Do redakční pošty nám dorazil jeden zajímavý email, jakže správně skloňovat některé astronomické a kosmonautické názvy...
Dobrý den,
pod článkem na IAN se rozvinula krátká diskuze o skloňování a rodu planet aúřadů. Poslal jsem dotaz na jazykovou poradnu a oni mi odpověděli. Myslím, že odpověď by se mohla zařadit na IAN jako článek.
V reakci chybí výčet planet a jejich rody a skloňování. Většinou je to tak,že u boha je jen jeden tvar: Merkur, Merkura, rod mužský; u planety jsoumožné oba tvary: Merkur, Merkura i Merkuru, rod mužský.
Vlastimil Malý
Vážený pane Malý,
odpovědi jsou vepsány pod jednotlivé otázky:
Existuje nějaké jednotné pravidlo pro určení rodu (cizích slov)?
při přejímání cizích slov do češtiny dochází k jejich nutnému začlenění dočeského skloňovacího systému. Děje se tak převážně podle zakončení vevyslovované podobě. Jména, která jsou ve výslovnosti zakončená na měkkou souhlásku se řadí buď k rodu mužskému, nebo ženskému (ten hokej - ta tramvaj). Často se zpočátku stává, že se konkrétní jméno užívá obourodě, přitom časem některý z rodů zvítězí. Tak tomu bylo vpřípadě výrazu displej, dnes se užívá výlučně jen rod mužský. Nebo můžedojít k tomu, že oba rody koexistují. To platí u slovu image. Dalšímfaktorem, který má vliv na rod přejatých slov, jsou jejich domácíekvivalenty a významově nadřazená slova (např. podle zakonečení vevýslovnosti "to tsunami" pod vlivem českého ekvivalentu "ta vlna" umožnilofungování slova "tsunami" i v ženském rodě). Na základě řečeného je zřejmé,že jde o poměrně složitý proces s nejednoznačnými, někdy protichůdnýmikritérii. Jazykovědci nemohou stanovit žádné pravidlo, které by o rodu nověpřejímaných nebo cizích slov rozhodovalo; o rodu vždy rozhodnou mluvčí tímzpůsobem, že slovo začnou v určité podobě používat. Proto taková slovaobvykle nebývají v příručkách kodifikována hned po svém proniknutí dočeštiny a slova málo frekventovaná nebo jinak specifická (názvy planetek) sepředmětem zájmu nestanou ani po delší době.
Jak se skloňuje NASA?
Rod zkratek bývá takový, jaký se vžije, a obecná pravidla se taktéž podatnedají. U zkratek zakončených na -A zpravidla vítězí rod ženský (i vpřípadech jako ÚDA – Ústřední dům armády). U řady zkratek rod kolísá: WHOprozkoumalo podle zakončení na -O, ale i WHO prozkoumala podle významu‚Světová zdravotnická organizace‘. Významové hledisko se uplatňuje např. utajné policie: se zkratkami KGB, StB zacházíme většinou jako s femininy.Vliv na rod zkratky má tedy opět zakončení ve výslovnosti a zároveň rodpodstatného jména ve zkratce zastoupeného, často také její zástupnépodstatné jméno (synonymum, slovo významově nadřazené). Zkratku NASAdoporučujeme používat jako podstatné jméno rodu ženského: je zakončena na"-a" (typ žena), zástupné jméno "organizace" je taktéž rodu ženského.
Raketoplán Columbia?
Opět platí výše stanovená "pravidla". V tomto případě stojí ovšem proti sobězakončení ve výslovnosti (ta Columbia) a zástupné podstatné jméno (tenraketoplán). Za přípustné bychom tedy považovali tyto typy zacházení:"Columbia odstartovala" a "Raketoplán Columbia odstartoval." (viz i komentářníže).
Záleží na tom jestli použiji spojení "úřad NASA" nebo jen "NASA"?
Ano, v případě užití tzv. opěrného podstatného jména (úřad, raketoplán,vozítko) je zkratka či cizí název po něm následující vždy v 1. pádě, tvarpříčestí se pak vždy shoduje s tímto opěrným podstatným jménem. Právě tímtozpůsobem, tzn. použitím opěrného substantiva, bývá často problémnejednoznačného rodu zkratky nebo cizího slova často řešen. Takové řešení jevšak náležité pouze tehdy, není-li v textu výskyt např. slova Columbianatolik častý, že by neustálé opakování opěrného jména "raketoplán" působilostylisticky nevhodně.
Údaje o skloňování planet Sluneční soustavy naleznete v běžně dostupnýchpříručkách (Pravidla pravopisu aj.), pro názvy nejrůznějších planetek platí"pravidla" o zakončení ve výslovnosti, zástupného a opěrného podstatnéhojména.
S pozdravem
Martin Beneš
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury – jazyková poradna
