Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Upgrade Hubbla

Skupina nadšenců -- vědců, inženýrů i techniků amerického raketoplánu, věří, že lze poměrně nenáročným způsobem zvětšit průměr zrcadla Hubblova kosmického dalekohledu na celých osm metrů. Bláznivá myšlenka? Nikoli!

Ilustrační foto...Tuším, že Švejk hovoří o jednom bláznivém muži, který se domníval, že uprostřed Země leží druhá planeta, která je větší než ta naše. Tak nějak mohou na první pohled vypadat plány na zásadní rekonstrukci jedné z nejlepších kosmický laboratoří, dosud téměř posvátného Hubbla. Jeho hlavní sběrnou plochou je už přes deset roků zrcadlo o průměru jen o něco větší než dva metry. Dvacáté narozeniny však může dalekohled oslavit už jako osmimetr."Hubblův kosmický dalekohled by se zrcadlem o průměru osm metrů dokázal sledovat planety o velikosti Země u hvězd do vzdálenosti kolem třiceti světelných roků," praví se ve zcela seriozní studii organizované pracovníky Johns Hopkins Univerity. Dokonce by mohl provést jednoduché ohledání spektra těchto objektů a tedy například zjistit přítomnost volného kyslíku.

Vylepšený Hubble, označovaný HST10x, samozřejmě sehraje důležitou roli i v celé řadě dalších aplikací -- například by se podíval do doby, kdy ve vesmíru teprve vznikaly galaxie. S velkým zrcadlem by také dokázal sledovat cefeidy -- vynikající indikátory vzdáleností -- až 100 milionů parseků daleko. Tedy pětkrát dál než dnes. (1 parsek = 3,26 světelného roku.)

Výpočty naznačují, že by měl oproti současnosti o dvě a půl magnitudy lepší dosah a více než šestkrát lepší úhlovou rozlišovací schopnost. Například obdobu známého "hlubokého pohledu", na jehož pořízení musel exponovat totéž políčku během deseti dní po 150 oběhů kolem Země, bude potřebovat nejvýše několik hodin. "Je přitom evidentní, že rozšíření HST na osmimetrový dalekohled je proveditelné a nepříliš nebezpečné, jak se původně myslelo, a bude stát jenom polovinu ceny nové, stejně veliké observatoře."

Ilustrační foto...

K rekonstrukci, která samozřejmě není bez špetky rizika, se může přistoupit až po uplynutí dnes plánované aktivní dráhy družice, kolem roku 2010. Klíčem k úspěchu je rozkládací, lehké kruhové zrcadlo vyrobené například z nepoužitého disku pro Very Large Telescope na chilské hoře Paranal. Sklo by se upravilo na tloušťku pouhé dva milimetry a jeho správný tvar by poté zajistilo několik tisíc řízených servomotorků. "Ovládat pět tisíc čidel bude samozřejmě komplikované, ale na druhou stranu zajistí dostatečnou kontrolu vlnoplochy a v případě sekundárního zrcadla i souosost," říká se v publikované zprávě.

Ilustrační foto...Před instalací nové zrcadla astronauti nejdříve sérií malých explozí oddělí dnešní tubus (někde nad dvojicí slunečních panelů) od zbytku observatoře. Poté instalují nový štít, zrcadlo a vymění vědecká zařízení. Celá rekonstrukce si vyžádá nejméně čtyři výstupy do kosmického prostoru, jednotlivé úkony opravářů se však nebudou lišit od úkolů, které se plánují při stavbě Mezinárodní kosmické stanice.

Po přestavbě zhruba o jeden a půl tuny vyšší hmotnost observatoře však zřejmě poněkud ovlivní stabilitu na oběžné dráze a také její navádění na cíl. Především několik hledáčků bude mít oproti současnosti menší zorné pole. Dalekohled se bude na vybrané objekty natáčet poněkud pomaleji a navíc vzroste jeho brždění o řídké vnější vrstvy zemské atmosféry. Druhý handicap by snad mohl vyřešit malý, iontový motorek.

Tým řady odborníků tudíž celou, na první pohled divokou rekonstrukci považuje za proveditelnou. Navíc

  • Hubblův současný tubus lze snadno odstranit, aniž bychom poškodili zbytek observatoře.
  • Experti na lety raketoplánu považují výstupy do kosmického prostoru za přijatelné.
  • Z projektu Velmi velkého dalekohledu jsou k dispozici tři skleněné disky o průměru 8,2 metru, jejichž využití značně zredukuje nezbytný čas i cenu i případné riziko neúspěchu.
  • Navýšená hmotnost observatoře a také posun těžiště zhruba o 1,25 metru je stále ještě v mezích únosnosti současného kontrolního systému.
  • Dynamika nové observatoře je přijatelná.
  • Dopad na tepelné poměry je minimální, pouze dvojice slunečních baterií bude pracovat v prostředí asi o dvacet stupňů teplejším.
  • Hubblovy jemné navigační senzory zvládnou v nové konfiguraci sledovat vybrané cíle, pouze se výrazně omezí jejich zorné pole.
  • Zvýšené brždění o řídkou atmosféru si vyžádá periodické zásahy raketoplánu nebo připevnění menšího raketového systému.
"Design, vývoj a konstrukci jednotlivých komponentů půjde zvládnout během pěti až devíti roků, v závislosti na finančních prostředcích i dříve," hovoří se ve studii. "Celková cena přitom bude výrazně nižší než polovina ceny nové observatoře."

Zbývá tedy překonat jediný problém: naprostý nezájem. NASA na zajímavé studii nijak nespolupracovala a v dlouhodobých plánech možná přestavba dalekohledu také nijak nefiguruje. Agentura všechny své síly (a peníze) věnuje Kosmickému dalekohledu nové generace (NGST), který se do vesmíru vydá někdy po roce 2007.

Šance na změnu postoje jsou minimální. Navíc existuje i řada hlasů proti: Například v době, kdy by Hubble mohl dostat nové zrcadlo, bude řada jeho kritických komponentů za hranicí životnosti. V roce 2010 budou staré skoro tři desetiletí! Cena za jeho přestavbu, včetně výměny klíčových dílů, tak vyskočí na 400 až 500 milionů dolarů, což značně snižuje atraktivitu celého projektu. Otázka, do kterého hnízda vložíme omezené zdroje peněz, zda do stavby nové, elegantní observatoře, nebo opravy stárnoucího dalekohledu, je tak zatím zodpovězena.

Jiří Dušek

| Zdroj: HST10x Group a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pozorovatelna 61
Ilustrační foto...
Česká Republika v ESA!
Ilustrační foto...
Žeň objevů 1999 - díl druhý
Ilustrační foto...
Hypernova na vlastní oči
Ilustrační foto...
Jména pro nové Uranovy měsíce
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691