Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Stopy astronomie I

O skutečně prvním pozorování oblohy samozřejmě nic nevíme. Nakonec - kdo ví, kdy přesně začal být člověk člověkem? A kdo první z těchto lidí zvedl oči k obloze? Doba prvních lidských pozorování nebeských dějů je odhadována na 50 000 let, důkazy však chybí.

První astronomické stopy jsou otisknuty v půdě více než 6 000 let staré. Nejsou příliš výrazné a není zřejmé, která z nich je ta skutečně nejstarší. Nalézají se v Číně, Egyptě, Indii a oblastech bývalé Mezopotámie. Jsou jimi zařízení nazývaná gnómon, zpočátku snad obyčejné dřevěné tyče zabodnuté kolmo do země, později kamenné obelisky s jehlanovitou špicí. Stáčení, zkracování a prodlužování stínu takového gnómonu ukazovalo nejen na plynutí času během dne, ale také umožnilo určit světové strany, roční dobu a později i sklon ekliptiky. Zdokonalením gnómonu vznikl tzv. indický kruh a sluneční hodiny. A také triquetrum, první přístroj na měření polohy hvězd. Více na stránkách Historické sekce ČAS.

Ilustrační foto...
Obr.: Astrolábium, zdroj: http://ihned.cz

Pátrání po dalších stopách byla mravenčí práce. Co z toho mála nálezů je skutečně „astronomické“, co je zkresleno přáním objevitelů a co jsme naopak přehlédli nebo nepochopili? Jako ukázku zajímavých ale nejistých astronomických stop přináším jeden kamenný váleček ze starověkého Sumeru. Ale zaměřme se raději na stopy jistě vedoucí až k naší úchvatné astronomické současnosti. Nikoho asi nepřekvapí, že další velmi výraznou astronomickou šlápotu najdeme v Egyptě. Od jejího vzniku uplynulo necelých 5 000 let. Souvisí podobně jako gnómon se sluncem, ale tentokrát jde o znalost přesné doby oběhu Země kolem Sluncem. Ta je základem tzv. Slunečního kalendáře. Pravda, sluneční kalendář nevznikl pouze v Egyptě, známy jsou další čistě solární nebo solárně-lunární kalendáře, všechny jsou však mladší. Některé velmi výrazně mladší - to je i případ aztéckého Slunečního kamene nazývaného také "Cuahuxicalli" (Nádoba orla), který zde uvádím pro ilustraci. Více informací na lingvistika.mysteria.cz.

Ilustrační foto...
Obr.: Piedra del sol – sluneční kámen Aztéků. Zdroj: es.wikipedia.org

Egyptský sluneční kalendář určil délku roku na 365 dní, přitom 360 dnů bylo rozděleno do 12 měsíců po 30 dnech a zbývajících 5 dní se považovalo za nešťastné a kalendář s nimi nepočítal. Velmi zajímavé je srovnání těchto 360 dní a 12 měsíců s dělením kružnice na 360 stupňů a 12 třicetistupňových dílů a se vztahem k obzoru a 12 zvířetníkovým souhvězdím. Roční období byla tři a odpovídala zemědělským obdobím během roku – záplavy, setí a růst, sklizeň - každé tedy po dobu čtyř měsíců. Ostatně spojení zemědělských činností s astronomickými jevy je jistě mnohem staršího data. Například záplavy na Nilu byly spojovány s novým východem Síria (jemuž v té době říkali Sotis) poté, co nebyl přibližně 70 dní pozorovatelný.

Než opustíme starověké břehy Nilu musíme se samozřejmě zastavit u pyramid. Nejstarší z nich, stupňovitá, byla postavena kolem roku 2 600 př. n. l. a patřila králi Džoserovi . Těm pozdějším už stavitelé vyhladili boky do známého jehlanovitého tvaru, jedno však mají společné všechny – jsou orientovány podle světových stran. Jakým způsobem to egyptští geodeti prováděli není známo, ale jako nejpravděpodobnější se jeví právě použití již popsaného gnómonu.

Ilustrační foto...
Obr.: Džoserova pyramida, zdroj: cs.wikipedia.org

Na závěr naší první cesty za astronomií minulosti se ještě jednou vraťme do Číny. Odtud pochází první písemné záznamy o konjunkci planet (2461 př.n.l.), první katalog komet (2296 př.n.l.), první záznamy o rozdělení hvězdné oblohy do souhvězdí i první záznamy o zatmění Měsíce a Slunce. Nešlo ovšem o čistě astronomické záznamy v dnešním smyslu, spíš o záznamy důležitých náboženských a společenských událostí. Například o poslední zmiňované události, zatmění Slunce, víme ze zápisu o popravě dvou dvorních astronomů, kteří v roce 2137 př.n.l. nesplnili svou povinnost a neohlásili zatmění císaři. Pokud tedy někdy budete žehrat na neuvěřitelné nesmysly, jakými krmí uši důvěřivých občanů současná astrologie, vzpomeňte na to, že ve starověké Číně vedla tato „věda?“ k rozvoji astronomie a záznamům pozorování, které nemají jinde obdobu! Můj pohled na ni je díky tomu o něco tolerantnější.


Zdroje:

Věra Bartáková

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Galaktické lego
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 26
Ilustrační foto...
Celý svět na vašem počítači
Ilustrační foto...
Velmi blízký gama záblesk
Ilustrační foto...
Phoenix odstartuje v sobotu k Marsu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691