Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Návraty druhé dámy

Před 21 lety prošla perihelem snad nejznámější kometa nesoucí označení 1P/Halley. Její návrat byl dlouhou dobu očekáván a poprvé byla spatřena asi tři a půl roku před průchodem perihelem. Na počest jejího návratu napsal Vladimír Železný zajímavou knížku s názvem Návraty první dámy. A jestliže se Halleyova kometa může honosit označením první dáma, tak druhá dáma mezi kometami by byla jistě kometa Encekova, která projde letos perihelem.

Kometu objevil v Paříži 17.1.1786 francouzský lovec komet Pierre Francois André Méchain (1744-1804), jemuž je připisován objev nebo spoluobjev deseti dalších komet. Kometa se v době objevu nacházela v souhvězdí Vodnáře a její jasnost byla asi 5 magnitud. K potvrzení objevu došlo o dva dny později, kdy kromě objevitele spatřil kometu i Charles Messier (1730-1817). Kometa se však na obloze rychle blížila ke slunci a tak se nepovedlo udělat žádná další pozorování, natož pak určit dráhu.

Podruhé byla kometa objevena až za téměř deset let, kdy ji v Anglii jako objekt o jasnost asi 5.5 magnitudy v souhvězdí Labutě spatřila 7. listopadu 1795 Caroline Herschelová (1750-1848). Objev potvrdil její bratr, slavný William Herschel, který kometu dokonce spatřil okem. Naposled byla při tomto návratu kometa spatřena 29. listopadu. Ovšem ani tentokrát nestačila pozorování k tak přesnému určení dráhy, aby si astronomové povšimli, že jde o kometu s velmi krátkou periodou oběhu.

Třetí objev připadnul neúnavnému hledači komet, který si na své konto připsal téměř čtyři desítky objevů (26 z těchto objevených komet nese jeho jméno) a to samozřejmě vizuálně. Řeč je o francouzovi jménem Jean Louis Pons (1761-1831), který své první komety objevil jako vrátný marseillské hvězdárny a díky svému nadání u této profese nezůstal, ale dotáhnul to až na ředitele hvězdárny ve Florencii. Kometu Encke spatřil 20.10.1805 v souhvězdí Velké medvědice, kdy její jasnost byla asi 5.5 magnitudy. Za zmínku jistě stojí, že o dvacet dnů později objevil další kometu a to dnes již zaniklou kometu 3D/Biela. Kometa ovšem nenese jeho jméno neboť šlo pouze o objevení v jednom z jejich návratů.

Po několik návratů byla kometa ztracená až ji 27.11.1818 objevil opět Pons. Její jasnost byla 8 magnitud a nacházela se v souhvězdí Pegasa. Pons se však do životopisu komety Encke nezapsal jen dvěma jejími objevy, ale také tím, že si povšimnul, že tyto dva objevy pravděpodobně patří stejné kometě. Definitivně to potvrdil až německý matematik a fyzik Johann Franz Encke (1791-1865), který ztotožnil všechny čtyři předchozí objevy. Dnes tak nese kometa jeho jméno a je to jedna z výjimek, kdy kometa nenese jméno po svém objeviteli.

Encke rovněž předpověděl, že kometa projde znovu perihelem 24.5.1822. Podle Enckeovy efemeridy se ji pokoušel nalézt Johann Elert Bode (1747-1826), ale neměl úspěch. Kometa byla v tu dobu pravděpodobně příliš slabá. Povedlo se to až 2.6.1822, kdy ji poblíž předpovězené pozice nalezl ředitel paramattské hvězdárny ve Španělsku Charles Rümker.

Od té doby je kometa sledována pravidelně a s pomocí velkých dalekohledů ji v dnešní době lze bez problémů najít i v okolí afelia tedy nejvzdálenějšího bodu její dráhy.

Enckeova kometa není zajímavá jen díky spletité historii jejího objevu, ale i z jiných hledisek. Například její oběžná doba (3.30 roku) je mezi kometami vůbec nejkratší a tak si pohled na tuto kometu můžeme dopřát velmi často. Kometa se také může docela dost přiblížit Zemi. Například mezi lety 2000 a 2100 se k nám kometa na méně než půl astronomické jednotky přiblíží hned devětkrát, nejblíže to bude 3.7.2063, kdy nás od ní bude dělit vzdálenost jen 0.16 AU. Ještě více než k Zemi se Enckeova kometa blíží k planetě Merkur a to hlavně díky tomu, že perihel její dráhy leží velmi blízko dráhy planety. V uvedeném období se na méně než půl astronomické jednotky přiblíží kometa Merkuru hned osmnáctkrát a tři setkání budou dokonce těsnější než 0.1 AU. Nejblíže to bude 18.11.2013, kdy tělesa bude dělit vzdálenost 0.026 AU.

Za to, že je téměř při každém návratu možné Enckeovu kometu sledovat vizuálně, jistě vděčíme také tomu, že se v perihelu dostává blízko ke Slunci, konkrétně na 0.34 AU. Dráhu komety si můžete prohlédnout na obrázku, kde je znázorněna společně s drahami planet Merkur, Venuše, Země a Mars a s drahami asteroidů (2212) Hephaistos a (6063) Jason (dráha komety Encke je červeně). A proč zrovna asteroidy Hephaistos a Jason? Jednoduše proto, že jejich dráhy jsou velmi podobné dráze komety Encke a vše nasvědčuje tomu, že tato tělesa mají společný původ.

Ilustrační foto...
Obr.:

Ovšem asteroidů, které patří do "rodiny" komety Encke, by na obrázku mělo být znázorněných víc, protože jde o opravdu početnou skupinu, která pravděpodobně vznikla při rozpadu velké komety před 20.000 až 30.000 lety. Podle současných pozorování však je kometa Encke jediným aktivním členem této početné rodiny, ostatní tělesa už vyhasla. Kromě větších těles sem ale nálěží i obrovská spousta tělísek malých velikostí, které vytváří velmi rozptýlený proud meteorického roje Taurid. Jde sice o dost slabý roj, ale pozorovatele jistě potěší častá přítomnost bolidů. Roj má dvě hlavní větve - severní je starší a maximum má v polovině listopadu. U jižní, mírně bohatší větve, nastává maximum počátkem listopadu. Rovněž velká část malých meteorických částic kupících se v rovině ekliptiky a vytvářející zodiakální světlo pravděpodobně souvisí s kometou Encke a její početnou rodinou. A ještě jedno zajímavé těleso musím v tomto výčtu zmínit. Pravda, samotné těleso už neexistuje, ale následky jeho činnosti jsou patrné i dnes, téměř po sto letech. Mluvím o tělese, které v roce 1908 způsobilo Tunguzskou katastrofu a které pravděpodobně pochází rovněž z obří komety, jež dala vzniknout kometě Encke.

Zajisté už teď se mnou budete souhlasit, že označení "druhá dáma", Enckeově kometě náleží právem. A to jsem se ještě nezmínil o tom, že její mateřská kometa pravděpodobně výrazně zasáhla do dějin Země tak, že způsobila poslední dobu ledovou nebo k ní alespoň přispěla.

Letošní návrat do perihelu, kterým kometa projde 19. dubna, je již 61. pozorovaný, čímž tato kometa vyniká nad ostatními. Kometu lze spatřit přibližně do poloviny dubna, kdy bude pravděpodobně jasnější šesté magnitudy, ovšem její elongace není nejpříznivější, proto je potřeba ji začít hledat hned po setmění. I když bude její jasnost relativně vysoká, její nalezení nebude rozhodně snadnou záležitostí. Pozorování bude znesnadňovat jak ne zcela temná obloha, tak malá výška nad obzorem a také vzhled komety. Ta totiž bývá dosti difúzní (viz. snímek) a tak se dá snadno přehlédnout.

Ilustrační foto...
Obr.: Zdroj: www.astrostudio.at

Podmínky tedy nebudou zrovna ideální, ale za pokus o nalezení komety to stojí! Díky své velmi krátké oběžné době totiž kometa rychle ztrácí těkavé látky a tak se rychle vyčerpává. V budoucnosti se tak může stát naprosto neaktivním tělesem, které se pro vizuální pozorování stane nedostupným. O tom, že takový osud nemusí být příliš vzdálený, svědčí některé studie opírající se o dlouhodobá pozorování komety a koneckonců i tělesa z "rodinného kruhu", která již takový osud postihl.

O tom, že jde rozhodně o zajímavou kometu, svědčí také to, že se na ni podívala spousta špičkové astronomické techniky, včetně Hubbleova kosmického teleskopu, 10-ti metrových Keckových dalekohledů nebo osmimetrů VLT. Značnou pozornost jí v letech 2003 a 2004 věnoval také kosmický infračervený kosmický teleskop Spitzer, z jehož pozorování se povedlo určit velikost jádra komety. Delší osa měří 2.3 kilometru, kratší 1.7 km. Kolem těchto hodnot se zhruba pohybují i velikosti určené dříve jinými metodami. Jeden ze snímků, které Spitzerův teleskop pořídil, je níže. Kometa se v té době nacházela 2.6 AU od Slunce (2 AU od teleskopu). Snímek s expoziční dobou 130 sekund, byl pořízen 23.6.2004 a ukazuje kometu s jí vyvrženým materiálem.

Ilustrační foto...
Obr.: Zdroj: www.spitzer.caltech.edu/Media/releases/ssc2005-04/ssc2005-04a.shtml

Pokud se vám tuto zajímavou kometu nepodaří spatřit na vlastní oči, nezoufejte. I tak ji můžete sledovat téměř v reálném čase. V období od 26. dubna do 30.dubna bude totiž procházet zorným polem koronografu C3 na sondě SOHO. A snímky z této sondy jsou volně dostupné na této adrese . Kromě komety se 26. dubna do zorného pole koronografu dostane i planeta Merkur. Pro zájemce o nalezení komety vizuálně, přikládám ještě efemeridu.

Roman Maňák

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Výběrové řízení
Ilustrační foto...
Krása
Ilustrační foto...
Hvězdář o hvězdářích -- Per aspera ad astra
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 20
Ilustrační foto...
Vzhůru ke dnu!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691