednější astrofyzik mezi hvězdáři nynější doby, a uložil výsledky svého pozorování ve zvláštním spise „Stonehenge and other British Stone Monuments” již r.1906. Dle Lockyerových měření zaujímal oltářní kámen salisburyjské pláně takové místo, aby na ně dopadly paprsky časným jitrem letního slunovratu. Té chvíle stál zajisté velekněz před nejsvětějším místem kamenného chrámu, vítal nové období roční s vyjasněnou tváří a pozdravoval první paprsek letního solstitia slavným obřadem náboženským.“

“Výmluvnými svědky tvrzení Lockyerova jsou u rozvalin chrámu Slunce ještě další dva balvany. Nejvýše trčí ze země menhir, jenž leží asi 50 metrů před největším kruhem a má název Ukazatel. V řeči lidu slove buď Poiner nebo HeleStone. Slovo Hele odvozují někteří vykladatelé od názvu Heol, Haul, tj. slunce, protože slunečná koule vznáší se nad tímto monolithem, když za svého východu dne 21. června vrhá paprsky na oltář. Spojíme-li tento pevný bod se středem oltářního kamene, obdržíme přímku, jež se kraje paprskem zmíněného slunovratu. Za našich časů nevychází však již slunce v těch místech, jako před sty a tisíci lety, odchýlivši se od místa, v jakém vstávalo, když byla svatyně zakládána a stavěna, ale vychází teď trochu více na východ. Odchylka ta byla oběma badateli změřena co nejúzkostlivěji a z odchylky vyšlo pak výpočtem najevo, že založení chrámu Slunce spadá do doby 1680 před Kristem. Rozvaliny památné té svatyně dočkaly se tedy ctihodného věku téměř 3600 let.“Působivé, že? V závěru článku uvádím ještě pár zajímavých odkazů k této stavbě.

Ilustrační foto...
Obr.: Stonehenge - nákres pravděpodobné situace pozorování Slunce a Měsíce v původním Stonehenge a jeho současná podoba; zdroje - http://druid.euweb.cz/texty/stonehenge.htm a http://bufu7.blog.cz/0605/stonehenge

Za další tisíce let starou stopou se podívejme do Číny. Oproti astronomickým poznatkům Sumerů nebo megalitům ve Stonehenge je to stopa sice poněkud nevýrazná, ale určitě ne nezajímavá. Ve skutečnosti jde po Mezopotámii o druhý nejstarší písemný záznam astronomických pozorování – vlastně záznamy. Žádná „astronomická příručka“, ale množství zajímavých záznamů v mnoha různých knihách – například kniha kanonických textů Šang-šu obsahuje první zmínku o povinnostech dvorních astronomů včetně již minule popsaném promeškaného zatmění Slunce a jeho následcích. Další astronomické poznámky obsahují mnohé dynastické kroniky. Konkrétně - první záznam o pozorování zatmění Měsíce pochází z roku 1361 př.n.l., o pozorování zatmění Slunce z roku 1216 př.n.l. a v roce 1100 př.n.l. byl Ču-Kongem vypočítán sklon ekliptiky – ostatně, použil k tomu gnómon, o kterém jsem psala v minulém díle. Tentokrát vám přináším i jednoduchý nákres toho, jak funguje.

Ilustrační foto...
Obr.: Gnómon ; zdroj - http://www.observatory.cz/vystavy/slunce/2-historie.php

Do Číny před počátkem našeho letopočtu a nejen tam se ještě mnohokrát vrátíme. „Astronomické botky“ zanechaly i v takto vzdálených dobách na naší planetě otisků víc, než se do jednoho nebo dvou článků vejde. A nedá se říci, že by šlo o nudné stopování !

Související: Stopy astronomie I.


Stonehenge - další odkazy


Zdroje

Věra Bartáková

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Prečo Sovieti prehrali „bitku“ o Mesiac? II.
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 54
Ilustrační foto...
Seminář majitelů a konstruktérů amatérských
Ilustrační foto...
Devadesátiny Jožky Dolečka
Ilustrační foto...
Cruithne -- podivný společník Země
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691