Nové snímky a výsledky z průletu sondy New Horizons kolem Jupiteru zveřejnili vědci dnes večer na tiskové konferenci.
Nové fotografie zachycují Velkou rudou skvrnu v atmosféře Jupiteru, jeho měsíce i nenápadné prstence. New Horizons prolétl okolo největší planety sluneční soustavy ve vzdálenosti 2,2 milionů km 28. února letošního roku. Sonda ovšem výsledky posílá na Zemi průběžně a nějakou dobu rovněž trvá, než je vědci alespoň částečně zpracují. Právě proto prvomájové zveřejnění dalších výsledků jistě nebylo poslední.
| |
 | Obr.: Celkový pohled na Jupiter. Kliknutím na obrázek získáte snímek ve větším rozlišení. |
| |
| |
Celkem New Horizons provedl na 700 pozorování a zpět na Zemi zaslal do teď okolo 70% dat. Vědci také průlet velmi úspěšně využili k testování přístrojů. Není divu, vždyť průlet okolo Jupiteru je jedinou možností jak aparaturu otestovat před klíčovým průletem okolo Pluta v roce 2015. Daty z průletu jsou astronomové nadšení a na sondu patřičně hrdí.
| |
 | Obr.: Měsíc Io na snímku ze sondy New Horizons. Na severu je patrný vysokých chochol ze sopečné erupce. Io je geologicky nejaktivnějším objektem ve sluneční soustavě. |
| |
| |
New Horizons umožnil vůbec poprvé zblízka spatřit „rudého juniora“ Narozdíl od Velké rudé skvrny je rudý junior relativně novým a velmi proměnlivým úkazem v atmosféře Jupiteru. Rudý junior je asi o polovinu menší oproti Velké rudé skvrně, neboli má velikost asi 70% průměru Země. Asi rok před příletem začala bouře červenat. Vědci proto chtějí z výsledků mimo jiné zjistit proč junior mění barvu.
| |
 | Obr.: Patrné změny na povrchu měsíce Io. Levý snímek pořídila sonda Galileo v roce 1999 a pravý snímek sonda New Horizons o osm let později. |
| |
| |
Sonda také přinesla nové záběry a poznatky o prstencích Jupiteru. Největší planeta sluneční nemá tak výrazné prstence jako Saturn, dokonce je nejde ani spatřit ze Země a byly objeveny až kosmickými sondami. Nové snímky ze sondy New Horizons pomohou lépe pochopit dynamiku prstenců a vliv vnitřních měsíců Metis a Adrastea.
| |
 | Obr.: Rodinná fotografie čtyř největších měsíců planety Jupiter. |
| |
| |
„Vidíme, jak se prstence rapidně mění během týdnů a měsíců“, říká Jeff Moore z NASA. Sonda se také zaměřila na čtyři největší měsíce planety. Na Io spatřila výraznou sopečnou aktivitu. Io je znám jako nejvíce geologicky aktivní objekt sluneční soustavy. New Horizons zaznamenal „chocholy“ prachu a plynu, které byly až 320 km vysoké. Stranou nezůstal ani ledový měsíc Europa. Pod tlustou vrstvou ledu by se mohl nacházet globální oceán. Jak tlustá je ale ona ledová vrstva? Pomoci s odpovědí mohou data z průletu sondy New Horizons.
Americká sonda New Horizons byla vypuštěna 19.ledna 2006 a jejím úkolem je výzkum Pluta a několika těles Kuiperova pásu planetek. K Plutu má sonda dorazit 14. července 2015.
Rozcestník, podrobnosti a další informace najdete v článku zde.