Když budete třít ruce o sebe, vznikne teplo. Podobný mechanismus tření je zřejmě klíčový při tvorbě ledových gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus.
Slapové síly působí na trhliny v ledu, takže se v těchto místech ledové kry třou o sebe a vzniká dostatek tepla na to, aby se část ledu přetvořilo na ledový gejzír, tvořený vodní párou a krystalky ledu.
| |
 | | Obr.: Celkový pohled na měsíc Enceladus. |
| |
| |
Francis Nimmo z University of California a jeho kolegové spočítal množství tepla, které by mohlo při tření vznikat a zjistili, že je ho opravdu dost na to, aby vyvolalo chocholy vodní páry a ledu. Podobné útvary již mnohokrát pozorovala sonda Cassini. Aktivní oblast se nachází v okolí jižního pólu měsíce Enceladus. Tento region je teplejší než zbytek povrchu a je typický velkými prasklinami, označovanými názvem „tygří pruhy“.
Hlavním viníkem celého procesu je ale planeta Saturn. Měsíc Enceladus obíhá okolo planety po mírně eliptické dráze, takže je někdy k planetě blíže a někdy dále. Slapové síly Saturnu pak způsobují pohyb ledových bloků v řádu desítek centimetrů. Bloky o sebe třou a tím vzniká teplo, které vyvolá chocholy vodní páry a ledových krystalků, které sahají do velkých výšek nad povrch Enceladu. Taková teorie je velmi elegantní, neboť na rozdíl od jiných nevyžaduje přítomnost kapalné vody blízko povrchu měsíce. Teplo vzniklé třením je dostačující na to, aby se led vypařoval směrem nahoru do kosmického prostoru, podobně jako je tomu u komet.
| |
 | | Obr.: Slapové síly Saturnu způsobují pohyb ledových bloků, které o sebe třou a tím vzniká teplo, které vyvolá chocholy vodní páry a ledových krystalků, které sahají do velkých výšek nad povrch Enceladu. |
| |
| |
Teorie nicméně předpokládá, že pod tlustou vrstvou ledu se může skrývat kapalný oceán vody. Ten umožňuje pohyb ledových bloků. Pokud by se pod ledovou skořápkou nacházel namísto vody pevný povrch, slapové síly by nedokázaly vyvolat natolik velký pohyb, aby vznikalo dostatek tepla. Přítomnost vodního oceánu pod vrstvou ledu zatím prokázána nebyla a tak nová teorie stojí na křehkých základech. Již dřívější studie odhadují tloušťku ledové skořápky minimálně na 5 kilometrů.
| |
 | | Obr.: Ledový vulkanismus v jižní části Enceladu. Foto: Cassini |
| |
| |
Související články:
