Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Kongresové dojmy

Koncem minulého týdne skončilo v Manchesteru 24. Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). My jsme si zvykli tuto vrcholnou astronomickou akci nazývat kongresem, a tak mi promiňte, že se odchyluji od přesné terminologie. Jaképak by to byly dojmy valně shromažďovací?

Ilustrační foto...Ale k věci: historii kongresů najdete v minulém čísle našich novin (komu by to nestačilo, upozorňuji, že existuje dokonce celá kniha o historii IAU, s dost mastnou cenou). Astronomické kongresy byly a jsou vždy směsí "pravé vědy", pracovních jednání i diplomatických vyjednávání. A tomu samozřejmě připočítejme nesčetné množství vzájemných kontaktů, rozhovorů (pravda, často hodně povrchních nejen z důvodů jazykových) a podnětů pro každého, kdo se do této megaakce zapojí. Letošního kongresu se mělo podle dodaných dokumentů zúčastnit téměř 2000 astronomů, z nichž odhadem dobrá třetina byli lidé pozvaní, tedy nečlenové IAU. Pravda, nikdy jsem jich tolik pohromadě neviděl, ale při vrcholných jednáních kongresu i při kulturních akcích, jako byl koncert Liverpoolské filharmonie, jich do tohoto počtu moc nechybělo.

Kdo očekává, že právě na takovém kongresu jedna astronomická senzace stíhá druhou, musí být zklamán. Podobně jako na olympijských hrách bývá světových rekordů nemnoho, i v astronomickém světě po letech jen tu a tam zaslechneme, že "v Manchesteru na kongresu IAU poprvé zveřejnili... dojednal se projekt..." Převratné objevy a interpretace se zkrátka sdělují světu ještě zatepla a nečeká se, až se každé tři roky sejde astronomický sněm. To ale neznamená, že věda tu paběrkuje. Při příležitosti kongresu se pořádají sympozia či kolokvia s takovou tématikou, která je samozřejmě aktuální a jež zaujme hodně astronomů. Letos bylo takových sympozií pět:

  • číslo 201 -- Nová kosmologická data a hodnoty základních parametrů;
  • číslo 202 -- Planetární soustavy ve vesmíru;
  • číslo 203 -- Současné pohledy na fyziku Slunce a heliosféru;
  • číslo 204 -- Extragalaktické infračervené záření pozadí a jeho kosmologické důsledky;
  • číslo 205 -- Galaxie a jejich součásti při vysokém úhlovém rozlišení.
K tomu připočítejme 14 různých společných diskusí (rozuměj: obvykle jednodenní zasedání několika sekcí IAU ke zvolenému tématu, sestávající z krátkých příspěvků a "nástěnek" -- posterů), speciální zasedání s tématem "Astronomie pro rozvojové země", tři pozvané přednášky -- tak taková byla vědecká část tohoto kongresu.

Je myslím jasné, že není v silách jednotlivce vše absolvovat, byť by se "jen" rozdvojil. Já jsem se zúčastnil části sympozia 201, zejména když se uznávané autority (Rees, Trimbleová, Peebles) pokoušely shrnout současné poznatky v oboru. Zaujalo mne tvrzení, že vlastně už nyní vstupujeme do doby, kdy základní kosmologický parametr -- Hubblovu konstantu -- známe s nejistotou pouze asi 10 procent. Jenže nejde jen o zjištění hodnoty konstanty s jistou statistickou chybou, jde též o potlačení systematických chyb. Jak známo, právě jedním z hlavních úkolů Hubblova kosmického dalekohledu bylo zjištění velikosti této konstanty s desetiprocentní přesností. A výsledek? Pěti různými metodami se dospělo k výsledku 74 plus mínus 3 plus mínus 7 km/s/Mpc. První hodnota chyby udává chybu statistickou, druhá je odhadem systematické nepřesnosti.

Ilustrační foto...Hodně času jsem strávil na symposiu 202 o planetárních soustavách ve vesmíru. Což o to, zajímavostí tu bylo dost -- teoretici se předháněli v prezentaci nejrůznějších modelů. Bylo to působivé -- ty křivky, závislosti a všechna ta fyzika či chemie uvnitř. Jenže trochu skepse nezaškodí: jakmile přijdou data pro srovnání s realitou, mnohé modely se vytratí do nenávratna. Ale určitě přijdou další nové teorie. A jistě i nová data, z nichž ovšem mnohá budou také falešná. Zkrátka běžný kolotoč "model -- fakta -- model...", který patří k vědě už dlouho. O planetách mimo naši soustavu se rozepíši někdy později, teď jen myšlenka, která mi připadá pozoruhodná: "Když jsme objevili extrasolární planety, přestali jsme rozumět naší vlastní sluneční soustavě." Autor: Pawel Artymowicz z observatoře ve Stockholmu.

Píši-li především o dojmech z kongresu, pak jeden z největších: pozvaná přednáška profesora Roberta Kirshnera na téma: Zrychlující se vesmír? Důkazy ze supernov. Byla to naprosto báječná přednáška svým obsahem i provedením, na ní jste se určitě ani na chvilku nemohli nudit. Škoda jen, že není zachycena jako video -- byl by to skvělý příklad všem, kteří chtějí na vysoké úrovni a přesto přístupně popularizovat vědu.

Ke kongresu nerozlučně patří pracovní jednání podle oborů v jednotlivých komisích. Zúčastnil jsem se zasedání komise 46 (původně se jmenovala "Vyučování astronomii", nyní je přejmenována na "Astronomické vzdělávání a rozvoj"). Po pravdě řečeno, byl jsem jednáním zklamán. Spíše reference o činnosti než promyšlené koncepce do budoucna, stálé přesvědčování přesvědčených (tj. účastníků), že astronomie je důležitá pro rozvoj vzdělanosti i vědeckého stylu myšlení (trénovali si funkcionáři komise své projevy pro politiky, až jim to budou někdy někde přednášet?). Jinde byla tato pracovní jednání asi přece jen více "pracovní", někde se snad i pohádali...

A co společenská stránka? Ano, byl tu skvělý koncert, příjemné přijetí u primátoru Manchesteru a také úvodní neformální recepce s prezentací Encyklopedie astronomie a astrofyziky (to bude za pár let docela rozsáhlé dílo, které uvítá každý astronom: už šetřete, stojí pár set liber). A také výlet na rádiovou observatoř v nedalekém Jodrell Banku, kde jste mohli spatřit nejen velký plně pohyblivý radioteleskop o průměru 70 metrů, který se tak výrazně prosadil v počátcích kosmonautiky, ale i jeho legendárního tvůrce Sira Bernarda Lovella, živého, čilého a věčně usměvavého. Znáte příběh tohoto radioteleskopu a trápení, které s ním měl právě Bernard Lovell? Někdy příště se k němu vrátíme, rozhodně stojí za to.

Nakonec jen vzpomenu to, co již víte: za šest let se toto vše (byť v jiných kulisách a s trochu jiným ansámblem) odehraje v Praze. V roce 2006 zažijeme astronomický kongres hodně zblízka. Věřím, že i naše noviny přispějí k tomu, aby si i široká astronomická veřejnost přišla na své.

Zdeněk Pokorný

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Letní trojúhelník aneb příběh tří hvězd
Ilustrační foto...
Dawn: zrušeno!
Ilustrační foto...
Astronomické praktikum ve Zlíně
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 90
Ilustrační foto...
Nový snímek Krabí mlhoviny
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691