New Horizons u Jupiteru V

Nové fotografie zachycují Velkou rudou skvrnu v atmosféře Jupiteru, jeho měsíce i nenápadné prstence. New Horizons prolétl okolo největší planety sluneční soustavy ve vzdálenosti 2,2 milionů km 28. února letošního roku. Sonda ovšem výsledky posílá na Zemi průběžně a nějakou dobu rovněž trvá, než je vědci alespoň částečně zpracují. Právě proto prvomájové zveřejnění dalších výsledků jistě nebylo poslední.

Obr.: Celkový pohled na Jupiter. Kliknutím na obrázek získáte snímek ve větším rozlišení.

Celkem New Horizons provedl na 700 pozorování a zpět na Zemi zaslal do teď okolo 70% dat. Vědci také průlet velmi úspěšně využili k testování přístrojů. Není divu, vždyť průlet okolo Jupiteru je jedinou možností jak aparaturu otestovat před klíčovým průletem okolo Pluta v roce 2015. Daty z průletu jsou astronomové nadšení a na sondu patřičně hrdí.

Obr.: Měsíc Io na snímku ze sondy New Horizons. Na severu je patrný vysokých chochol ze sopečné erupce. Io je geologicky nejaktivnějším objektem ve sluneční soustavě.

New Horizons umožnil vůbec poprvé zblízka spatřit „rudého juniora“ Narozdíl od Velké rudé skvrny je rudý junior relativně novým a velmi proměnlivým úkazem v atmosféře Jupiteru. Rudý junior je asi o polovinu menší oproti Velké rudé skvrně, neboli má velikost asi 70% průměru Země. Asi rok před příletem začala bouře červenat. Vědci proto chtějí z výsledků mimo jiné zjistit proč junior mění barvu.

Obr.: Patrné změny na povrchu měsíce Io. Levý snímek pořídila sonda Galileo v roce 1999 a pravý snímek sonda New Horizons o osm let později.

Sonda také přinesla nové záběry a poznatky o prstencích Jupiteru. Největší planeta sluneční nemá tak výrazné prstence jako Saturn, dokonce je nejde ani spatřit ze Země a byly objeveny až kosmickými sondami. Nové snímky ze sondy New Horizons pomohou lépe pochopit dynamiku prstenců a vliv vnitřních měsíců Metis a Adrastea.

Obr.: Rodinná fotografie čtyř největších měsíců planety Jupiter.

„Vidíme, jak se prstence rapidně mění během týdnů a měsíců“, říká Jeff Moore z NASA. Sonda se také zaměřila na čtyři největší měsíce planety. Na Io spatřila výraznou sopečnou aktivitu. Io je znám jako nejvíce geologicky aktivní objekt sluneční soustavy. New Horizons zaznamenal „chocholy“ prachu a plynu, které byly až 320 km vysoké. Stranou nezůstal ani ledový měsíc Europa. Pod tlustou vrstvou ledu by se mohl nacházet globální oceán. Jak tlustá je ale ona ledová vrstva? Pomoci s odpovědí mohou data z průletu sondy New Horizons.

Americká sonda New Horizons byla vypuštěna 19.ledna 2006 a jejím úkolem je výzkum Pluta a několika těles Kuiperova pásu planetek. K Plutu má sonda dorazit 14. července 2015.

Rozcestník, podrobnosti a další informace najdete v článku zde.