Leonardo da Vinci 02. 04. 2007 | Zdroj: (viz konec článku) :: 660. vydání Před 555 lety 15. dubna 1452 se narodil Leonardo da Vinci... Pokud by vás napadlo udělat si takový malý průzkum a ptát se v něm na „slavná jména“, nejspíš byste byli překvapeni množstvím správných odpovědí na otázku, kdo je (byl) Leonardo da Vinci. Ne každý by už asi věděl, kdy se tento umělec a vědec vlastně narodil, ale vybavit si jeho nejznámější obraz nebo namátkou kresbu pitvy či nákres helikoptéry, by nezvládl jen málokdo. O životě a díle Leonarda da Vinci toho bylo napsáno tolik, že opakovat i tady známá fakta by nemělo velký smysl. Pro zájemce uvádím alespoň jeden odkaz.
Zastavme se pro změnu u několika už méně známých Leonardových „odkazů“.
| |  | | Obr.: Portrét Leonarda da Vinci. |
| | | |
Zlatý řez
Tento pojem začal užívat právě Leonardo. Znají ho určitě všichni, kteří se setkali o něco víc než v základní míře s matematikou či malířstvím. Zlatým řezem je zde myšleno jakési ideální rozdělení. Promítá se snad do všeho – počínaje geometrií a algebrou ( Fibonaciho posloupnost – viz zde) přes architekturu, výtvarné umění či hudbu až k biologii. Leonardo sám se jím zabýval například u modelů mnohostěnů, přizpůsobil mu kompozici několika svých obrazů, ale dílem, vytvořeným pouze pro demonstraci významu zlatého řezu, je Vitruvian, postava v kruhu. Leonardo ji pojmenoval po římském architektovi Vitriviusovi, který míry odvozoval z rozměrů těla (např. 4 dlaně jsou 1 stopa, 24 dlaní tj. 6 stop je rovno výšce muže a také rozpětí paží je rovno výšce muže...). Vitruvian je jakýsi ideál či průměr lidských proporcí, jeho pupek, střed opsané kružnice, dělí délku jeho těla v poměru zlatého řezu. Délky jeho končetin jsou také v poměru odpovídajícímu zlatému řezu...
„ Vzájemný poměr najdeme nejenom v číslech a rozměrech, ale také ve zvucích, krajinách, časech a místech a vůbec v každé formě energie.“
| |  | | Obr.: Vitruvian. Zdroj: Wikipedia |
| | | |
Kodex Leicaster (Hammerský)
V roce 1994 jej za „pouhých“ 30 milionů dolarů koupil Bill Gates :), zapůjčil jej ale muzeu umění v Seatllu. Jde o soubor 64 archů o rozměrech 30 x 22 cm. Obsahuje Leonardovy poznatky a nákresy týkající se zejména vlastností kapalin a světla (např. přirovnává vlny na vodní hladině ke zvuku a světlu, popisuje základní vlastnosti tekutin). Ale najde se zde i několik astronomických poznatků – popis způsobu změření skutečného průměru slunce pomocí dírkové komory (Leonardo naprosto věřil v heliocentrickou soustavu), vysvětlení modré barvy atmosféry a také popelavého svitu Měsíce :
"Měsíc je neprůhledné a pevné těleso a kdyby byl naopak průhledný, nepřijímal by světlo slunce. Měsíc nemá světlo sám od sebe, ale slunce osvětluje takovou jeho část, jakou vidí. Z této zářící části vidíme tolik, kolik ona vidí z nás. A jeho noc přijímá tolik záře, kolik mu propůjčují naše vodstva tím, že mu odrážejí obraz slunce, který se zrcadlí ve všech (vodách), jež vidí slunce a lunu. Měsíc je studený a vlhký."
| |  | | Obr.: Leonardovy poznatky a nákresy. |
| | | |
Jsme-li u astronomie, podívejme se také na jeho názor na tehdy tolik rozkvetlou astrologii: „ Je to podvodné umění, pomocí něhož si lze u hlupáků vydělávat na živobytí.“ A nemluvil jen tak do větru. Vycházel z podrobných rozborů chyb a nesrovnalostí, jichž se astrologové prokazatelně dopouštěli.
Malé ohlédnutí pro geology
Leonardo byl fascinován vodou. Vytvořil velmi rozsáhlé dílo o vodní erozi, napsal Knihu dešťů s popisem koloběhu vody. Naprosto nesouhlasil s rozšířeným názorem, že ulity mořských živočichů, nalézající se na úpatí hor, tam vynesla biblická potopa světa. Správně usoudil, že nynější hory byly před dávnými časy dnem moří a ulity zapadly do písku poté, co jejich obyvatelé zahynuli. Dokonce poznal, že se jednotlivá geologická období měnila: „Lombardské zkameněliny mají čtyři úrovně a podobně všechny ty, jež vznikly v několika obdobích.“ To vše 3 století před tím, než ke stejným poznatkům dospěl i zbytek lidstva....
Leonardovy spisy obsahovaly přibližně 1 300 listů. Téměř polovina z nich je nenávratně ztracena. Přesto jde o dílo natolik obsáhlé, že jeho studiem se zabývají samostatné vědecké projekty. Vybrat jen pár ukázek bylo poněkud smělé – nelze v nich dostatečně ukázat celou šířku Leonardova nadání. Pokud vás můj výběr z Leonardova díla neuspokojil, mohu jen doporučit vlastní studium, jde o neuvěřitelně zajímavé čtení...
A na závěr ještě několik Leonardových citátů:
- „Pravda byla vždy jen dcerou času."
- „Člověk svobodný poslouchá lépe.“
- „Zkušeností je dokázáno, že ten, kdo nikdy nedůvěřuje, bude podveden.“
Zdroj:
Věra Bartáková
 |
| Komentáře ke článku | 2007-04-05 | Karel Šula |
|
|
Pozdravuji tímto mojeho bráchu z Brna,který mi dal
doporučení .
|
|
|
| zobrazit ostatní komentáře (celkem 6) |
 |
| 
