Planeta Země III

Vydáte-li se „za humna“, znamená to, že domů sice máte „co by kamenem dohodil“, ale přeci jen to pro vás není každodenní cesta. Pro nás, Severočechy, je takovým výletem za humna návštěva jižní Moravy - místa s naprosto odlišným krajinným rázem. Geologické podloží severních Čech je převážně pískovcové, s trochou nadsázky lze říci, že o vápenec tu téměř nezavadíte. A jižní Morava? Nejunikátnější krasové území ve střední Evropě! Má rozlohu 92 kilometrů čtverečních a tvoří jej převážně „měkký“ devonský vápenec, po tisíciletí rozrušovaný vodní erozí. V současnosti je na území Moravského krasu známo více než 1100 jeskyní, ale dalšími neméně úchvatnými krasovými jevy jsou různé závrty, propadání, propasti (tu největší z nich zná každé malé dítě), komíny, ponorné řeky….

Obr.: Macocha, zdroj: http://www.topbicycle.com/H-Macocha.htm

Jestliže jsem České Švýcarsko nazvala rájem trempů, nezbývá než Moravský kras označit jako ráj speleologů. Naštěstí si ale speleologové nenechávají všechny krásy jen pro sebe a tak zde zcela civilně můžete navštívit Punkevní nebo Kateřinskou jeskyni, Balcarku nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně (viz zde). Kromě nich je vstup možný i do několika mělkých, denním světlem osvětlených jeskyní – tady bez průvodců a davů dychtivých návštěvníků - Jáchymky, Pekárny, Kostelíku, Kolíbky a dalších. A budete-li mít štěstí, podaří se vám možná i vmáčknout se mezi jeskyňáře, kteří občas nějakého nadšence z řad pozemských červíků mezi sebe přiberou. Nám se to před lety úplnou náhodou podařilo a navštívili jsme Amatérskou jeskyni.

Obr.: Amatérská jeskyně, zdroj: tenzor.cz/prvnimbkg/jeskyne/morava/amaterska.htm

Celý systém má délku 30 km a převýšení 200 m, my se „prošli“ jen maličkou částí (asi 5 km). Do jeskyně jsme vstoupili uměle proraženou štolou do Pustého žlabu v tzv. Nové Amatérské jeskyni. To, co následovalo, bylo určitě tím nejdobrodružnějším, co jsme kdy zažili – brodění jezírkem, klouzání po mazlavém blátě, přelézání balvanů, protahování úzkými štolami. A to, co jsme viděli, bylo nepochybně tím nejúchvatnějším, co jsme kdy viděli - tady nejste od té podzemní krásy odděleni žádným chodníčkem, máte ji po obou stranách, u nohou i těsně nad hlavou. Kam nezamíří světlo vaší baterky, tam je černo… Malou ukázku vám mohu poskytnout alespoň jedním vypůjčeným odkazem.

Obr.: Kruhatka Matthiolihom, zdroj: moravskykras.com

Jižní Morava ani samotný Moravský kras není samozřejmě pouze podzemí. 60% povrchu pokrývají lesy, převážně listnaté dubo-habrové, ale najdete zde i javory, jeřáby, lípy … Pestrá skladba rostlin a živočichů odpovídá pestrosti prostředí – od slunných luk přes vlhká chladná lesní údolí až po zcela svérázná jeskynní místa. Vyskytují se tu rostliny nejen chráněné jako například koniklec velkokvětý nebo kosatec nízký, ale i světové unikáty. Takovým je na dně propasti Macocha kvetoucí vzácná kruhatka Matthioliho, která neroste nikde jinde na světě. Ze živočišné říše je zde doma například výr velký, množství netopýrů a vrápenec malý i velký, kuňka ohnivá, ještěrka lesní… Chcete-li si o bohatosti fauny a flóry udělat lepší obrázek, zkuste se podívat na stránky Moravského krasu.

Jižní Morava je také velmi významným archeologickým nalezištěm – například přímo v Brně na Stránské skále a Červeném kopci sídlili naši předci (homo erectus) již před 500 000 lety . Další důkazy po osídlování brněnské kotliny jsou staré 50 000 let (homo sapiens sapiens). Jižněji položené Věstonice jsou proslavené svojí Venuší (asi 25 000 let). Přímo v jeskyních se také našly cenné důkazy o osídlení : v jeskyni Kůlna po vůbec nejstarším osídlení člověkem neandrtálským (120 000 let), v jeskyni Pekárka rytiny koní a bizonů na kostech zvířat, starých 11 000 - 13 000 let a takových nálezů je mnohem více. Mohla bych pokračovat přes dobu železnou, Kelty, stěhování národů, Velkou Moravu…, ale vydalo by to na samostatný a velmi dlouhý článek. A tak radši uzavřu tuto kapitolu pohledem do minulosti zcela nedávné – na Lednicko-valtický areál . Více v odkazu.

Obr.: Lednicko-valtický areál, zdroj: lednicko-valticko-a-podyji.turistik.cz

Jde o lidskou rukou upravenou krajinu o ploše 165 kilometrů čtverečních – největší umělecky upravený krajinný celek na světě (od r.1996 v seznamu kulturních památek UNESCO)! Zahrnuje v sobě hospodářsky využívané plochy (sady, rybníky), stavby (Apollonův chrám, Minaret, Akvadukt, Vodárna, Obelisk…) a čistě krajinné prvky (lesíky, louky). Až na jedinou výjimku (Lednické rybníky) tu nenajdete žádnou naučnou stezku, což sice ztěžuje pohyb po areálu, ale na druhou stranu zvyšuje zážitek z každého dalšího nalezeného dílku této pestré skládanky.

Jižní Morava je kraj nesmírně bohatý přírodním bohatstvím a kulturními památkami, můj článek jen naznačuje její skutečné kouzlo. Je to taková malá duhová perla naší planety.