Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Česká vlajka nad Paranalem

Česká republika se stala ke konci dubna oficiálně členem Evropské jižní observatoře (ESO).

Česká republika se ke konci dubna stala oficiálním členem Evropské jižní observatoře. I když se této události nevěnoval nikdo z českých sdělovacích prostředků ani ostatních astronomických serverů (vyjímaje krátké zmínky na serveru komety.cz), jedná se o jednu z největších událostí v historii české astronomie.

Čeští astronomové v žádném případě nebudou mít nyní snazší přístup k pozorovacímu času na dalekohledech ESO ani snazší pozici při hledání zaměstnání v ESO. Každý pozorovací program musí projít velmi přísným a náročným schvalovacím procesem a je to tak dobře. Jedině tímto způsobem si ESO zachovává mimořádně vysokou efektivnost práce a to nejen na vlajkové lodi – interferometru VLT, který je dnes nejlepším astronomickým přístrojem světa a svou kvalitou strčí do kapsy i Hubblův kosmický dalekohled. Ne nadarmo se ESO říká "továrna na vědu". Jedna sekunda na dalekohledu VLT sice stojí euro, na druhou stranu je na základě pozorování z ESO publikováno na 600 vědeckých prací ročně!

Ilustrační foto...
Obr.: Dalekohledy VLT v Chile

Náš vstup do ESO nebude znamenat okamžité zvýšení počtu Čechů ve strukturách ESO. Zatím v Evropské observatoři dlouhodobě působí jen jeden Čech – Dr. Stanislav Štefl. Co tedy vstup do ESO přinese? Především se k zakázkách na stavbu přístrojů dostanou také české firmy a členství v ESO je rovněž otázkou velké prestiže české astronomie. Připomeňme, že například Polsko, Slovinsko, Maďarsko, pobaltské státy, Rakousko členy ESO nejsou. Členem není ani Slovensko, jehož vstup rozhodně nelze v nejbližších letech očekávat, k čemuž jistě významně přispívá i fakt, že ve svém hlavním městě nemá žádné funkční astronomické pracoviště (hvězdárnu nebo planetárium), což je světová rarita.

Vše ostatní - počínaje počtem českých zaměstnanců a konče úspěšně schválenými pozorovacími programy záleží pouze na nás. Potřeba bude především posílat do ESO studenty a mladé astronomy, kteří se naučí efektivně pracovat a získají tolik potřebné zkušenosti a kontakty.

Vstup do ESO nebyl jednoduchý

Přístupová smlouva mezi Českou republikou a Evropskou jižní observatoří byla podepsána koncem minulého roku. ČR se pak stala členem k 1. lednu 2007 s jednou podmínkou. Do 120 dní musí republika schválit přístupovou smlouvu v legislativním procesu. Schválení v roce 2006 se nepovedlo z důvodů vleklé politické krize po červnových volbách do poslanecké sněmovny. Do 1. čtení v Poslanecké sněmovně se smlouva dostala 14. března na 13. schůzi. Poté putovala do zahraničního výboru sněmovny a do druhého čtení 21. března 2007.

Ilustrační foto...
Obr.: Kresba: European Extremely Large Telescope (EELT)

Dalším krokem byl Senát, který smlouvu projednal 19. dubna a nakonec 24. dubna podepsal přístupovou smlouvu prezident republiky. Smlouva pak byla uložena na ministerstvu zahraničních věcí ve Francii. Tím celý proces skončil a naše země se stala pravoplatným členem Evropské jižní observatoře se všemi povinnostmi a právy.

Přístupovou smlouvu a text, který obdrželi senátoři si můžete stáhnout zde (formát: doc, zdroj: senat.cz).

Česká vlajka tak zavlála nejen přes administrativními sídly organizace ale s trochou nadsázkou i nad observatořemi La Silla (čti la sija) a Cerro Paranal (čti serro paranal) v Chile. Na druhé z nich sídlí vlajková loď ESO - soustava čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope) s průměrem 8,2 metrů. Třetím místem je Llano de Chajnantor (čti džano de čachnantor), kde vyrůstá největší světová síť radioteleskopů ALMA. Budoucím velkým projektem je European Extremely Large Telescope (EELT). Dalekohled by měl být hotov v roce 2017 a bude stát 800 milionů euro (24 miliard korun). Zrcadlo bude mít průměr 42 metrů a bude sestaveno z 906 šestiúhelníkových segmentů, každý s průměrem 1,45 metrů. Podrobnosti jsme vám přinesli v samostatném článku zde.

Současní členové ESO aneb evropská astronomická elita

Ilustrační foto...

Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Německo, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Zvláštní postavení má Chile, jakožto hostitelská země.


Související odkazy:

Petr Kubala

| Zdroj: ESO a Parlament ČR IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Úpické hvězdy
Ilustrační foto...
Obloha v prosinci
Ilustrační foto...
Messenger u Venuše
Ilustrační foto...
Návod na použití vesmíru V
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky XXI
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691