Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Planeta Země III

Tentokrát do jeskyní na jihu Moravy.

Vydáte-li se „za humna“, znamená to, že domů sice máte „co by kamenem dohodil“, ale přeci jen to pro vás není každodenní cesta. Pro nás, Severočechy, je takovým výletem za humna návštěva jižní Moravy - místa s naprosto odlišným krajinným rázem. Geologické podloží severních Čech je převážně pískovcové, s trochou nadsázky lze říci, že o vápenec tu téměř nezavadíte. A jižní Morava? Nejunikátnější krasové území ve střední Evropě! Má rozlohu 92 kilometrů čtverečních a tvoří jej převážně „měkký“ devonský vápenec, po tisíciletí rozrušovaný vodní erozí. V současnosti je na území Moravského krasu známo více než 1100 jeskyní, ale dalšími neméně úchvatnými krasovými jevy jsou různé závrty, propadání, propasti (tu největší z nich zná každé malé dítě), komíny, ponorné řeky….

Ilustrační foto...
Obr.: Macocha, zdroj: http://www.topbicycle.com/H-Macocha.htm

Jestliže jsem České Švýcarsko nazvala rájem trempů, nezbývá než Moravský kras označit jako ráj speleologů. Naštěstí si ale speleologové nenechávají všechny krásy jen pro sebe a tak zde zcela civilně můžete navštívit Punkevní nebo Kateřinskou jeskyni, Balcarku nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně (viz zde). Kromě nich je vstup možný i do několika mělkých, denním světlem osvětlených jeskyní – tady bez průvodců a davů dychtivých návštěvníků - Jáchymky, Pekárny, Kostelíku, Kolíbky a dalších. A budete-li mít štěstí, podaří se vám možná i vmáčknout se mezi jeskyňáře, kteří občas nějakého nadšence z řad pozemských červíků mezi sebe přiberou. Nám se to před lety úplnou náhodou podařilo a navštívili jsme Amatérskou jeskyni.

Ilustrační foto...
Obr.: Amatérská jeskyně, zdroj: tenzor.cz/prvnimbkg/jeskyne/morava/amaterska.htm

Celý systém má délku 30 km a převýšení 200 m, my se „prošli“ jen maličkou částí (asi 5 km). Do jeskyně jsme vstoupili uměle proraženou štolou do Pustého žlabu v tzv. Nové Amatérské jeskyni. To, co následovalo, bylo určitě tím nejdobrodružnějším, co jsme kdy zažili – brodění jezírkem, klouzání po mazlavém blátě, přelézání balvanů, protahování úzkými štolami. A to, co jsme viděli, bylo nepochybně tím nejúchvatnějším, co jsme kdy viděli - tady nejste od té podzemní krásy odděleni žádným chodníčkem, máte ji po obou stranách, u nohou i těsně nad hlavou. Kam nezamíří světlo vaší baterky, tam je černo… Malou ukázku vám mohu poskytnout alespoň jedním vypůjčeným odkazem.

Ilustrační foto...
Obr.: Kruhatka Matthiolihom, zdroj: moravskykras.com

Jižní Morava ani samotný Moravský kras není samozřejmě pouze podzemí. 60% povrchu pokrývají lesy, převážně listnaté dubo-habrové, ale najdete zde i javory, jeřáby, lípy … Pestrá skladba rostlin a živočichů odpovídá pestrosti prostředí – od slunných luk přes vlhká chladná lesní údolí až po zcela svérázná jeskynní místa. Vyskytují se tu rostliny nejen chráněné jako například koniklec velkokvětý nebo kosatec nízký, ale i světové unikáty. Takovým je na dně propasti Macocha kvetoucí vzácná kruhatka Matthioliho, která neroste nikde jinde na světě. Ze živočišné říše je zde doma například výr velký, množství netopýrů a vrápenec malý i velký, kuňka ohnivá, ještěrka lesní… Chcete-li si o bohatosti fauny a flóry udělat lepší obrázek, zkuste se podívat na stránky Moravského krasu.

Jižní Morava je také velmi významným archeologickým nalezištěm – například přímo v Brně na Stránské skále a Červeném kopci sídlili naši předci (homo erectus) již před 500 000 lety . Další důkazy po osídlování brněnské kotliny jsou staré 50 000 let (homo sapiens sapiens). Jižněji položené Věstonice jsou proslavené svojí Venuší (asi 25 000 let). Přímo v jeskyních se také našly cenné důkazy o osídlení : v jeskyni Kůlna po vůbec nejstarším osídlení člověkem neandrtálským (120 000 let), v jeskyni Pekárka rytiny koní a bizonů na kostech zvířat, starých 11 000 - 13 000 let a takových nálezů je mnohem více. Mohla bych pokračovat přes dobu železnou, Kelty, stěhování národů, Velkou Moravu…, ale vydalo by to na samostatný a velmi dlouhý článek. A tak radši uzavřu tuto kapitolu pohledem do minulosti zcela nedávné – na Lednicko-valtický areál . Více v odkazu.

Ilustrační foto...
Obr.: Lednicko-valtický areál, zdroj: lednicko-valticko-a-podyji.turistik.cz

Jde o lidskou rukou upravenou krajinu o ploše 165 kilometrů čtverečních – největší umělecky upravený krajinný celek na světě (od r.1996 v seznamu kulturních památek UNESCO)! Zahrnuje v sobě hospodářsky využívané plochy (sady, rybníky), stavby (Apollonův chrám, Minaret, Akvadukt, Vodárna, Obelisk…) a čistě krajinné prvky (lesíky, louky). Až na jedinou výjimku (Lednické rybníky) tu nenajdete žádnou naučnou stezku, což sice ztěžuje pohyb po areálu, ale na druhou stranu zvyšuje zážitek z každého dalšího nalezeného dílku této pestré skládanky.

Jižní Morava je kraj nesmírně bohatý přírodním bohatstvím a kulturními památkami, můj článek jen naznačuje její skutečné kouzlo. Je to taková malá duhová perla naší planety.

Věra Bartáková

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Vesmír na prodej!
Ilustrační foto...
THEMIS zamíří do vesmíru – online v IAN
Ilustrační foto...
Jedno hodně kulaté výročí
Ilustrační foto...
Rozdvojená Kleopatra
Ilustrační foto...
Expedice Úpice 2001 -- díl dva
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691