Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jména pro nové Uranovy měsíce

Minulý rok nám přinesl objev hned čtyř nových měsíců planety Uran. Zatímco jeden z nich ještě stále čeká na potvrzení nálezu, zbylé tři již dostaly svá jména.

Ilustrační foto...První dva souputníky Uranu objevil jako hvězdičky čtrnácté velikosti slavný astronom William Herschel v roce 1787 -- šest let poté, co nalezl samotný Uran. Tyto dva měsíce s poloměrem téměř osm set kilometrů dostaly sličná jména Oberon a Titánia, podle Shakespearovy komedie "Sen noci svatojánské". Přejete-li si je spatřit na vlastní oči, měli byste mít na paměti, že je k tomu zapotřebí dalekohled o průměru objektivu minimálně dvacet centimetrů.

Další dva měsíce Uranu odhalil jiný William, tentokrát Lassell v roce 1851. Ten se při jejich pojmenovávání nechal inspirovat postavami z básně "Utopená kadeř" Alexandra Popeho, a tak dostaly jména Umbriel a Ariel. Uranovu čtyřku souputníků doplnil v roce 1948 Gerard Kuiper o měsíc s názvem Miranda. Jméno dostal podle další postavy ze Shakespearova díla, tentokrát z dramatu Bouře.

Tím ale nastal astronomům z pozemských observatoří v objevování měsíců vzdáleného Uranu utrum. Opravdovou žeň objevů totiž rozpoutala až sonda Voyager 2, která si v lednu roku 1986 dala s Uranem rande. Její zásluhou přibylo do seznamu hned deset nových měsíců.

Planetární odborníci však z této patnáctky neměli příliš velkou radost. Ne snad proto, že by jich bylo málo, ale z toho důvodu, že u všech velkých planet (Jupitera, Saturna i Neptuna) byly známy dva typy měsíců. První se pohybují po stabilních drahách poblíž rovníku mateřské planety, avšak ti druzí obíhají ve velmi skloněných a protáhlých trajektoriích. A právě taková rodinka vnějších satelitů nebyla u Uranu do té doby známa. První patnáctka uranových měsíců se totiž pohybuje přibližně po kruhových drahách ve vzdálenosti 50 až 600 tisíc kilometrů od planety.

Očekávaný objev uskutečnili až v září roku 1997 astronomové Brett Gladman a Philip Nicholson (Canadian Institute for Theoretical Astrophysics) s pomocí Haleova dalekohledu o průměru pět metrů na hoře Mt. Palomar. Ti objevili hned dva satelity (byly pojmenovány Kalibán a Sycorax podle postav z Shakespearovy hry Bouře), které mají velikost jen šedesát a sto dvacet kilometrů. První z nich se dle propočtů pohybuje po přibližně kruhové dráze, sedm milionů kilometrů od planety. Jasnější Sycorax opisuje výstřednou elipsu s průměrnou vzdáleností dvanáct milionů kilometrů, od Uranu se však vzdaluje až na 18 milionů kilometrů. Díky ohromné, asi stokrát větší vzdálenosti od mateřské planety, než jaká je známa u měsíců vnitřní rodiny, mohli astronomové oba nově objevené satelity směle zařadit do vnější skupinky Uranových oběžnic.

Ilustrační foto...

Párek dvou nově objevených měsíců však nezůstal dlouho sám. O další přírůstek se již v květnu 1999 zasloužil Erich Karkoschka (Planetary Lab of The University of Arizona) -- u nás známý jako autor povedeného Astronomického atlasu hvězdné oblohy. Způsob jeho objevu byl však poněkud netradiční. Karkoschka totiž nalezl nový Uranův měsíc při srovnávání sedmi snímků, které v lednu roku 1986 pořídila již zmíněná sonda Voyager 2 se snímky jednotlivých měsíců zhotovených Hubblovým kosmickým dalekohledem. Proto také dostal tento asi čtyřicetikilometrový trpaslík, vzdálený od planety 75 tisíc kilometrů, předběžné označení S/1986 U 10. Na ověření objevu se však stále čeká a tak ještě nemá žádné přiléhavé jméno.

To se však nedá říci o dalších třech asi 20 kilometrových satelitech, které obohatily párek vnějších měsíců Uranu loni v červenci. O jejich objev se zasloužili astronomové Kavelaars, Gladman a Holman využívající tříapůlmetrový francouzsko-havajský dalekohled na Mauna Kea. V anglickém Manchesteru se totiž právě rozhodlo o jejich zatím provizorních jménech, která jsou opět inspirována Shakespearovým dramatem Bouře. Pojďme si tedy nové přírůstky do planetárních encyklopedií představit:

  • Prospero (S/1999 U 3) od Uranu je průměrně vzdálen 16 miliónů kilometrů a jeho oběh trvá asi 5,33 let. V Bouři je Prospero mocným kouzelníkem, který ovládne Ariela (toto jméno už znáte, že?).
  • Setebos (S/1999 U 1) má nejvíce excentrickou dráhu, která se mění v rozsahu od 8 do 27 miliónů kilometrů v periodě 6 let. Setebos, bůh Sycoraxu, je zmíněn hned v několika Shakespearových hrách.
  • Stephano (S/1999 U 2) oběhne Urana jednou za dva roky v průměrné vzdálenosti osmi miliónů kilometrů. Stephano vystupuje jako číšník na Arielově lodi, Stephano a Caliban naplánovali zavraždění Prospera.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: Sky and Telescope News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2003 - díl B
Ilustrační foto...
Dějiny brněnské astronomie
Ilustrační foto...
Malý ale důležitý – Yarkovského efekt
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 3
Ilustrační foto...
Problémy s Plutem (1846 – 2005)
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691