Stručně z kosmonautiky XXXI

Slovo úvodem

Uplynulý měsíc bohužel na starty nebyl moc bohatý. Kdy odstartuje raketoplán se ještě neví. Ovšem byl bohatý na přísliby a naděje do budoucna. NASA poskytla finance pro rozvinutí počáteční fáze programu Osiris. Takže je možné, že za několik let budeme sledovat odběr vzorků z blízkozemního asteroidu. No a co nás čeká v příštích několika týdnech? Spousta startů, další kosmický turista, (možná) start raketoplánu... Zájemce o vesmír bych mohl snad potěšit zprávou o chystaném periodiku o chystaných akcích (přednášek, výstav, dnů otevřených dveří atd.) spjatých s kosmonautikou a astronomií.

BepiColombo schválen

V posledním vydáním SzK jsem nezmínil ještě jednu důležitou událost a tou je schválení evropsko-japonské mise BepiColombo. V pátek 23.2 ho schválila komise SPC ( Science programme committee). Sonda by měla odstartovat v roce 2013 a po průletech kolem Měsíce i Venuše přilétne k Merkuru, který bude zkoumat. Sonda by se dala rozdělit na celkem dva samostatné moduly a každý se bude pohybovat na jiné oběžné dráze. Ten první bude obíhat ve výšce 400 – 1500 km a bude primárně zkoumat povrch. Druhý bude na dráze 400 – 12 000km. Jeho úkolem bude výzkum magnetosféry. Původně měl být součástí sondy i přistávací modul. Od toho se později bohužel z finančních důvodů opustilo. U Merkuru bude sonda od roku 2019, tedy zhruba šest let po vypuštění.

Obr.: Kresba sondy BepiColombu u Merkuru, zdroj:ESA

Start rakety Falcon

Opravdu velkou pozornost příznivců kosmonautiky přilákal druhý start rakety Falcon. První start tohoto nosiče společnosti Spacex proběhl před rokem a to neúspěšně. Prohlášení ambiciózní společnosti byla veliká, ovšem realizace je něco jiného. Po jednodenním odkladu přeci jen 21.března ve 2 hodiny a 10 minut středoevropského času zvedl Falcon z rampy. To téměř i předtím, ale počítače vyhodnotili chybu a i po zážehu byl start přerušen. A to je opravdový technický oříšek. Vraťme se ke startu. Celý první stupeň pracoval naprosto bezchybně, následovalo odpojení prvního a zážeh druhého stupně. Ten ovšem začal vykazovat odchylku, která se postupem času zvětšovala. A po pěti minutách a pěti sekundách od startu se nakonec přestala telemetrie vysílat informace. Náklad tedy nedosáhl orbitální rychlosti a následně shořel v zemské atmosféře. Sebevědomí zástupci společnosti i tak hovořili o úspěchu. I když cílem bylo vynesení nákladu na požadovanou oběžnou dráhu. Podle pozdějšího vyjádření Elona Muska byl neúspěch způsoben kolizí prvního stupně s motorem druhého stupně při oddělování.

Obr.: Pohled na motor druhého stupně Kestrel a odhozený aerodynamický kryt (dole). zdroj: Spacex

Přehled startů za měsíc březen

Uskutečnily se celkem tři starty. Nejprve 9.3 odstartovala úspěšně z Cape Canaveralu raketa Atlas 5 v konfiguraci 401. Ta vynesla celkem 9 technologických družic. Za dva dny, tedy 11.3 startovala z Kourou Ariane-5 v konfiguraci ECA s družicemi Skynet-5A a Insat-4B. Také úspěšně. Bohužel start rakety Falcon společnosti Spacex kvůli závadě na druhém stupni byl neúspěšný. Útěchou za nepříliš bohatý březen nám může být výhled na následující měsíce, kde o kosmické starty nebude nouze.

Ve zkratce

USA

- Modul Node 2 má svoje jméno. Studenti z USA vybrali modulu jméno Harmony, což v překladu snamená samozřejmě: harmonie nebo soulad. Podobné propagační akce, kde mohou studenti pojmenovat nějaké kosmické zařízení nejsou ojedinělé. Dříve se podobným způsobem vybíralo i jméno pro marsovské rovery Spirit a Opportunity.

Rusko

-Ruský kosmodrom Svobodnyi bude uzavřen, lépe řečeno zakonzervován. Více informací přineseme později.

Evropa

- 24. března otestovala italská společnost CIRA svůj prototyp bezpilotního raketoplánu. Zařízení, které nazývají velice střídmě – USV (unmanned space vehicle) bylo speciálním balónem vyneseno do výšky 21 km odkud bylo odpoutáno a následoval vlastní let.
-Podle informací ESA bude startovat první exemlář evropské zásobovací lodi ATV (automated transfer vehicle) s názvem Jules Verne startovat na podzim. Start bude uskutečněn speciálně modifikovanou raketou Ariane-5 z kosmodromu Kourou.
-V roce 2005 se vinou poruchy na nosiči nepodařilo vynést družici CryoSat pro pozorování ledůvců. Právě ledovce jsou sledovány ve spojitosti s globálním oteplováním a ztráta vědecká družice byla i z vědeckého pohledu opravdu velká. Nicméně se už staví druhý exemplář CryoSat-2, jehož start je předběžně naplánován na rok 2009

Obr.: Kresba družice CryoSat, zdroj: ESA

Kosmonautika na IAN

Instantní galerie 26 – to nejlepší z MRO II

Kdy poletí raketoplán?

Prolítněte se nad povrchem Marsu!

Harmonie Mezinárodní kosmické stanice

Space Shuttle

Přípravy lodi Orion úspěšně pokračují

New Horizons u Jupiteru IV

Sojuz bude startovat z Kourou

Starší díly Stručně z kosmonautiky najdete zde