Jako David a Goliáš jsou Enceladus a planeta Saturn. I když je měsíc Saturnu nesrovnatelně menší než jeho mateřská planeta, dokáže pořádně pocuchat magnetické pole Saturnu a vědcům na Zemi pěkně zavařit.
Měsíc Enceladus ovlivňuje magnetické pole Saturnu tak velkým způsobem, že to vědcům neumožňuje přesně změřit dobu rotace planety. „Nikdo nečekal, že malý měsíc Enceladus má takový vliv na rádiovou techniku, která se několik let snaží určit délku Saturnova dne“, říká Dr. Don Gurnett z University of Iowa. Rádiová technika, umístěná třeba na palubě sondy Cassini, měří dobu rotace planety pomocí rádiových pulsů. Nová studie ale ukazuje, že magnetické siločáry planety Saturnu jsou ovlivněny elektricky nabitými částečky z gejzírů na měsíci Enceladu. Nová studie je založena na měření přístroje k detekci rádiových a plasmových vln a magnetometru.
| |
 | | Obr.: Magnetické pole Saturnu a jeho ovlivnění měsícem Enceladus. |
| |
| |
Enceladus je téměř sedmkrát menší než náš Měsíc. Přesto je geologicky aktivním, což se projevuje především ledovými gejzíry. Trhlinami v ledu se do kosmického prostoru dostává materiál, zřejmě směs vodního ledu a některých prvků. Jsou ale slapové síly natolik velké, aby dokázaly vyvolat tak mohutný „ledový vulkanismus“? S největší pravděpodobností ne. Enceladus tak musí mít ještě jiný zdroj energie, jeho podstata zůstává doposud neobjasněná.
Částečky se dostanou do kosmického prostoru a jsou zachyceny magnetickým polem Saturnu. Následně pak ovlivňují magnetické pole takovým způsobem, že plazmový disk je zpomalován. Tento skluz způsobuje, že rádiová perioda kontrolovaná rotací plasmového disku je delší než aktuální doba rotace. Proto sonda Cassini spíše změřila dobu rotace plazmového disku, než skutečnou rotaci planety. V současnosti tak neexistuje žádná reálná možnost, jak změřit délku dne na Saturnu. Plynné planety, jak už název napovídá, nemají pevný povrch a tak jednou z mála možností jak určit dobu rotace je měření pravidelných rádiových signálů. Tímto způsobem se podařilo změřit délku dne na Jupiteru, Uranu a Neptunu.
| |
 | | Obr.: Ledové gejzíry na měsíci Enceladus. |
| |
| |
Měření délky dne Saturnu je ale mnohem tvrdším oříškem. Rozdíl mezi měřením sondy Cassini a sondy Voyager je asi šest minut. Proč tomu tak je? Vědci mají dvě verze. První je, že aktivita na Enceladu je nyní aktivnější, než byla v 80. letech, kdy Voyager prolétal okolo Saturnu. Druhou možností jsou sezónní vlivy během 29 let oběhu planety okolo Slunce.
Související články:
